Wertherův efekt: Má kniha sílu zabíjet?

V roce 1774 vyšel román Utrpení mladého Werthera. Jeho autorem byl německý básník a prozaik Johann Wolfgang Goethe (1749-1832). Román v dopisech se stal po svém vydání doslova kultovní knihou.

Má však svoje místo nejen v současných školních osnovách, ale i v psychiatrii. Proč?

Sebevražda jako motiv výtvarného umění: Zdroj obrázku: Édouard Manet, Public domain, via Wikimedia Commons

Autorem románu byl Johann Wolfgang Goethe. I on byl dopadem svého díla zaskočen. Zdroj obrázku: Karl Joseph Stieler, Public domain, via Wikimedia Commons

První vydání románu Utrpení mladého Werthera. Zdroj foto:

Utrpení mladého Werthera je příběhem o nenaplněné životní lásce, která dovede hlavního hrdinu až k sebevraždě. Bezprostředně po vydání knihy se mnozí domnívali, že se spustí doslova epidemie sebevražd.

V osmnáctém století samozřejmě neexistovaly detailní statistiky, takže se odborníci stále přou, kolik sebevražd mohlo niterné osvojení milostného příběhu citlivým čtenářem vlastně iniciovat. Psychiatrie však bere toto dílo vážně. Důkazem je termín Wertherova efektu, který stále v odborné literatuře objevíte.

Wertherův efekt

Může umělecké dílo přimět jeho čtenáře, diváka, posluchače k sebevražednému jednání? Bohužel, ano. A nejde pouze o umělecké dílo.

Již samotná prezentace sebevraždy širokému okruhu lidí, například v novinách či dalších sdělovacích prostředcích, může najít následovníky pro sebevražedné chování. Wertherův efekt skutečně existuje.

Byl si toho vědom i samotný autor románu Utrpení mladého Werthera. Goethe opatřil druhé vydání románu podivným mottem, které znělo: Buď muž a nenásleduj mne!

Stalo se mezi prvním a druhým vydáním románu něco, co přimělo Goetha, aby toto varování do knihy napsal?

Vlna sebevražd

V roce 1778 spáchala mladá dívka jménem Christine von Lassberg sebevraždu utopením v řece Ilmu. Tragická událost se stala ve Výmaru nedaleko Goethova domu. U sebe měla výtisk románu Utrpení mladého Werthera.

Shodou okolností sám Goethe pomáhal mrtvé tělo vyprošťovat z řeky. Již rok před touto událostí spáchal v Německu sebevraždu mladý muž. V jeho pokoji byl rovněž nalezený otevřený výtisk Goethova románu.

Zprávy o sebevraždách majících souvislost se čtením románu Utrpení mladého Werthera přicházely i z jiných zemí, například z Anglie.

Byl konec osmnáctého století. Neexistoval internet ani sociální sítě. Hrůza pomyslet, kolik příběhů a zpráv podobných dějové lince Goethova slavného románu se právě teď šíří nekontrolovatelně po světě a kolik vnímavých duší se s nimi ztotožňuje!

Jistě by i u nich bylo namístě důrazné varování: …nenásleduj mne!