3. prosince 1967: Američan Herbert Schirmer spatří v Nebrasce podivný oválný objekt s červenými světly, jak se vznese a odletí.
Domů     Zabalte si… Za deset milionů let odlétáme!
Zabalte si… Za deset milionů let odlétáme!
od 25.1.2022
3.0tis
Při evakuační cestě ke hvězdám by nám jednou mohly pomoci rakety. Pokud nebudou na elektrický pohon, třeba jejich motory budou využívat antihmotu nebo usměrněný tok fotonů. Zdroj obrázku: NASA/MSFC, Public domain, via Wikimedia Commons
298
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

Hodně se hovoří, u piva i ve vládních úřadech, o osudovém vlivu člověka na život na naší společné planetě. Dost možná, že se i přeceňujeme. V pravidelných intervalech je Země vystavena smrtícímu záření z vesmíru. Příští vlna prý přijde za deset milionů let. Jednou si lidstvo bude muset zabalit na dalekou cestu…

Mléčná dráha je galaxie zahrnující i naši sluneční soustavu. Mlhavý pás je tvořen hvězdami, které nedokážeme rozeznat pouhým okem. Zdroj foto: Steve Jurvetson, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons Při pohledu ze Země se Mléčná dráha jeví jako mlžný pás. Důvodem je fakt, že pozorujeme naši mateřskou galaxii jaksi zevnitř. Paprsek na snímku je laser usnadňující zaměření teleskopu. Zdroj foto: ESO/Y. Beletsky, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons Podle antické mytologie vznikla Mléčná dráha z mateřského mléka bohyně Héry. Byla to de facto nehoda při kojení hrdiny Hérakla. Zdroj obrázku: Tintoretto, Public domain, via Wikimedia Commons Mléčná dráha by se snad mohla podobat galaxii UGC 12158. To už je hezčí název Mléčná dráha, co říkáte? Zdroj foto: ESA/Hubble & NASA, Public domain, via Wikimedia Commons Při evakuační cestě ke hvězdám by nám jednou mohly pomoci rakety. Pokud nebudou na elektrický pohon, třeba jejich motory budou využívat antihmotu nebo usměrněný tok fotonů. Zdroj obrázku: NASA/MSFC, Public domain, via Wikimedia Commons

Přibližně každých šedesát milionů let dostane Země obří porci kosmického záření. Příčinou tohoto periodického jevu je pohyb naší sluneční soustavy uvnitř Mléčné dráhy. Pro biosféru planety je to opravdu špatná zpráva.

Pohyb sluneční soustavy

Cyklus, na konci kterého je Země vystavena enormnímu kosmickému záření, by měl být odpovědný i za pravidelný zánik rostlinných a živočišných druhů za posledních více než pět set milionů let. Proč se tato fatální perioda stále opakuje?

Nejprve si musíme představit pohyb naší sluneční soustavy v galaxii Mléčné dráhy.

Při pohledu ze Země se Mléčná dráha jeví jako mlžný pás. Důvodem je fakt, že pozorujeme naši mateřskou galaxii jaksi zevnitř. Paprsek na snímku je laser usnadňující zaměření teleskopu. Zdroj foto: ESO/Y. Beletsky, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons
Při pohledu ze Země se Mléčná dráha jeví jako mlžný pás. Důvodem je fakt, že pozorujeme naši mateřskou galaxii jaksi zevnitř. Paprsek na snímku je laser usnadňující zaměření teleskopu. Zdroj foto: ESO/Y. Beletsky, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Pohyb je to vcelku harmonický a probíhá po zvlněné trajektorii. Problém ovšem je, že na vrcholu pomyslné vlny se naše sluneční soustava vynoří z Mléčné dráhy až příliš… Vesmír udeří neviditelnou pěstí. Na vrcholu vlny jsme každých šedesát milionů let.

Podle antické mytologie vznikla Mléčná dráha z mateřského mléka bohyně Héry. Byla to de facto nehoda při kojení hrdiny Hérakla. Zdroj obrázku: Tintoretto, Public domain, via Wikimedia Commons
Podle antické mytologie vznikla Mléčná dráha z mateřského mléka bohyně Héry. Byla to de facto nehoda při kojení hrdiny Hérakla. Zdroj obrázku: Tintoretto, Public domain, via Wikimedia Commons

Riziko kosmického záření

Kosmické záření obsahuje zejména protony vyvržené do vesmíru při explozích supernov. Pravda, kosmickému záření čelíme každý den. Při osudovém „vykouknutí“ sluneční soustavy z Mléčné dráhy je to ovšem vskutku o zdraví i o celý ekosystém planety.

reklama

Riziko kosmického záření neslučitelného s životem na Zemi bohužel existuje i mimo periodu šedesáti milionů let. Podobné záření může iniciovat již zmíněný výbuch supernovy.

Mléčná dráha je galaxie zahrnující i naši sluneční soustavu. Mlhavý pás je tvořen hvězdami, které nedokážeme rozeznat pouhým okem. Zdroj foto: Steve Jurvetson, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons
Mléčná dráha je galaxie zahrnující i naši sluneční soustavu. Mlhavý pás je tvořen hvězdami, které nedokážeme rozeznat pouhým okem. Zdroj foto: Steve Jurvetson, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Ty jsou daleko, říkáte si? Máte pravdu. Stačí však, aby výbuch supernovy nastal ve vzdálenosti sto světelných let od Země, a už by to zásadně změnilo klima včetně vzniku mnoha druhových mutací.

Pokud supernova vybuchne ve vzdálenosti okolo třiceti světelných let od Země, život na planetě začne padat do propasti zániku.

Mléčná dráha by se snad mohla podobat galaxii UGC 12158. To už je hezčí název Mléčná dráha, co říkáte? Zdroj foto: ESA/Hubble & NASA, Public domain, via Wikimedia Commons
Mléčná dráha by se snad mohla podobat galaxii UGC 12158. To už je hezčí název Mléčná dráha, co říkáte? Zdroj foto: ESA/Hubble & NASA, Public domain, via Wikimedia Commons

Epilog

Vědci tvrdí, že pro Zemi je kosmické záření větším rizikem, než jsou obavy z případné srážky planety s asteroidem. Buď jak buď, i když lidstvo přežije další miliony let ve zdraví a pohodě, stejně se jednou bude muset chystat na cestu jinam.

reklama

Už ruský vědec K .E. Ciolkovskij říkal: Země je kolébkou lidstva, ale člověk nemůže pořád žít jen v kolébce. Inu, snad nás někde vezmou na byt a stravu. A vůbec kolik to celé stěhování bude stát? Povzdechne si při čtení těchto řádků ustaraný daňový poplatník…

Foto: 1 - ESO/Y. Beletsky, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons, 2 - Tintoretto, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - Steve Jurvetson, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons, 4 - ESA/Hubble & NASA, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - Při evakuační cestě ke hvězdám by nám jednou mohly pomoci rakety. Pokud nebudou na elektrický pohon, třeba jejich motory budou využívat antihmotu nebo usměrněný tok fotonů. Zdroj obrázku: NASA/MSFC, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od 1.12.2022 2.5tis
V polovině října se na Twitteru objevilo video, které zaznamenává přelet dvou zářících světel neznámého původu nad San Diegem v americké Kalifornii. Mimozemské teorie na sebe po zveřejnění klipu nenechaly dlouho čekat. Zajímavé záběry, které tento podzim na sociální síti Twitter zveřejnila uživatelka vystupující pod přezdívkou magot_e_dead, ukazují něco, co vypadá jako dva jasné objekty pohyb
od 28.11.2022 3.1tis
Dobývání vesmíru se stalo symbolem studené války, v níž bojuje USA se Sovětským svazem o technologickou nadvládu. Podle všeho ale boje probíhají také uvnitř znesvářených táborů. Vzájemná nevraživost firem podílejících se na americkém vesmírném programu měla skončit obrovskou tragédií. Mise Apollo 1 skončila ještě dřív, než vůbec mohla začít. Bezprostředně
od 25.11.2022 2.3tis
Na starověké Krétě prý bylo na sto minojských měst a dalších lokalit, které mohou nyní dosvědčit zázraky minojské civilizace. Některé se změnily v turisty vyhledávané archeologické parky, jiné provázejí legendy o tajných vykopávkách a záhadných nálezech. Do druhé skupiny patří krétská lokalita Tsoutsouras a tamní jeskyně Eileithyia. Jeskyně Eileith
od 24.11.2022 3.3tis
Když se raketoplán Challenger odlepí 28. ledna roku 1986 od země, to, co následuje, si nikdo neumí představit ani v těch nejčernějších nočních můrách. Anebo může? Přesně v 11.38 se zažehnou motory, aby mohl Challenger konečně vzlétnout. Velká sláva ale trvá pouhých 73 sekund. Potom náhle raketoplán exploduje a rozpadne se. V kabině, která se roztříští o mořskou hladinu, zahyne celá posádka. [ga
od 23.11.2022 2.8tis
Stále aktivní vulkán Merapi na indonéském ostrově Jáva má pro místní obyvatele velký význam i jako mytické a spirituální místo. Není tedy divu, že záhadný jev, který se před rokem objevil na vrcholu hory, je stále předmětem diskuzí. O co  se jednalo? V květnu roku 2021 se jednomu pohotovému fotografovi podařilo exponovat snímek, který zachycuje pap