V muzeu je možné vidět ledacos – všelijaká exotická zvířata, krásné století staré šperky, obrazy, které ukazují dávno zašlé časy, nebo diorámy z minulosti. Ale na návštěvu některých muzeí potřebuje člověk mít dost silný žaludek.

Příkladem jednoho takového je Musée Dupuytren v Paříži. K vidění tu jsou různé deformity, nemocné tkáně, naložené ve sklenicích s formaldehydem, siamská dvojčata (lidská i zvířecí) nebo voskové modely různých deformit.

Vrah se pozná podle tvaru lebky?

Pak je tady muzeum kriminální antropologie Cesara Lombrosa v italském Turíně, založené antropologem Cesarem Lombrosem. Ten věřil, že zločinec se dá rozpoznat podle vzhledu a tvaru hlavy.

Takové řadil mezi „rozené zločince, občasné zločince, zločince z vášně, morální imbecily a kriminální epileptiky“.

V muzeu se kromě asi 684 lidských lebek, posmrtných masek, vražedných nástrojů a stohů fotografií z míst činu nachází i hlava samotného Lombrose, naložená ve formaldehydu.

Muzeum smrti se nachází v Los Angeles (Kalifornie) a New Orleans (Louisiana) a uvnitř vystavené exponáty jsou moc i na silné povahy, které buď omdlévají nebo odchází, aniž by viděli vše, co nabízí.

K vidění jsou nástroje na balzamování i pitvu, videa umírajících lidí i fotografie z míst vražd. A navrch ještě useknutá hlava francouzského sériového vraha Henri Landrua.

Elektrošoky i devítimetrové tasemnice

Jiný druh morbidna je k vidění v americkém městě St. Joseph, kde může otrlý návštěvník navštívit Gloreovo muzeum psychiatrie, umístěné v budově bývalé léčebny.

Člověk se tu dozví o způsobech, jakými se z lidí vyhánělo šílenství – mnohé z nich přitom připomínají spíš mučení.

Je tu dřevěné kolo, které fungovalo jako běžecký trenažér a kde museli pacienti běhat a běhat, dokud nebyli na pokraji smrti a tím příliš utahaní, aby dál bláznili. Pak tu jsou přístroje na elektrošoky, vany pro ledové koupele a další metody „léčení“.

Parazity, spoustu parazitů, zase najdete v Parazitologickém muzeu v Tokiu. K vidění je tu zneklidňujících 45 tisíc různých parazitů, včetně devítimetrových tasemnic i orgány ve sklenicích s formaldehzdem, které jsou jimi prolezlé.

Jiný způsob podivna nabízí muzeum Vent Haven ve městě Fort Mitchell (Kentucky), kde jsou k vidění stovky břichomluveckých figurín.

Muzeum se nachází v budově bývalého divadla, a když návštěvník vejde na pódium, před ním se otevře pohled do hlediště, zaplněného figurínami se ztuhlými úsměvy.