Domů     Reportáže
Výbuch Théry: Způsobí zkázu mínojské civilizace?
Jan Šedivý
od Jan Šedivý 25.3.2021
5.0tis
Výbuch Théry: Způsobí zkázu mínojské civilizace?
551
SDÍLENÍ
5.0tis
ZOBRAZENÍ

Jako pomyslný nárazníkový ostrov, podlouhlý a úzký, vypadá dnešní Kréta na mapě Středozemního moře. Ve starověku jej obývá vyspělá kultura, jež je známá také díky svému býčímu kultu.

Minojská Kréta je jednou z kolébek pozdější starořecké civilizace, s jejím názvem je ale spojován i ničivý výbuch gigantického supervulkánu na Théře.

Ostrovní říše je právě na svém vrcholu, nacházíme se v 16. století př. n. l., a nic netušící lidé odcházejí z trhu podél honosných paláců měst Knóssos a Faistos. Majestátní budovy jsou zdobené unikátními freskami a malbami z každodenního života Minojanů.

Jen za několik málo hodin jsou ze zdobných fresek a obrovských paláců jen trosky. To o sobě dal vědět supervulkán Santorini, kterému ve starověku neřeknou jinak než sopka na Théře.

Současná podoba oblasti dává povědomí o síle antického výbuchu. Foto: Creative Commons, NASA, Public Domain.

Přemíra materiálu

Jde bezesporu o jednu z největších erupcí na zeměkouli za posledních 10 000 let a informace o ní získáváme i dnes díky usazeninám na sousedních ostrovech, na dně moře nebo v Turecku. Podle některých vědeckých týmů současnosti jde dokonce o druhý nejmohutnější výbuch lidské historie a jeho síla byla mnohem větší, než se celá staletí předpokládá.

Badatelé z Univerzity Rhode Island a Helénského centra pro mořský výzkum totiž nedávno objevili masivní ložiska sopečné pemzy a popela o tloušťce až 80 metrů v okruhu do 30 kilometrů všemi směry kolem ostrova Santorini.

„Tyto usazeniny zcela změnily směr uvažování o míře síly minojské erupce,“ míní vulkanolog Haraldur Sigurdsson (*1939). Jeho tým už v roce 1991 odhaduje, že vulkán vychrlí v onen nespecifikovaný den starověku celých 39 km čtverečních magmatu a kamení.

Novější výsledky výzkumů mořských usazenin už ale hovoří o 60 km čtverečních materiálu! Takto mohutný výbuch měl dalekosáhlé následky pro všechny civilizace v zasaženém regionu. Jak konkrétně ovlivnila obyvatele Kréty?

„Zasažená oblast byla zřejmě obrovská a na život tehdejších obyvatel měla pravděpodobně mnohem větší dopad, než jsme si dosud mysleli,“ dodává výzkumník Steven Carey.

Ruiny proslulého paláce v Knóssu na Krétě. Foto: Creative Commons, Chris 73, CC BY-SA 3.0.

Data stále pokulhávají

Za prvé stále nevíme, kdy přesně supervulkán vybuchl. Někdy se dokonce hovoří o sérii výbuchů, jež probíhají mezi lety 1628 a 1450 př. n. l. Právě kolem roku 1450 př. n. l. dojde ke zničení minojské flotily vlivem přírodní katastrofy.

Éra dominance Minojanů ve Středozemním moři náhle končí, Santorini se propadá a zbude z něj patnáctikilometrová kaldera. Vědecké modely počítají s vyvoláním obrovských vln tsunami, dosahujících výšky až 46 m, jež loďstvo spolehlivě zničily a zabily stovky lidí (nejen) podél krétského pobřeží. Jiné metody výzkumu ale ničivou erupci datují do staršího období.

Vykopávky odhalily pozůstatky městečka Akrotiri přímo na Théře. Jeho obyvatelé před výbuchem oblast náhle opustili. Foto: Creative Commons, F. Eveleens, CC BY 2.5.

Jižní oblasti nedotčeny!

Druhá možnost kalkuluje s tím, že i po katastrofě mínojská kultura nezaniká, ale živoří ještě několik let poté. Přesný důvod kolapsu tak neznáme, logické teorie se však nabízejí. Zkáza Santorini prý značně poničí důležitá, zejména obchodní města při pobřeží.

Hospodářský dopad na kulturu je to značný i přes to, že neexistují důkazy o poškození jižních částí ostrova! Na místo toho jsou však k dispozici doklady nepřátelské invaze, jež stojí za vypálením paláců a opuštěním mnoha prosperujících osad.

Zda nájezdníci využijí nejen ekonomických škod výbuchu sopky, je zahaleno tajemstvím. Obrázek sopkou zdecimovaného ostrova, plného mrtvol, je však zcela jistě nereálný…

reklama
Související články
od Eva Soukupová 18.10.2021 7.7tis
Na světě existuje jen malé množství náboženských relikvií spojených s islámem či jeho zakladatelem. Jednou z nich je plášť, který měl údajně prorok Mohamed na sobě, když se jedné noci setkal s anděli a Bohem. Pravost pláště je však důvodně zpochybňována.     V muslimském světě existuje pouze malá hrstka náboženských artefaktů. Jde o přísně […]
od Matěj Soukup 17.10.2021 5.2tis
Ačkoliv nejznámějším místem, kde se ztrácejí lidé, letadla i lodě, je bezesporu bermudský trojúhelník, nejsevernější výspa americké pevniny, Aljaška, má také své tajuplné místo. V oblasti mezi městy Barrow, Anchorage a Juneau, která pokrývá celý Aljašský poloostrov, nápadně často mizí turisté i místní. Oblast začala přitahovat pozornost veřejnosti v říjnu 1972, kdy malé soukromé letadlo […]
od Mirek Brát 14.10.2021 5.6tis
Začátek konce napoleonské éry se začal odpočítávat u Moskvy v roce 1812. Na počátku ruského tažení čítala francouzská armáda téměř 700 000 mužů. Domů se jich vrátí pouhá desetina. A někteří z nich brzy zemřou za záhadných okolností!   Je září roku 1812. Před branami Moskvy usilovně přemýšlí „malý velký muž“, který dovedl obrovskou mnohonárodnostní armádu až sem, […]
od Matěj Soukup 11.10.2021 4.8tis
Jedna z nejvíce seismologicky aktivních oblastí na naší planetě se nachází u pobřeží Japonska. Téměř každoročně jsou Japonci svědky několika desítek silnějších zemětřesení. To vůbec nejničivější v posledním desetiletí zlikvidovalo spolu s následnou vlnou tsunami jadernou elektrárnu Fukušima. Hrozící ekologickou katastrofu se jen tak tak podařilo odvrátit. Ačkoliv dnes víme, že zemětřesení způsobují posuny a […]
od Matěj Soukup 9.10.2021 5.0tis
Když se pětice mladých mužů vracela z basketbalového zápasu na Kalifornské státní univerzitě, určitě ještě netušili, že je to jejich poslední cesta. Čtyři z nich za záhadných okolností zahynuli. Pátého se nikdy nepodařilo najít, je však také pokládán za mrtvého. Pětice se vracela v noci 24. února 1978 z utkání na univerzitě do města Yuba […]