2. prosince 1919: Z budovy v Torontu náhle mizí divadelní magnát Ambrose J. Small. Marně se ho snaží najít i slavný senzibil.
Domů     Z kráteru sopky se vynořil Frankenstein na jízdním kole
Z kráteru sopky se vynořil Frankenstein na jízdním kole
od 27.1.2022
2.8tis
Hororové počasí roku 1816 se jistě podepsalo i na charakterových vlastnostech románového Frankensteina. Zdroj obrázku: Mary Shelley, Public domain, via Wikimedia Commons
289
SDÍLENÍ
2.8tis
ZOBRAZENÍ

Byť náš titulek budí dojem účasti na nějakém podezřelém psychedelickém pokusu, jistě vás přesvědčíme, že spojení hororového monstra, jízdního kola a výbuchu sopky je dost dobře možné.

Potřebujeme k tomu jediné: mysteriózní a záhadný rok bez léta L.P. 1816.

Básník George Gordon Byron napsal v roce 1816 báseň Tma, která je nyní pokládána i za chmurnou vizi světa po jaderné válce. Zdroj obrázku: National Portrait Gallery, Public domain, via Wikimedia Commons Atmosféru roku 1816 nejlépe evokují výtvarná díla. Zdroj obrázku: Caspar David Friedrich, Public domain, via Wikimedia Commons Hororové počasí roku 1816 se jistě podepsalo i na charakterových vlastnostech románového Frankensteina. Zdroj obrázku: Mary Shelley, Public domain, via Wikimedia Commons Povrch kaldery sopky Tambora v současnosti. Zdroj foto: Georesearch Volcanedo Germany, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Výbuch sopky Tambora možná urychlil i vynález jízdního kola. Zdroj foto: Gun Powder Ma, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Na začátku všeho byl katastrofální výbuch indonéské sopky Tambora v roce 1815. Jedná se o jeden z největších sopečných výbuchů v historii lidstva s obrovskými ztrátami na životech. Do vysokých vrstev atmosféry se dostalo velké množství sopečného popela.

Povrch kaldery sopky Tambora v současnosti. Zdroj foto: Georesearch Volcanedo Germany, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Povrch kaldery sopky Tambora v současnosti. Zdroj foto: Georesearch Volcanedo Germany, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Vliv na literaturu a dopravu

Částečky popela blokovaly sluneční paprsky. Zejména na severní polokouli došlo k velké změně počasí. Průměrné teploty klesly o tři stupně Celsia, dostavily se i vydatné srážky. Velká neúroda hrozila v Evropě hladomorem.

reklama

Následný „rok bez léta“ však zároveň překvapivě působil na lidskou kreativitu, i když v některých případech to byl přímo existenční tlak, který dolehl na široké vrstvy populace.

Atmosféru roku 1816 nejlépe evokují výtvarná díla. Zdroj obrázku: Caspar David Friedrich, Public domain, via Wikimedia Commons
Atmosféru roku 1816 nejlépe evokují výtvarná díla. Zdroj obrázku: Caspar David Friedrich, Public domain, via Wikimedia Commons

Případem, kdy změna počasí ovlivnila určitou skupinu lidí, aniž by je však zásadněji ohrožovala, je kapitola v životopisu spisovatelky Mary Shelley. Ta se rozhodla prožít s přáteli léto ve Švýcarsku.

Deštivé, chladné počasí s minimem slunečního svitu ovšem nelákalo k venkovním aktivitám. Společnost, ve které Mary Shelley pobývala, se tak raději bavila temnými gotickými příběhy. Výsledkem je slavný hororový román Frankenstein. Rok 1816 byl ovšem také časem velké neúrody.

Výbuch sopky Tambora možná urychlil i vynález jízdního kola. Zdroj foto: Gun Powder Ma, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Výbuch sopky Tambora možná urychlil i vynález jízdního kola. Zdroj foto: Gun Powder Ma, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Velmi to zdražilo i krmení pro koně. Říká se, že právě zvýšení cen ovsa pohnulo německého vynálezce Karla Draise, aby se zabýval druhy dopravy, které nejsou závislé na koňské síle. Začala se tak rodit „draisina“- drezína, předchůdce moderního jízdního kola.

Malby, básně, hnojiva…

Vliv sopečného výbuchu z roku 1815 na celosvětové dění není stále detailně prozkoumán. Dobrý materiál k bádání lze nalézt i na obrazech z této doby, které vykazují užití specifických barev.

reklama

Byla dokonce vytvořena studie, která analyzovala díla světového malířství, jež byla vytvořena mezi roky 1500 až 1900, v době velkých sopečných erupcí.

Básník George Gordon Byron napsal v roce 1816 báseň Tma, která je nyní pokládána i za chmurnou vizi světa po jaderné válce. Zdroj obrázku: National Portrait Gallery, Public domain, via Wikimedia Commons
Básník George Gordon Byron napsal v roce 1816 báseň Tma, která je nyní pokládána i za chmurnou vizi světa po jaderné válce. Zdroj obrázku: National Portrait Gallery, Public domain, via Wikimedia Commons

Také romantičtí básníci byli indikátorem, že v roce 1816 bylo „něco“ jiného ve vzduchu. Příkladem je Byronova báseň Tma, ve které autor píše o snu, který nebyl snem, o slunci, které zhaslo, a o hvězdách putujících temným prostorem.

Výbuch sopky Tambora a následná změna klimatu ovlivnily i chemika von Liebiga.

Ten jako dítě zažil hladomor plynoucí z neúrody v roce 1816. Výsledkem bylo, že Liebig na základě traumatu z dětství raději vynalezl minerální hnojiva pro zvýšení zemědělské produkce.

Epilog

Sopka Tambora v devatenáctém století skutečně pohnula lidskou myslí. Vůbec by vás pak nemělo překvapit, že z kráteru ničivé Tambory právě vyjíždí i Frankenstein na jízdním kole, pardon, jeho předchůdkyni, historické draisině.

reklama

Počkejme pár let, abychom zhodnotili, jak umělce a vynálezce ovlivnila i naše současnost poznamenaná globální pandemií.

Foto: 1 - Mary Shelley, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Gun Powder Ma, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Georesearch Volcanedo Germany, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Caspar David Friedrich, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - National Portrait Gallery, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od 1.12.2022 1.7tis
Jen jediný Necronomicon dokázal zamotat hlavu i expertům. Říká se mu Simonův. Má být temným učením až ze starověké Mezopotámie. Knihu ukořistili mniši a poté dali na překlad okultnímu knihkupectví Magickal Child. Pravda je ale trochu jiná, kniha vznikla kolem roku 1976 v USA v kruhu špičkových mágů z Warlock Shop jako funkční grimoár, který otestuje ad
od 30.11.2022 1.3tis
Období antiky je spojeno i se zbraněmi, které patří do sféry záhad. Patří k nim údajné parní dělo, jehož konstruktérem měl být slavný Archimédés. Opravdu existovala starověká zbraň, která využívala sílu páry? Archimédés (287 př. n. l. – 212 př. n. l.) se proslavil výrokem: Udejte mi pevný bod a já pohnu celou Zemí. Jeho ctižádost se však neomezoval
od 30.11.2022 2.9tis
Jednoho večera v červnu 1950 uprostřed rušné křižovatky na Times Square umírá neznámý chodec. Při pátrání po jeho identitě policisté s překvapením zjišťují, že jde o muže, který beze stopy zmizel před 74 lety.     Asi třicetiletý muž má na sobě starodávné oblečení a boty s výraznými přezkami, jaké se nosily před sto lety, a působí nanejvýš
od 29.11.2022 2.8tis
Stále další archeologické nálezy na našem území dosvědčují plány starověkého Říma vytvořit severně od Dunaje novou římskou provincii. Pronikání římských legií do oblasti Moravy začalo již za vlády císaře Tiberia a vrcholilo v časech panování císaře Marca Aurelia. Záhadou zůstává, zda se na naše území tehdy dostaly i tajné rituály související s uctíváním exotického boha Mithry? [gallery ids="112
od 28.11.2022 2.9tis
Bizarní příběh zaznamenaný v Anglii roku 1912 popisuje neobyčejný případ spontánního a zcela jistě nechtěného přesunu v čase. Ve vlaku do Londýna se náhle objevil a poté zase zmizel záhadný cestující – muž z minulosti.     K velkému štěstí hlavního aktéra trvá jeho nedobrovolné cestování v čase jen krátce, přesto je svým zážitkem těžce poz