Voynichův manuskript (či také rukopis). Dodnes se o jeho dešifrování snaží celá řada odborníků na kryptografii, ale marně…

Voynichův manuskript je kniha, již nalezl starožitník Wilfred M. Voynich (1865–1930, podle něj je rukopis pojmenován) v roce 1912 v italském paláci Villa Mondragone. Obsahuje podivuhodné ilustrace a je sepsána neznámým jazykem a neznámým písmem.

Rukopis se skládá z 240 stran pergamenu a podle odhadů je v něm na 35 000 různých slov. Na základě radiologické datace badatelé určují, že zřejmě vznikl mezi lety 1404–1538. Co je v něm obsaženo?

Na základě ilustrací je možné říci, že Voynichův manuskript se skládá z šesti částí: botanické, astronomické, biologické, kosmologické, farmakologické a receptáře. Ovšem spekulace o informacích, jež v něm mají být sepsány, jdou ještě mnohem dále.

Je to alchymie?

Podle některých teorií kniha obsahuje zejména alchymistické zápisy. Může zde být například návod na proslulý kámen mudrců (dokáže prý přeměňovat kovy ve zlato), nebo bájný elixír života.

Jiné hypotézy zase naznačují, že kniha je magickým lexikonem plným tajných formulí a zaříkadel. Kde je pravda?

Pátrání po významu Voynichova manuskriptu by bylo jednodušší, pokud bychom znali jeho autora. Není bez zajímavosti, že prvním doloženým vlastníkem knihy je alchymista Jiří Bareš, jenž žil v Praze na počátku 17. století. Mohl snad být rukopis sepsán v Čechách?

Rostliny z jiné planety?

Mezi možné autory je s oblibou řazen také anglický teolog Roger Bacon (1214–1294), anglický alchymista John Dee (1527–1609), nebo dokonce italský renesanční génius Leonardo da Vinci (1452–1519). Žádné z těchto ani jiných osobností se však autorství prokázat nepodařilo.

Na rukopisu je nejzáhadnější zejména jedna věc. Obsahuje totiž vysoce podivné ilustrace, kde například nalezneme rostliny, jež se nevyskytují na naší planetě! Může to snad být důkaz toho, že Voynichův manuskript nepochází z našeho světa? Nebo je jedním velkým podvodem?