Zdaleka nejděsivější příběh v archivech projektu Charley je příběh pěti Sodderových dětí, které v roce 1945 všechny zmizely za podezřelých okolností v noci na Štědrý den.

Děti (5 z 10 sourozenců) požádaly své rodiče, zda by nemohly zůstat vzhůru a hrát si se svými novými hračkami, než aby šly přímo do postele. Jejich rodiče souhlasili a šli spát. Následně došlo k řadě podivných událostí.

Začalo hořet

Nejprve zazvonil telefon, který zvedla matka dětí, hlas na druhém konci se zeptal na někoho, o kom žena nikdy neslyšela. Když to řekla, hlas se zasmál a zavěsil. Matka si později uvědomila, že všechna světla v domě svítila, stínidla byla vytažená a dveře byly odemčené.

Znovu ji probudil zvuk na střeše a pak se probudila naposledy v 1:30 s tím, že dům hoří.

Ona, její manžel a dalších pět dětí utekli ven, ale pět dětí, které chtěly zůstat dlouho vzhůru, se z hořícího pekla už nikdy nedostaly. Když jejich otec vylezl po žebříku nahoru do jejich ložnic ve druhém patře, nemohl je nikde najít.

Zmizely?

Oficiální závěr byl, že děti zemřely při požáru domu, ale Sodderovi nikdy nepřestali věřit, že jejich děti jsou stále naživu. Navíc je povzbudila podivná fotografie, kterou jim poslali poštou v 60.

letech a která měla zachycovat jednoho z jejich synů jako dospělého. Zemřely Sodderovy děti při požáru, který založili nikdy nechycení pachatelé? Možná. Ale vzrušující myšlenkou je, že mohly být uneseny – možná by ještě mohly být naživu, možná v Itálii -, to poskytuje alespoň špetku naděje, že by tento podivný případ mohl mít nějaké řešení.