Na skalnatém ostrohu nad Vltavou se chystá obřad, při němž se nový vládce chopí moci nad okolním územím. Později budou na místě nastolována česká knížata a vyroste zde Pražský hrad.

Pahorek ale údajně používali už jejich předchůdci. Podle historika Petra Charváta navíc ceremoniál začínal obětí perskému bohu Mithrovi. Je to možné?

K hoře Říp se blíží početná skupina lidí vedená praotcem Čechem. Právě tak se podle kronik začínají psát naše dějiny. Moc toho o nich bohužel nevíme. „Mystické počátky českých dějin jsou obestřeny mnoha tajemstvími,“ potvrzuje kulturolog Jan Lukavec (*1977).

Jednak není jasné, odkud k nám praotec Čech přichází, území je nadto již obydlené. Sídlo zde mají záhadný soudce Krok a jeho tři dcery. Podle renomovaného historika Petra Charváta (*1949) se v té době u nás usazují také Avaři.

Těm se v 6. století podařilo ovládnout část střední Evropy. Jejich říše se záhy rozpadla a někteří z čelních představitelů odešli na naše území. S sebou měli přinést i orientální kulty, které se na čas staly oficiálním náboženstvím…

Záhadný král Bougo

„Vzpomínám kteréhosi z tvých předků, řečeného Bougo… Tomu náleželo panství i jméno králů,“ obrací se německý šlechtic Wikbert z Grojče (asi 1050–1124) na prvního českého krále. Jde o panovníkova rádce, který se vrhnul do zkoumání tuzemské minulosti.

Narazil v ní přitom na záhadného Bouga. „Tento mytický vladař, zřejmě prapředek některého z vladařských rodů naší oblasti, měl pocházet z potomstva panovníků sasánovského Íránu,“ domnívá se Charvát.

Vzhledem ke svému orientálnímu původu vzýval Bouga perského boha Mithru, v něhož později měli věřit i jeho avarští potomci. Podle Charváta se ze jména časem stal titul, který používala i předpřemyslovská knížata.

Dá vzniknout míru?

Dělníci vztyčují kamenné stély a dokončují obětiště. Posvátný areál vyrůstá na pahorku Žiži, na němž později vznikne Pražský hrad. Jeho součástí je i balvan, na který jsou usazováni nově zvolení vladaři.

Charvát se domnívá, že ti první, jenž se honosí titulem bougo, nejprve na pahorku po vzoru svých předků vykonají starý indoevropský obřad a pak vzdají oběť perskému bohu Mithrovi. Orientální kult k nám mohl dokonce „zavléci“ sám praotec Čech.

Některé teorie mají totiž za to, že šlo o Chorvata uprchlého z Římské říše, kde v té době zažíval kult Mithry největší rozkvět. Že naši prapředci věřili v perského boha má podle Charváta dokládat i jedno slovo. Jde o mír, jenž prý vznikl zkomolením jména Mithra.

Zápalné oběti

V blízkosti kamenného trůnu vzniká kostelík Panny Marie. Okolo roku 885 ho na skalnatém ostrohu nechá postavit kníže Bořivoj (asi 852–890). Ten nedlouho předtím přijal křest a chce z křesťanství udělat oficiální náboženství. V co přesně věřil předtím, nevíme.

Většina odborníků, včetně religionisty Jiřího Dynda, ovšem pochybuje, že by kdy Slované ctili Mithru. Zřejmě vzývali plejádu pohanských bůžků.

A Žiži nemělo být místem, kde byl prováděn orientální obřad vznesení, ale kde docházelo k zápalným obětem, či rituálům s ohněm. Podivné jméno vyvýšeniny je totiž pravděpodobně odvozené od slova „žhnouti.“