V pátém století před naším letopočtem postihla starověké Athény epidemie, o jejíž podstatě se stále vedou spory. Ačkoli ji historie obvykle zmiňuje jako Athénský mor, některé indicie naznačují, že mohlo jít o jinou, neméně děsivou nemoc. Jakou?

Nemoc tehdy v Athénách zahubila čtvrtinu populace města. Odhaduje se až sto tisíc obětí. Předpokládá se, že vstupní branou do Athén byl pro epidemii přístav Pireus.

Hromadné hroby

Jako původce onemocnění bylo navrženo několik desítek různých patogenů. Stále však není jisté, o jakou epidemii se jednalo. Dobové zdroje uváděly, že lékaři v Athénách toto onemocnění neznali.

Již tehdy se ovšem spekulovalo, že nemoc se dostala do Athén z Afriky, například z oblasti současné Etiopie. Obětí stále přibývalo. Pohřební hranice planuly celé dny a noci. Moderní archeologie potvrdila i existenci hromadných hrobů z tohoto období. Otazníky však stále zůstávají okolo přesné identifikace nemoci.

Opice v podezření

Název epidemie – Athénský mor naznačuje, že ji lidé nejprve považovali za lokální vypuknutí varianty dýmějového moru, který později ve středověku decimoval celou Evropu. Analýza symptomů nemoci však soustředila pozornost vědců i na jiná onemocnění.

V úvahu přicházely tyfus, neštovice a spalničky. Objevila se ovšem i teorie, že se jednalo o epidemii eboly či jiného příbuzného onemocnění hemoragickou horečkou. Historikové si rovněž začali všímat častého vyobrazení opic v antickém výtvarném umění.

Právě opice přivážené do Athén jako exotická zvířata, mohly být zdrojem nákazy.

Představa epidemie eboly na evropském kontinentu v době starověku je určitě děsivá, avšak i zkušenosti z poslední doby naznačují, že proti šíření virů nejsou žádné hradby, včetně těch starověkých athénských, dost pevné.