reklama
6. července 1973: Začne krvácet socha Panny Marie v klášteře Yuzawadai v japonské Akitě.
Domů     Záhady historie
Z kráteru sopky se vynořil Frankenstein na jízdním kole
Mirek Brát
od Mirek Brát 27.1.2022
2.8tis
Hororové počasí roku 1816 se jistě podepsalo i na charakterových vlastnostech románového Frankensteina. Zdroj obrázku: Mary Shelley, Public domain, via Wikimedia Commons
289
SDÍLENÍ
2.8tis
ZOBRAZENÍ

Byť náš titulek budí dojem účasti na nějakém podezřelém psychedelickém pokusu, jistě vás přesvědčíme, že spojení hororového monstra, jízdního kola a výbuchu sopky je dost dobře možné.

Potřebujeme k tomu jediné: mysteriózní a záhadný rok bez léta L.P. 1816.

Básník George Gordon  Byron napsal v roce 1816 báseň Tma, která je nyní pokládána i za chmurnou vizi světa po jaderné válce.   Zdroj obrázku:  National Portrait Gallery, Public domain, via Wikimedia Commons Atmosféru roku 1816 nejlépe evokují výtvarná díla. Zdroj obrázku:  Caspar David Friedrich, Public domain, via Wikimedia Commons

Hororové počasí roku 1816 se jistě podepsalo i na charakterových vlastnostech románového Frankensteina. Zdroj obrázku:  Mary Shelley, Public domain, via Wikimedia Commons Povrch kaldery sopky Tambora v současnosti. Zdroj foto:  Georesearch Volcanedo Germany, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Výbuch sopky Tambora možná urychlil i vynález jízdního kola. Zdroj foto:  Gun Powder Ma, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Na začátku všeho byl katastrofální výbuch indonéské sopky Tambora v roce 1815. Jedná se o jeden z největších sopečných výbuchů v historii lidstva s obrovskými ztrátami na životech. Do vysokých vrstev atmosféry se dostalo velké množství sopečného popela.

Povrch kaldery sopky Tambora v současnosti. Zdroj foto: Georesearch Volcanedo Germany, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Vliv na literaturu a dopravu

Částečky popela blokovaly sluneční paprsky. Zejména na severní polokouli došlo k velké změně počasí. Průměrné teploty klesly o tři stupně Celsia, dostavily se i vydatné srážky. Velká neúroda hrozila v Evropě hladomorem.

Následný „rok bez léta“ však zároveň překvapivě působil na lidskou kreativitu, i když v některých případech to byl přímo existenční tlak, který dolehl na široké vrstvy populace.

Atmosféru roku 1816 nejlépe evokují výtvarná díla. Zdroj obrázku: Caspar David Friedrich, Public domain, via Wikimedia Commons

Případem, kdy změna počasí ovlivnila určitou skupinu lidí, aniž by je však zásadněji ohrožovala, je kapitola v životopisu spisovatelky Mary Shelley. Ta se rozhodla prožít s přáteli léto ve Švýcarsku. Deštivé, chladné počasí s minimem slunečního svitu ovšem nelákalo k venkovním aktivitám.

Společnost, ve které Mary Shelley pobývala, se tak raději bavila temnými gotickými příběhy. Výsledkem je slavný hororový román Frankenstein. Rok 1816 byl ovšem také časem velké neúrody.

Výbuch sopky Tambora možná urychlil i vynález jízdního kola. Zdroj foto: Gun Powder Ma, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Velmi to zdražilo i krmení pro koně. Říká se, že právě zvýšení cen ovsa pohnulo německého vynálezce Karla Draise, aby se zabýval druhy dopravy, které nejsou závislé na koňské síle. Začala se tak rodit „draisina“- drezína, předchůdce moderního jízdního kola.

Malby, básně, hnojiva…

Vliv sopečného výbuchu z roku 1815 na celosvětové dění není stále detailně prozkoumán. Dobrý materiál k bádání lze nalézt i na obrazech z této doby, které vykazují užití specifických barev. Byla dokonce vytvořena studie, která analyzovala díla světového malířství, jež byla vytvořena mezi roky 1500 až 1900, v době velkých sopečných erupcí.

Básník George Gordon Byron napsal v roce 1816 báseň Tma, která je nyní pokládána i za chmurnou vizi světa po jaderné válce. Zdroj obrázku: National Portrait Gallery, Public domain, via Wikimedia Commons

Také romantičtí básníci byli indikátorem, že v roce 1816 bylo „něco“ jiného ve vzduchu. Příkladem je Byronova báseň Tma, ve které autor píše o snu, který nebyl snem, o slunci, které zhaslo, a o hvězdách putujících temným prostorem.

Výbuch sopky Tambora a následná změna klimatu ovlivnily i chemika von Liebiga. Ten jako dítě zažil hladomor plynoucí z neúrody v roce 1816. Výsledkem bylo, že Liebig na základě traumatu z dětství raději vynalezl minerální hnojiva pro zvýšení zemědělské produkce.

Epilog

Sopka Tambora v devatenáctém století skutečně pohnula lidskou myslí. Vůbec by vás pak nemělo překvapit, že z kráteru ničivé Tambory právě vyjíždí i Frankenstein na jízdním kole, pardon, jeho předchůdkyni, historické draisině.

Počkejme pár let, abychom zhodnotili, jak umělce a vynálezce ovlivnila i naše současnost poznamenaná globální pandemií.

Foto: 1 - Mary Shelley, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Gun Powder Ma, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Georesearch Volcanedo Germany, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Caspar David Friedrich, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - National Portrait Gallery, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 6.7.2022 1
Kdesi na severu, snad už u polárního kruhu, měla ležet bájná země Hyperborea. Zmiňuje se o ní mnoho antických autorů včetně Plinia Staršího. Ačkoli ležela tak daleko na severu, prý se jednalo o zemi tepla, štěstí a hojnosti, Proč tam však, u Dia Hromovládce, bylo tolik sebevražd?! Pokud bychom název Hyperborea podrobili malé jazykové analýze, […]
od Pavel Polcar 5.7.2022 45
V londýnské stanici metra Wimbledon nastala zničehonic 2. dubna 1904 naprostá neprostupná tma, taková, že nebylo vidět absolutně nic. Co se stalo? Ověřených informací je jen poskrovnu ale existují údajně písemné záznamy o této události. Lidé nastalou tmu měli popisovat jako černou mlhu. Neuspokojivé vysvětlení Událost okamžitě vyvolala velkou paniku, a to jak mezi cestujícími, […]
od Dalibor Vrána 2.7.2022 1.4tis
Rok 2012 přinesl nález otřásající vším, co si myslíme, že o starověku víme. V egyptské vesnici El Lahun archeologové vyzvednou z jedné z malých pyramid mumifikované tělo. Je perfektně zachovalé, měří mezi 150–160 cm a svým vzhledem rozhodně nepřipomíná člověka! Domnělá mumie mimozemšťana je přes 2000 let stará a její fotografie se na veřejnost dostanou […]
od Matěj Soukup 1.7.2022 880
Další z mnoha legend o ztracených pokladech na území dnešních Spojených států se odehrává v Novém Mexiku. V jižní části tohoto státu poblíž hranic s Mexikem leží vrchol známý jako Victorio Peak. Podle pověstí se někde poblíž něj má ukrývat poklad. Přestože však do oblasti vyrazilo už mnoho expedic, všechny se vrátily s neúspěchem. Existuje poklad ve Victorio Peak doopravdy, […]
od Mirek Brát 30.6.2022 1.9tis
Být považovaný za čaroděje, neznamená rezignovat na klasickou vědu. Příkladem je John Napier z Merchistonu (1550-1617). Co všechno Napier objevil a pomohly mu k tomu i nějaké ty „čáry máry“? John Napier se zapsal do historie jako matematik, fyzik a astronom. Známý je jako objevitel logaritmů i primitivních počítačích „strojů“. Angažoval se i ve zbrojařských vizích. Je […]