Během jedné z nekrvavějších bitev americké občanské války se stalo něco neuvěřitelného. Rány zraněných vojáků zářily modrozeleným světlem. Ti, u kterých se záře objevila, navíc měli vyšší šance na přežití.

Úkaz, kterému se začalo říkat andělská záře, zůstával až do roku 2001 neobjasněn.

Na začátku dubna 1862 se strhne bitva u Shilohu, jedna z nejkrvavějších událostí války Severu proti Jihu. Vojáci obou stran umírají po tisících a mnoho tisíc dalších mužů je zraněno. V krví nasáklém bahně čekají na lékařskou pomoc.

Poté, co slunce zapadne a bitevní pole zahalí tma, si mnozí z nich s údivem všimnou, že jejich otevřené rány vydávají slabou modrozelenou záři.

Dvojnásobný údiv pak čeká na zdravotníky a lékaře, neboť se ukáže, že rány, které zářily, se mnohem rychleji hojí a zranění vojáci mají vyšší šance na přežití než muži, jejichž rány nevykazují žádné anomálie. Pro světlo se následně vžije označení „andělská záře“.

ZÁHADU ROZLUŠTIL ŠKOLNÍ PROJEKT

Tento podivný úkaz si až do roku 2001 nikdo neuměl vysvětlit.

Pak se ale na místo bitvy vydá sedmnáctiletý student Bill Martin, který se svou matkou mikrobioložkou a dalším spolužákem v rámci školního projektu prozkoumá zdejší půdu, přičemž zjistí, že je bohatá na hlístice, což jsou parazité, kteří do těla hostitele vylučují bioluminiscenční bakterii Photorhabdus luminescen.

Tato bakterie navíc rychle zabíjí veškeré mikroorganismy ve své blízkosti.

Přítomností hlístic a jimi vylučovaných bakterií v ranách vojáků vysvětluje nejen jejich zvláštní září, ale i rychlé uzdravení, neboť tím, že zlikvidovaly další mikroorganismy, zabránily vzniku a šíření infekce.