18. ledna 1986: Končí podivuhodný případ Kena Webstera, který si měl dopisovat s mužem ze 16. století.
Domů     Vesmír a technologie
Z čeho „uvařil“ Karel Čapek krakatit?
Mirek Brát
od Mirek Brát 6.1.2022
2.5tis
Již neexistující sopečný kužel sopky Anak Krakatoa. Jeho sesuv do moře způsobil ničivou vlnu tsunami. Zdroj foto: Tyke, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
229
SDÍLENÍ
2.5tis
ZOBRAZENÍ

Dílo spisovatele Karla Čapka je všeobecně známé a uznávané doma i v zahraničí. V mnoha ohledech se  Čapek ukázal jako vizionář, který dobře odhadl i směry vědeckého a technického vývoje. Na místě je však i záhadná otázka, kde tento humanista a pacifista „přišel“ k tak silné výbušnině, jakou byl krakatit?!

Karel Čapek s prezidentem T. G. Masarykem. Zdroj foto:   Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Obálka románu Krakatit. Zdroj foto:  Josef Čapek, Public domain, via Wikimedia Commons Bolevec je část statutárního města Plzně, která se nachází na severním okraji městské aglomerace. Zdroj foto:  avu-edm, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons

Kužel sopky Anak Krakatoa na snímku v roce  2013. Zdroi foto:  Lord Mountbatten, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Již neexistující sopečný kužel sopky Anak Krakatoa. Jeho sesuv do moře způsobil ničivou vlnu tsunami. Zdroj foto:  Tyke, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Krakatit je Čapkův román z roku 1922. Jeho hlavní myšlenkou je zneužití vědy pro vojenské účely. Konkrétním produktem, na který je směrována čtenářova pozornost, je výbušnina krakatit. Při hodnocení krakatitu se nabízí srovnání s účinky jaderné zbraně.

Obálka románu Krakatit. Zdroj foto: Josef Čapek, Public domain, via Wikimedia Commons

Exploze sopky Krakatoa

Pokládáme-li si otázku, z čeho Karel Čapek „vyrobil“ krakatit, nemáme tím samozřejmě na mysli, že by snad slavný spisovatel chvíli psal, aby se poté věnoval práci v chemické laboratoři. Na mysli máme spíše inspiraci pro vizi tak silné výbušniny.

Zde se Čapek prozrazuje již v samotném názvu románu: Krakatit.

Karel Čapek s prezidentem T. G. Masarykem. Zdroj foto: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

I na Karla Čapka silně zapůsobila katastrofa, kterou způsobil v roce 1883 výbuch indonéské sopky Krakatoa. Zahynulo zde 36 000 lidí. Měřeno moderní optikou, exploze indonéské sopky byla srovnatelná s účinky desítek vodíkových pum. Výbuch slyšeli i obyvatelé 3000 kilometrů vzdálené Austrálie.

Kužel sopky Anak Krakatoa na snímku v roce 2013. Zdroi foto: Lord Mountbatten, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Na několik let se snížila průměrná teplota na planetě, Evropu vyděsily krvavé západy slunce. Karel Čapek měl o názvu knihy i samotné výbušniny nepředstavitelné síly jasno: Krakatit.

Výbuch muničního skladu

Výbuch sopky Krakatoa byl však i pro Karla Čapka historickou událostí (narodil se v roce 1890). Byl spisovatel svědkem nějakého katastrofálního výbuchu, který zůstal v jeho mysli a spojil se později se symbolem krakatitu?

Badatelé se shodují na tom, že Karla Čapka v mnohém ovlivnila Bolevecká katastrofa v roce 1917.

Bolevec je část statutárního města Plzně, která se nachází na severním okraji městské aglomerace. Zdroj foto: avu-edm, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

Tehdy vybuchlo velké množství trhaviny v muniční továrně Škodových závodů. Zahynulo 150 lidí. Čapek výbuch pozoroval ze zámku Chyše vzdáleného 40 kilometrů.  Pracoval zde jako vychovatel. Nad továrnou se objevil i obří hřib dýmu.

Kdoví, třeba se o pár let později Karel Čapek rozhodoval, jestli výbušninu v připravovaném románu pojmenuje krakatit nebo bolevec…

Foto: 1 - Josef Čapek, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Tyke, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 3 - avu-edm, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - Lord Mountbatten, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 17.1.2022 1.2tis
METI je zkratkou pro mezinárodní neziskovou výzkumnou organizaci, která do vesmíru posílá zprávy a doufá, že na ně někdy dostane odpověď. A právě skutečnost, že jsme přes veškerou snahu nedostali z těch miliard hvězd a galaxií vůbec žádnou zpětnou vazbu, přivádí odborníky k myšlence, že tady něco nehraje… Mladá rodina se prochází po zoologické zahradě: […]
od Eva Soukupová 17.1.2022 1.4tis
Asteroid o velikosti přes jeden kilometr bezpečně proletí kolem Země a vrátí se za dalších 47 let. Objekt spadá do kategorie potenciálně nebezpečných asteroidů, které by se jednou mohly srazit ze Zemí. Zatím nejblíže se však dostal na vzdálenost 1.1 milionu kilometrů. Nový filmový hit K zemi hleď! (originální název Don’t Look Up, pozn. red.) […]
od Mirek Brát 16.1.2022 916
Jedno moudré arabské přísloví říká: Všichni lidé se bojí času, jen čas se bojí pyramid. Člověk se opravdu nemůže přímo měřit s těmito kolosálními prastarými stavbami. Arabští učenci ale nepočítali se zlatými českými ručičkami a českou kreativitou. Právě český fenomén totiž uvedenou citaci poopravil do podoby: Všichni lidé se bojí času. Výrobci holicích strojků se […]
od Mirek Brát 14.1.2022 1.7tis
I výzkum vesmíru někdy připomíná trhání okvětních lístků kopretiny. Jen obligátní slova dětské říkačky: má či nemá rád/ráda, nahradíme otázkou: jsou, nejsou? Kdo, co? Vodní kanály na Marsu!   Všechno začalo v roce 1877, kdy se na Mars okulárem jednoduchého  dalekohledu zahleděl astronom Giovanni Schiaparelli. Následně ohlásil sousedům, pekaři, trhovcům, známým, přátelům i světové veřejnosti, […]
od Pavel Polcar 12.1.2022 3.2tis
Zpráv o zaručeném pozorování UFO neboli neidentifikovaných létajících objektů koluje po internetu velké množství. Když se vám ale podaří některý z nich natočit a následně u vás zaklepou muži v černých oblecích, je asi něco špatně. V roce 2004 pětice členů někdejší posádky amerického armádního křižníku USS Princeton tvrdila, že viděla UFO, vládní příslušníci nařídili […]