My Češi máme slovo robot od počátků součástí naší mateřštiny. V moderním významu jej poprvé v roce 1921 použil spisovatel Karel Čapek ve svém dramatu R.U.R. I v této vizionářské hře se však jako hlavní téma objevil konflikt mezi lidmi a roboty. Máme se robotů bát?

Zajímavostí ohledně vzniku slova robot je fakt, že jej sice poprvé použil spisovatel Karel Čapek, avšak nápad pochází od jeho bratra-výtvarníka Josefa. Karel Čapek chtěl původně pro inteligentní stroje použít výraz laboři (od latinského výrazu labor-práce).

Na radu Josefa jej však změnil na roboti. Mimochodem, slovo robota jako označení otrocké práce poddaných bylo známo již od sedmnáctého století.

Roboti-„vrazi“

Rozvoj umělé inteligence je překotný a dynamický. Zatím se nám však stále zdá, že jsme před „roboty“ v bezpečí.

Jistě, existují například vysoce autonomní „robotické“ zbraně, ale zásadním u nich je vždy úmysl jejich lidského programátora či operátora, aby byly použité proti člověku. Smrt člověka způsobená robotem? Žádná fikce, ale již hluboká minulost.

První historickou lidskou obětí robota se stal v roce 1979 jistý Robert Williams, dělník ze závodů automobilky Ford v americkém státě Michigan. Williamse usmrtil robot vyhledávající ve skladu díly pro výrobu.

Muž skonal, když byl přimáčknut k regálu manipulačním ramenem robota. V roce 1981 je na pracovišti v Japonsku smrtelně zraněn robotem údržbář Kenji Urada. Tragická událost se stala v továrně firmy Kawasaki Heavy Industries. Urada chtěl přeprogramovat robota.

Bohužel, nedošlo však k jeho vypnutí… Samozřejmě, oba případy lze hodnotit jako nešťastné nehody způsobené člověku strojem. Z obecného hlediska se ovšem jednalo o průmyslové roboty, které ve vztahu k člověku porušily první zákon robotiky:

Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.

Zákony robotiky

Trojici základních zákonů robotiky představil již v roce 1942 ve své sci-fi povídce spisovatel Isaac Asimov (1920-1992). První zákon jsme uvedli výše. Druhý zní: Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.

Třetí zákon se zmiňuje o tom, že robot se musí chránit před poškozením, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Později se objevil ještě i nultý zákon, který zdůrazňuje, že  robot nesmí ublížit lidstvu nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo. Mohou nás zákony robotiky ochránit v případě, že robotům vdechneme i svědomí a empatii?

Bude jistě důležité, aby si zákonodárci důkladně prostudovali Karla Čapka, Isaaca Asimova a díla dalších vizionářů. Otazníky ohledně vztahů inteligentních strojů – robotů a lidí totiž neustále narůstají.

Zatím se dílčí selhání dají označit jako technické nehody. Až se ke schopnostem robotů přiřadí i empatie a svědomí, bude to jistě nový začátek a možná i začátek konce zákonů robotiky.

Často totiž není nic vzdálenějšího empatii a svědomí, než celá sbírka zákonů, co říkáte?!