Skip to content

Záhada Alexandrijské knihovny: Zničil ji Caesar, anebo vyhořela do základů?

Alexandrijská knihovna patřila mezi nejvýznamnější centra vzdělanosti starověkého světa. O jejím vzniku něco víme, ale jak zanikla, zůstává dodnes záhadou. Má její zkázu na svědomí slavný Julius Caesar?

Starověká Alexandrie se nacházela v severní Africe na pobřeží Středozemního moře. Oficiálně ji založil v roce 331 př. n. l. Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) jako první z velkého množství stejnojmenných měst.

Podle francouzského vědce Alaina Vérona z Univerzity Paula Cézanna v Marseille ale bylo toto území osídleno už před 4500 lety.

Když Alexandr Veliký zemřel, vládu v Egyptě po něm převzal Ptolemaios I. Sótor (367–283 př. n. l.) a stanovil Alexandrii hlavním městem.

CENTRUM VZDĚLANOSTI

Pro další generace se tak město stalo nejdůležitějším vědeckým, kulturním a obchodním centrem. Ptolemaios totiž toužil vybudovat věhlasné město a založit muzeum v řeckém stylu.

Proto pověřil Aristotelova žáka Demétria z Faléru (350–283 př. n. l.), aby navrhl takovou instituci, která bude převyšovat všechny ostatní. A tak se v roce 283 př. n. l. zrodila Alexandrijská knihovna jako součást božského chrámu vědění, Múseiodinu.

Knihovna se skládala asi z deseti rozlehlých, propojených sálů, přičemž každý z nich byl věnovaný jedné konkrétní oblasti vzdělání. Ve zdech se nacházely výklenky, ve kterých se skladovaly papyrové svitky. Zřejmě ten nejznámější byl překlad Starého zákona z hebrejštiny do řečtiny.
PRVNÍ KATALOG

Knihovnu měli na starost správci, kteří dohlíželi na nákupy a vedení katalogu, starali se o originální spisy, zajišťovali restaurování poškozených děl a ověřovali důvěryhodnost textů.

První seznam děl sepsal v roce 250 př. n. l. básník Kallimachos z Kyrény včetně podrobných informací o autorech. Použil také první systém knihovnického třídění, který spočíval v dělení autorů na dramatiky, epické a lyrické básníky, filozofy, historiky, řečníky, rétoriky a další.

V knihovně se poprvé použilo třídění podle katalogu.
UKRADENÉ ORIGINÁLY

Dlouhá desetiletí knihovna jenom vzkvétala.

Když nastoupil na trůn panovník Ptolemaios III. (284–222 př. n. l.), chtěl mít v knihovně veškeré knihy tehdejšího světa. Nařídil proto dovést všechny dostupné knihy do Alexandrie, kde měl být pořízen jejich opis.

Když už ale knihy jednou zabavil, originály si nechal a vracel pouhé kopie. Takto si z Athén vypůjčil například drahocenné rukopisy autorů Aischyla, Sofokla nebo Euripida.

BNEFITY PRO INTELIGENCI

Na místo se pro sjížděli vědci a badatelé z celého světa. O ty bylo také královsky postaráno. V blízkosti knihovny měli zajištěné ubytování i stravu, pobírali plat, a navíc nemuseli platit daně. Splnit museli pouze jediný úkol.

Překládat knihy ze syrštiny, hebrejštiny, perštiny nebo egyptštiny. Takových výhod využívali například Euklides, Erastothenes nebo Archimedes. Spisy zahrnovaly tehdejší poznatky v oboru matematiky, astronomie, fyziky, lékařství nebo historie.

Vědci měli v Alexandrijské knihovně mnoho benefitů.
VPÁD ŘÍMSKÉHO VLÁDCE

O tom, proč vlastně Alexandrijská knihovna zmizela, se vedou dlouhé debaty.

Jedna z nejčastějších teorií souvisí s Juliem Caesarem (100–44 př. n. l), který se v roce 48 př. n. l. dostal po bitvě u Farsálu do Alexandrie, jelikož pronásledoval své nepřátele, kteří prchli do Egypta.

V čele uprchlíků stál římský vojevůdce Pompeius (106–48 př. n. l.), který chtěl v Egyptě shromáždit nové vojsko.

Ještě než Caesar vpadl do Alexandrie, byl Pompeius úkladně zavražděn. V té době probíhala v Egyptě občanská válka, ve které stál na jedné straně faraon Ptolemaios XIII. a na druhé jeho sestra Kleopatra.

Caesar se zapojil do konfliktu v Alexandrii.
CAESAR V OBLEŽENÍ

Římský vojevůdce se zřejmě kvůli Kleopatře do konfliktu zapojil, což se faraonovi nelíbilo a vyslal na Caesara egyptské vojsko. Ten, jelikož byl vynikajícím stratégem, věděl, že se s velkou přesilou nemůže střetnout v otevřené bitvě, zabarikádoval se proto v jedné z částí Alexandrie.

Caesarovi vojáci nejprve bránili každou ulici a přístav, kde kotvily válečné lodě. Když Caesar pochopil, že přístav neudrží, nechal všechny lodě spálit.

POŽÁR SE ŠÍŘIL MĚSTEM

Podle některých autorů se požár z přístaviště začal šířit i do města a ničil všechny okolní budovy, a to včetně Alexandrijské knihovny. Oheň měl zasáhnout Múseiodin, který se nacházel v blízkosti moře.

Je ale zvláštní, že se Caesar ve svých pamětech o zničení knihovny vůbec nezmínil.

A ani zeměpisec Strabon, který do Alexandrie přijel 20 let po válce, se o žádném jejím poškození nezmiňuje. Jediné zmínky o požáru pochází od spisovatele Senecy, který je ale napsal až o 100 let později.

Požár se měl šířit celým městem a knihovnu zničit.
ŠKRTY V ROZPOČTU

Během dalších let došlo ještě k několika požárům knihovny. Podle americké historičky Heather Phillips ale mohla za zničení knihovny byrokracie.

Podle všeho pozastavil římský císař Marcus Aurelius (121–180) platby Múseiodinu, zrušil stipendia jeho členům a vyloučil všechny zahraniční vědce. To podle ní ublížilo knihovně mnohem více než požáry.

PRONÁSLEDOVÁNÍ UČENCŮ

Také další císař, Caracalla (188–217), se na městě vyřádil. Když vstupoval po Alexandrie, všichni měli za to, že v přátelském duchu, ve skutečnosti ale hodlal město úplně vyhladit. Do ulic proto rozmístil vojáky, kteří se vrhli na nic netušící civilisty.

Začal také pronásledovat aristotelovské filozofy a nařídil spálit jejich knihy. V důsledku tohoto řádění tak bylo mnoho budov ve městě poničeno, stejně jako za císaře Aureliana (214–275), během jehož útoku vyhořela většina čtvrtí.

Císař Caraculla pronásledoval všechny učence.
NÁKUP KŘESŤANSTVÍ

I přes všechny násilnosti a požáry knihovna dál plnila svůj účel. Bohužel se stala trnem v oku alexandrijskému patriarchovi Theofilovi (385–412 n. l.), který nechal zničit Serapeum, druhou část alexandrijské knihovny, kam byla přemístěna většina spisů z původní knihovny.

Dav zničil staré sochy, umělecké předměty a spálil vzácné knihy. O následném fungování knihovny neexistují záznamy.

ZNIČENÍ ARABY?

Další zmínky se objevily až ve 13. století, kdy se v křesťanském světě rozšířila legenda, že knihovnu nechal zničit chalífa Umar ibn al-Chattáb (585–644), když město dobyli v roce 642 Arabové.

Muslimové totiž považovali Alexandrii za nebezpečné město plné filozofů a kněží. Když jej pak Arabové plenili, vítězný vojevůdce Amru ibn Al-as prý poslal chalífovi Umarovi dotaz, jak má naložit s knihami.

Vládce údajně odpověděl: „Obsahují-li knihy totéž co Korán, jsou zbytečné. Je-li v nich něco jiného, jsou škodlivé. V každém případě spálit.“

V roce 2002 vznikla moderní Alexandrijská knihovna.
NOVÁ ALEXANDRIJSKÁ KNIHOVNA

Co se doopravdy stalo, se dnes už asi nedozvíme. Podle současných historiků Alexandrijskou knihovnu nikdo nezničil, zanikla postupně, stejně jako její sláva. To se snažil napravit profesor historie na Alexandrijské univerzitě, Mustafa al-Abbadi.

Výstavbu nové Alexandrijské knihovny plánoval více než 20 let.

V roce 1990 byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž, ve které bylo přijato celkem 524 návrhů z 52 zemí, výstavba trvala šest let. Slavnostní otevření proběhlo v roce 2002.

Text: Helena Stejskalová

Foto: Shutterstock.com, Wikimedia Commons
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Brána do vesmíru otevřena
21stoleti.cz

Brána do vesmíru otevřena

Co jsou exoplanety, jak můžeme zkonstruovat a...
Zámek Hrubá Skála: Po stopách Bajaji
epochanacestach.cz

Zámek Hrubá Skála: Po...

Zámek, ležící nedaleko...
Příběh tuby: Proč už nejsou v módě?
epochalnisvet.cz

Příběh tuby: Proč už nejsou v...

V 19. století to malíři nemají jednoduché....
Až u 40 % lidí probíhá fibrilace síní bez příznaků
21stoleti.cz

Až u 40 % lidí probíhá fibrilace...

Fibrilace síní neboli česky míhání síní patří v současné...
Čtyři vodopády Černé Desné
epochanacestach.cz

Čtyři vodopády Černé Desné

Červená turistická trasa...
Detailní pohled na značku Bohematic
iluxus.cz

Detailní pohled na značku...

Nejmladší česká značka na trhu s hodinkami...
Proč se té ženy muži bojí?
nasehvezdy.cz

Proč se té ženy muži bojí?

Tak už je to tady. Nejspíš se to muselo stát. Hvězda...
Dcera se za ni stydí
nasehvezdy.cz

Dcera se za ni stydí

Asi už toho je na ni příliš. Dcera...
Interiér s dekorem kamene
rezidenceonline.cz

Interiér s dekorem kamene

Návrat k tradicím, přírodě a touha po příjemně...
Setkání Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína skončilo rvačkou šašků
epochaplus.cz

Setkání Jiřího z Poděbrad a...

„Potom v tom čase zjevil se nám bratr Paleček a my s...
Když se lámou kosti
epochaplus.cz

Když se lámou kosti

Mírný pád, lehký náraz nebo pouhé kýchnutí....
11 největších divadelních budov světa: Kde zhlédne nevšední umělecký zážitek nejvíce diváků za večer?
epochalnisvet.cz

11 největších divadelních budov světa:...

Divadelní představení se těšila velké...