3. prosince 1967: Američan Herbert Schirmer spatří v Nebrasce podivný oválný objekt s červenými světly, jak se vznese a odletí.
Domů     Z čeho „uvařil“ Karel Čapek krakatit?
Z čeho „uvařil“ Karel Čapek krakatit?
od 6.1.2022
2.5tis
Již neexistující sopečný kužel sopky Anak Krakatoa. Jeho sesuv do moře způsobil ničivou vlnu tsunami. Zdroj foto: Tyke, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
229
SDÍLENÍ
2.5tis
ZOBRAZENÍ

Dílo spisovatele Karla Čapka je všeobecně známé a uznávané doma i v zahraničí. V mnoha ohledech se  Čapek ukázal jako vizionář, který dobře odhadl i směry vědeckého a technického vývoje.

Na místě je však i záhadná otázka, kde tento humanista a pacifista „přišel“ k tak silné výbušnině, jakou byl krakatit?!

Karel Čapek s prezidentem T. G. Masarykem. Zdroj foto: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons Obálka románu Krakatit. Zdroj foto: Josef Čapek, Public domain, via Wikimedia Commons Bolevec je část statutárního města Plzně, která se nachází na severním okraji městské aglomerace. Zdroj foto: avu-edm, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons Kužel sopky Anak Krakatoa na snímku v roce 2013. Zdroi foto: Lord Mountbatten, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Již neexistující sopečný kužel sopky Anak Krakatoa. Jeho sesuv do moře způsobil ničivou vlnu tsunami. Zdroj foto: Tyke, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Krakatit je Čapkův román z roku 1922. Jeho hlavní myšlenkou je zneužití vědy pro vojenské účely. Konkrétním produktem, na který je směrována čtenářova pozornost, je výbušnina krakatit. Při hodnocení krakatitu se nabízí srovnání s účinky jaderné zbraně.

Obálka románu Krakatit. Zdroj foto: Josef Čapek, Public domain, via Wikimedia Commons
Obálka románu Krakatit. Zdroj foto: Josef Čapek, Public domain, via Wikimedia Commons

Exploze sopky Krakatoa

Pokládáme-li si otázku, z čeho Karel Čapek „vyrobil“ krakatit, nemáme tím samozřejmě na mysli, že by snad slavný spisovatel chvíli psal, aby se poté věnoval práci v chemické laboratoři. Na mysli máme spíše inspiraci pro vizi tak silné výbušniny.

Zde se Čapek prozrazuje již v samotném názvu románu: Krakatit.

Karel Čapek s prezidentem T. G. Masarykem. Zdroj foto: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
Karel Čapek s prezidentem T. G. Masarykem. Zdroj foto: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

I na Karla Čapka silně zapůsobila katastrofa, kterou způsobil v roce 1883 výbuch indonéské sopky Krakatoa. Zahynulo zde 36 000 lidí. Měřeno moderní optikou, exploze indonéské sopky byla srovnatelná s účinky desítek vodíkových pum. Výbuch slyšeli i obyvatelé 3000 kilometrů vzdálené Austrálie.

Kužel sopky Anak Krakatoa na snímku v roce 2013. Zdroi foto: Lord Mountbatten, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Kužel sopky Anak Krakatoa na snímku v roce 2013. Zdroi foto: Lord Mountbatten, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Na několik let se snížila průměrná teplota na planetě, Evropu vyděsily krvavé západy slunce. Karel Čapek měl o názvu knihy i samotné výbušniny nepředstavitelné síly jasno: Krakatit.

Výbuch muničního skladu

Výbuch sopky Krakatoa byl však i pro Karla Čapka historickou událostí (narodil se v roce 1890). Byl spisovatel svědkem nějakého katastrofálního výbuchu, který zůstal v jeho mysli a spojil se později se symbolem krakatitu?

Badatelé se shodují na tom, že Karla Čapka v mnohém ovlivnila Bolevecká katastrofa v roce 1917.

Bolevec je část statutárního města Plzně, která se nachází na severním okraji městské aglomerace. Zdroj foto: avu-edm, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons
Bolevec je část statutárního města Plzně, která se nachází na severním okraji městské aglomerace. Zdroj foto: avu-edm, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

Tehdy vybuchlo velké množství trhaviny v muniční továrně Škodových závodů. Zahynulo 150 lidí. Čapek výbuch pozoroval ze zámku Chyše vzdáleného 40 kilometrů.  Pracoval zde jako vychovatel. Nad továrnou se objevil i obří hřib dýmu.

reklama

Kdoví, třeba se o pár let později Karel Čapek rozhodoval, jestli výbušninu v připravovaném románu pojmenuje krakatit nebo bolevec…

Foto: 1 - Josef Čapek, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Tyke, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 3 - avu-edm, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - Lord Mountbatten, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od 1.12.2022 2.5tis
V polovině října se na Twitteru objevilo video, které zaznamenává přelet dvou zářících světel neznámého původu nad San Diegem v americké Kalifornii. Mimozemské teorie na sebe po zveřejnění klipu nenechaly dlouho čekat. Zajímavé záběry, které tento podzim na sociální síti Twitter zveřejnila uživatelka vystupující pod přezdívkou magot_e_dead, ukazují něco, co vypadá jako dva jasné objekty pohyb
od 28.11.2022 3.1tis
Dobývání vesmíru se stalo symbolem studené války, v níž bojuje USA se Sovětským svazem o technologickou nadvládu. Podle všeho ale boje probíhají také uvnitř znesvářených táborů. Vzájemná nevraživost firem podílejících se na americkém vesmírném programu měla skončit obrovskou tragédií. Mise Apollo 1 skončila ještě dřív, než vůbec mohla začít. Bezprostředně
od 25.11.2022 2.3tis
Na starověké Krétě prý bylo na sto minojských měst a dalších lokalit, které mohou nyní dosvědčit zázraky minojské civilizace. Některé se změnily v turisty vyhledávané archeologické parky, jiné provázejí legendy o tajných vykopávkách a záhadných nálezech. Do druhé skupiny patří krétská lokalita Tsoutsouras a tamní jeskyně Eileithyia. Jeskyně Eileith
od 24.11.2022 3.3tis
Když se raketoplán Challenger odlepí 28. ledna roku 1986 od země, to, co následuje, si nikdo neumí představit ani v těch nejčernějších nočních můrách. Anebo může? Přesně v 11.38 se zažehnou motory, aby mohl Challenger konečně vzlétnout. Velká sláva ale trvá pouhých 73 sekund. Potom náhle raketoplán exploduje a rozpadne se. V kabině, která se roztříští o mořskou hladinu, zahyne celá posádka. [ga
od 23.11.2022 2.8tis
Stále aktivní vulkán Merapi na indonéském ostrově Jáva má pro místní obyvatele velký význam i jako mytické a spirituální místo. Není tedy divu, že záhadný jev, který se před rokem objevil na vrcholu hory, je stále předmětem diskuzí. O co  se jednalo? V květnu roku 2021 se jednomu pohotovému fotografovi podařilo exponovat snímek, který zachycuje pap