Keltové měli vždy k přírodě a zejména ke stromům posvátnou úctu. Přírodní národy vůbec nikdy nepochybovaly, že například stromy mají duši – a také se podle toho k přírodě chovaly.

I v dnešní době však již mnoho lidí nepochybuje o skutečnosti, že rostliny jsou daleko vnímavější, než se původně předpokládalo. Profesor Klaus Meyer Abich z Essenu již před mnoha lety tvrdil, že rostliny jsou citlivé na mnohé podněty a že mají i „duši“.

Experimenty s láskou

Experimenty s různými druhy květin například ukázaly, že kapské fialky jsou zvláště závislé na lásce ,,svého pěstitele“. Terapeut dr. Hennig z Mnichova to názorně předvedl se dvěma trsy kapských fialek. Jeden byl deset dní plísněn a druhý chválen.

Oba pak dostávaly stejné množství vody. Po deseti dnech plísněný květ uhynul…

Podmíněné reflexy

Vzpomínáte na experimenty s podmíněnými reflexy, které prováděl akademik Pavlov? Biologové Almatské univerzity provedly analogický pokus s rostlinami. Stéblem filodendronu nechali procházet elektrický proud.

Snímače ukazovaly, že rostlina na tento pokus reagovala poměrně aktivně. Lze předpokládat, že se jí to nelíbilo. Přitom pokaždé, když zapínali proud, pokládali vedle ní na stále stejné místo kámen. Vždy ten samý. A toto se mnohokrát opakovalo.

V určitém momentě jednoduše stačilo položit kámen a filodendron zareagoval stejně, jako kdyby opět dostal další elektrický šok. Rostlina si vypracovala pevnou asociaci: kámen, položený vedle ní – a úder elektrickým proudem. Jinými slovy šlo o podmíněný reflex!

Přitom Pavlov považoval podmíněný reflex výhradně za funkci vyšší nervové činnosti…

Jak komunikují rostliny?

Izraelský biolog a ředitel Manna Center for Plant Biosciences v Tel Avivu Daniel Chamovitz jde ještě dál. Podle něj jsou rostliny inteligentní a dokážou i komunikovat. Píše o tom ve své knize What a plant knows (Co ví kytka).

Podle tohoto badatele se rostliny od živočichů příliš neliší: například prý vidí, cítí vůně a vnímají i zvukové vlnění. Znamená to tedy snad, že také „slyší“?