19. září 1936: V honosném sídle Raynham Hall v britském Norfolku pořídí fotograf magazínu Country Life Hubert Provand asi nejznámější snímek ducha všech dob.
Domů     Wertherův efekt: Má kniha sílu zabíjet?
Wertherův efekt: Má kniha sílu zabíjet?
od 7.3.2023
3.0tis
Měla obliba Goethova románu souvislost s růstem sebevražd? Zdroj obrázku: Jula2812, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

V roce 1774 vyšel román Utrpení mladého Werthera. Jeho autorem byl německý básník a prozaik Johann Wolfgang Goethe (1749-1832). Román v dopisech se stal po svém vydání doslova kultovní knihou.

Má však svoje místo nejen v současných školních osnovách, ale i v psychiatrii. Proč?

Sebevražda jako motiv výtvarného umění: Zdroj obrázku: Édouard Manet, Public domain, via Wikimedia Commons Měla obliba Goethova románu souvislost s růstem sebevražd? Zdroj obrázku: Jula2812, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Autorem románu byl Johann Wolfgang Goethe. I on byl dopadem svého díla zaskočen. Zdroj obrázku: Karl Joseph Stieler, Public domain, via Wikimedia Commons První vydání románu Utrpení mladého Werthera. Zdroj foto:

Utrpení mladého Werthera je příběhem o nenaplněné životní lásce, která dovede hlavního hrdinu až k sebevraždě. Bezprostředně po vydání knihy se mnozí domnívali, že se spustí doslova epidemie sebevražd.

V osmnáctém století samozřejmě neexistovaly detailní statistiky, takže se odborníci stále přou, kolik sebevražd mohlo niterné osvojení milostného příběhu citlivým čtenářem vlastně iniciovat. Psychiatrie však bere toto dílo vážně. Důkazem je termín Wertherova efektu, který stále v odborné literatuře objevíte.

Sebevražda jako motiv výtvarného umění: Zdroj obrázku: Édouard Manet, Public domain, via Wikimedia Commons
Sebevražda jako motiv výtvarného umění: Zdroj obrázku: Édouard Manet, Public domain, via Wikimedia Commons

Wertherův efekt

Může umělecké dílo přimět jeho čtenáře, diváka, posluchače k sebevražednému jednání? Bohužel, ano. A nejde pouze o umělecké dílo.

Již samotná prezentace sebevraždy širokému okruhu lidí, například v novinách či dalších sdělovacích prostředcích, může najít následovníky pro sebevražedné chování. Wertherův efekt skutečně existuje.

Byl si toho vědom i samotný autor románu Utrpení mladého Werthera. Goethe opatřil druhé vydání románu podivným mottem, které znělo: Buď muž a nenásleduj mne!

Stalo se mezi prvním a druhým vydáním románu něco, co přimělo Goetha, aby toto varování do knihy napsal?

Autorem románu byl Johann Wolfgang Goethe. I on byl dopadem svého díla zaskočen. Zdroj obrázku: Karl Joseph Stieler, Public domain, via Wikimedia Commons
Autorem románu byl Johann Wolfgang Goethe. I on byl dopadem svého díla zaskočen. Zdroj obrázku: Karl Joseph Stieler, Public domain, via Wikimedia Commons

Vlna sebevražd

V roce 1778 spáchala mladá dívka jménem Christine von Lassberg sebevraždu utopením v řece Ilmu. Tragická událost se stala ve Výmaru nedaleko Goethova domu. U sebe měla výtisk románu Utrpení mladého Werthera.

Shodou okolností sám Goethe pomáhal mrtvé tělo vyprošťovat z řeky. Již rok před touto událostí spáchal v Německu sebevraždu mladý muž. V jeho pokoji byl rovněž nalezený otevřený výtisk Goethova románu.

Zprávy o sebevraždách majících souvislost se čtením románu Utrpení mladého Werthera přicházely i z jiných zemí, například z Anglie.

První vydání románu Utrpení mladého Werthera. Zdroj foto:
První vydání románu Utrpení mladého Werthera. Zdroj foto:“Wikipedia: Foto H.-P.Haack“, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Byl konec osmnáctého století. Neexistoval internet ani sociální sítě. Hrůza pomyslet, kolik příběhů a zpráv podobných dějové lince Goethova slavného románu se právě teď šíří nekontrolovatelně po světě a kolik vnímavých duší se s nimi ztotožňuje!

Jistě by i u nich bylo namístě důrazné varování: …nenásleduj mne!

Foto: 1 - Karl Joseph Stieler, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - "Wikipedia: Foto H.-P.Haack", CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Jula2812, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Édouard Manet, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
Související články
od 15.9.2026 2.9tis
Do baziliky v Aparecidě ročně zavítá více než 11 milionů věřících, čímž se brazilské poutní místo stává druhým nejnavštěvovanějším na světě. Počet poutníků dvojnásobně převyšuje i legendární Lurdy. Má to však dobrý důvod. V Aparecidě se před několika staletími odehrává zázrak, při kterém je objevena soška Panny Marie. Ta se poté stává patronkou této latin
od 27.8.2026 3.4tis
Uznávaný vědec píše ve svých knihách o možnosti využití hypnózy pro vojenské účely. Je přesvědčený, že lze tuto schopnost využít při bojových akcích. Je ale skutečně obdařen darem používat sílu mysli? Muž známý jako George Hoben Estabrooks (1895–1973) byl velmi uznávaný kanadsko-americký harvardský vědec a psycholog, který sloužil jako předs
od 20.8.2026 3.5tis
Nad Sochou svobody se pohyboval neznámý objekt. Když jedna z turistek, trávící svou dovolenou v americkém New Yorku, navštívila Sochu svobody, byla šokovaná podivným předmětem, který se nad sochou pohyboval! Nečekala ani chvíli, okamžitě popadla kameru a neznámý předmět začala nahrávat. Na záběrech je zcela jasně vidět tmavý oválný objekt, který se nad hl
od 4.8.2026 3.3tis
Rituál chůze po žhavých uhlících je zmiňován i v Bibli, první zmínky ale pochází už z doby železné. Dnes je využíván nejrůznějšími šamany k nalezení spirituální síly či vnitřního klidu. Jak funguje a proč si při něm člověk nepopálí nohy, což bylo objektivně dokázáno? Je na něm i něco nadpřirozeného? Histori
od 31.7.2026 3.4tis
Alchymistickou proměnu kovů považuje většina současných vědců za nesmysl. Proč tedy i přesto badatelé připouštějí hypotetickou možnost transmutace? Mohl její podstatu odhalit anglický alchymista, vědec a dobrodruh Edward Kelly? Shromážděný dav napětím téměř nedýchá. Měšťané pozorují konání muže, který se stává nesmrtelnou legendou již během
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz