Současný Ulcinj na jihu Černé Hory je známý především jako letovisko na pobřeží Jaderského moře. Strategické umístění města však do jeho dějin přineslo řadu zvratů, které v minulosti značně ovlivnily populaci tamních obyvatel. Patří k nim i záhada místní afro-albánské komunity.
V 16. století náležel Ulcinj k Osmanské říši. Po porážce Osmanů v námořní bitvě u Lepanta však dočasně obsazují tento strategický přístav piráti původem z Alžírska. Ti zde vybudovali i trh s otroky.
Ostatně, část svého zajetí zde strávil i slavný španělský spisovatel Miguel de Cervantes (1547-1616), kterého na moři zajali právě obávaní alžírští piráti.
Trh s otroky
S piráty se nakonec tvrdě vypořádali osmanští správci. Nezabránili však specifické migraci obyvatel, která zapříčinila, že do města stále přicházelo velké množství přistěhovalců z různých částí Středozemního moře, včetně Afriky.
Ještě v polovině sedmnáctého století byl Ulcinj významným místem pro obchodování s křesťanskými otroky. V osmnáctém století se však zvýšila poptávka po afrických otrocích černé pleti z oblasti dnešního Súdánu a Čadu.
Jejich určitá část však Ulcinj neopustila a postupně zde vytvořila svébytnou komunitu obyvatel černé pleti. Protože převahu mezi obyvateli měli tehdy Albánci, hovoří se o afro-albánské komunitě.
Piráti, nebo Osmané?
Když se Ulcinj v roce 1880 stal součástí Černé Hory, část afro-albánské populace přesídlila do Albánie. Ve 20. století se však počet členů této komunity ve městě Ulcinj zásadně snižuje.
Jedním z nejznámějších členů komunity byl rybář a fotograf Rizo Šurla (1922-2003), který za druhé světové války bojoval v řadách jugoslávských partyzánů. Byl ve městě velmi populární, snadno se s ním mohli potkat i turisté.
Byť rozkvět afro-albánské komunity na jihu Černé Hory již patří minulosti, badatelé se snaží dopátrat, ve kterém období vlastně vzniká. Mohli za její vznik alžírští piráti? Zdá se, že nikoli.
Pravděpodobně se afro-albánská komunita vytvořila až později a největší podíl na jejím vzniku měli Osmané.