reklama
30. června 1908: V centrální Sibiři nedaleko řeky Podkamenná Tunguska dochází k extrémně silné ničivé explozi, která se do dějin zapisuje jako tunguská událost. Incident zůstává nevysvětlen.
Domů     Vesmír a technologie
Zabalte si… Za deset milionů let odlétáme!
Mirek Brát
od Mirek Brát 25.1.2022
3.0tis
Při evakuační cestě ke hvězdám by nám jednou mohly pomoci rakety. Pokud nebudou na elektrický pohon, třeba jejich motory budou využívat antihmotu nebo usměrněný tok fotonů. Zdroj obrázku: NASA/MSFC, Public domain, via Wikimedia Commons
298
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

Hodně se hovoří, u piva i ve vládních úřadech, o osudovém vlivu člověka na život na naší společné planetě. Dost možná, že se i přeceňujeme. V pravidelných intervalech je Země vystavena smrtícímu záření z vesmíru.

Příští vlna prý přijde za deset milionů let. Jednou si lidstvo bude muset zabalit na dalekou cestu…

Mléčná dráha je galaxie zahrnující i naši sluneční soustavu. Mlhavý pás je tvořen hvězdami, které nedokážeme rozeznat pouhým okem. Zdroj foto:  Steve Jurvetson, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons Při pohledu ze Země se Mléčná dráha jeví jako mlžný pás. Důvodem je fakt, že pozorujeme naši mateřskou galaxii jaksi zevnitř. Paprsek na snímku je laser usnadňující zaměření teleskopu. Zdroj foto: ESO/Y. Beletsky, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons

Podle antické mytologie vznikla Mléčná dráha z mateřského mléka bohyně Héry. Byla to de facto nehoda při kojení hrdiny Hérakla.  Zdroj obrázku:   Tintoretto, Public domain, via Wikimedia Commons

Mléčná dráha by se snad mohla podobat galaxii UGC 12158. To už je hezčí název Mléčná dráha, co říkáte? Zdroj foto: ESA/Hubble & NASA, Public domain, via Wikimedia Commons

Při evakuační cestě ke hvězdám by nám jednou mohly pomoci rakety. Pokud nebudou na elektrický pohon, třeba jejich motory budou využívat antihmotu nebo usměrněný tok fotonů. Zdroj obrázku: NASA/MSFC, Public domain, via Wikimedia Commons

Přibližně každých šedesát milionů let dostane Země obří porci kosmického záření. Příčinou tohoto periodického jevu je pohyb naší sluneční soustavy uvnitř Mléčné dráhy. Pro biosféru planety je to opravdu špatná zpráva.

Pohyb sluneční soustavy

Cyklus, na konci kterého je Země vystavena enormnímu kosmickému záření, by měl být odpovědný i za pravidelný zánik rostlinných a živočišných druhů za posledních více než pět set milionů let. Proč se tato fatální perioda stále opakuje? Nejprve si musíme představit pohyb naší sluneční soustavy v galaxii Mléčné dráhy.

Při pohledu ze Země se Mléčná dráha jeví jako mlžný pás. Důvodem je fakt, že pozorujeme naši mateřskou galaxii jaksi zevnitř. Paprsek na snímku je laser usnadňující zaměření teleskopu. Zdroj foto: ESO/Y. Beletsky, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Pohyb je to vcelku harmonický a probíhá po zvlněné trajektorii. Problém ovšem je, že na vrcholu pomyslné vlny se naše sluneční soustava vynoří z Mléčné dráhy až příliš… Vesmír udeří neviditelnou pěstí. Na vrcholu vlny jsme každých šedesát milionů let.

Podle antické mytologie vznikla Mléčná dráha z mateřského mléka bohyně Héry. Byla to de facto nehoda při kojení hrdiny Hérakla. Zdroj obrázku: Tintoretto, Public domain, via Wikimedia Commons

Riziko kosmického záření

Kosmické záření obsahuje zejména protony vyvržené do vesmíru při explozích supernov. Pravda, kosmickému záření čelíme každý den. Při osudovém „vykouknutí“ sluneční soustavy z Mléčné dráhy je to ovšem vskutku o zdraví i o celý ekosystém planety.

Riziko kosmického záření neslučitelného s životem na Zemi bohužel existuje i mimo periodu šedesáti milionů let. Podobné záření může iniciovat již zmíněný výbuch supernovy.

Mléčná dráha je galaxie zahrnující i naši sluneční soustavu. Mlhavý pás je tvořen hvězdami, které nedokážeme rozeznat pouhým okem. Zdroj foto: Steve Jurvetson, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Ty jsou daleko, říkáte si? Máte pravdu. Stačí však, aby výbuch supernovy nastal ve vzdálenosti sto světelných let od Země, a už by to zásadně změnilo klima včetně vzniku mnoha druhových mutací. Pokud supernova vybuchne ve vzdálenosti okolo třiceti světelných let od Země, život na planetě začne padat do propasti zániku.

Mléčná dráha by se snad mohla podobat galaxii UGC 12158. To už je hezčí název Mléčná dráha, co říkáte? Zdroj foto: ESA/Hubble & NASA, Public domain, via Wikimedia Commons

Epilog

Vědci tvrdí, že pro Zemi je kosmické záření větším rizikem, než jsou obavy z případné srážky planety s asteroidem. Buď jak buď, i když lidstvo přežije další miliony let ve zdraví a pohodě, stejně se jednou bude muset chystat na cestu jinam.

Už ruský vědec K .E. Ciolkovskij říkal: Země je kolébkou lidstva, ale člověk nemůže pořád žít jen v kolébce. Inu, snad nás někde vezmou na byt a stravu. A vůbec kolik to celé stěhování bude stát? Povzdechne si při čtení těchto řádků ustaraný daňový poplatník…

Foto: 1 - ESO/Y. Beletsky, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons, 2 - Tintoretto, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - Steve Jurvetson, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons, 4 - ESA/Hubble & NASA, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - Při evakuační cestě ke hvězdám by nám jednou mohly pomoci rakety. Pokud nebudou na elektrický pohon, třeba jejich motory budou využívat antihmotu nebo usměrněný tok fotonů. Zdroj obrázku: NASA/MSFC, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Filip Appl 28.6.2022 1.7tis
Vývoj robotů jde dopředu skutečně mílovými kroky. Dokládá to i oznámení miliardáře Elona Muska, šéfa americké společnosti Tesla. Právě ta nyní vyvíjí nového humanoidního robota jménem Optimus. Optimus má měřit 173 centimetrů a vážit 57 kilogramů. Je naprogramován tak, aby se dokázal orientovat v prostoru a plnit jednoduché povinnosti. Pomáhat by měl v továrnách a […]
od Mirek Brát 25.6.2022 1.7tis
Díla romanopisce Julese Verna udivují i v moderní současnosti množstvím faktografie, vizionářským přístupem a bohatstvím témat. Někteří badatelé se však domnívají, že je mezi řádky textu ukryté i cosi navíc. Konkrétní romány jsou dokonce spojovány se záhadou templářského pokladu. Jules Verne byl nejen skvělý vypravěč, který do svých děl umně začlenil mnoho technických a vědeckých poznatků. […]
od Mirek Brát 24.6.2022 821
Některé regiony, aby lapaly pocestného na večeři a nocleh rybářskou sítí. Jiné čelí celosvětové invazi záhadologů. Legendární Oblast 51 za „velkou louží“ zná asi většina z nás. A co takhle její evropský protějšek, kterým může být i francouzská vesnice Rennes-le-Château? V obci žije necelá stovka obyvatel. Každý rok sem však přijíždějí desítky tisíc lidí ze všech […]
od Mirek Brát 23.6.2022 1.7tis
Kde je voda, tam může být život. Tak zní ve zjednodušené podobě vědecká poučka. První molekula života se vykulila na souš právě z oceánu. I z toho důvodu je dávána možná existence živých organismů mimo naši planetu do souvislosti s vodním prostředím. Kde hledat ve vesmíru vodu? Voda ve vesmíru existuje. Najdeme ji v mezihvězdných […]
od Adriana Vojtíšková 21.6.2022 3.1tis
Pruhy zcela obyčejné, nebo mající hlubší význam? Takovou otázku si pokládá veřejnost při pohledu na snímky ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter.   Tmavé i světlé svažující se pruhy (tvarem připomínající pánskou kravatu) se na Marsu vyskytují především v oblasti Arabia Terra. Klesající pruhy jsou většinou malé útvary o délce maximálně několika stovek metrů. Americké profesorky […]