Chán Omurtag (vládl v letech 815-821) je velkou postavou bulharské historie. Ve snaze položit pevné základy bulharské státnosti se dokázal vypořádat s agresivní politikou Franků, se ctižádostivou Byzancí dokonce podepsal mírovou smlouvu.

Místo jeho posledního odpočinku ovšem stále zůstává záhadou…

Dlouhý mír za období vlády chána Omurtaga byl vhodnou dobou pro aktivní konsolidaci formujícího se bulharského národa. Byla to doba odstranění mnoha vnitřních hrozeb i epocha intenzivního budování.

Odpor ke křesťanství

Jeden vroubek ovšem Omurtag, z hlediska naší současné civilizace, jistě má. Omurtag prosazoval politiku represe proti křesťanům, zejména byzantským válečným zajatcům usazeným jeho otcem Krumem na bulharském území.

Svého syna Omurtag dokonce vydědil, když potomek projevil pro křesťanský světonázor neskrývané sympatie. Nejvíce potlačoval křesťanství šířené z Byzance. Snad se obával, že křesťanství je z tohoto směru jen plíživá předzvěst „ve vojenských botách pochodující“  byzantské moci.

Místo posledního odpočinku

Místo, kde byl chán Omurtag pohřbený, není známo. V poslední době se však stále silněji dostávají ke slovu hypotézy, že se jeho ostatky nacházejí v mystickém náboženském areálu Demir Baba Teke v severovýchodním Bulharsku.

Tam však již od 16. století stojí mauzoleum alevitského (odnož šíitského islámu) světce Demira Baby.

Velkou diskuzi tak vyvolala teorie, že areál současného Demir Baba Teke byl dříve hrobkou nikoho jiného než chána Omurtaga. Z našich zeměpisných šířek se to možná jeví jako nepodstatné. Je třeba si však uvědomit pozici chána Omurtaga při formování prvního protobulharského státu v kontrastu s tím, že světec Demir Baba byl součástí odnože šíitského islámu.

Nezávislost Bulharska na Osmanské říši přišla až v roce 1908. I když, zrovna alevité jsou pro konzervativní muslimy nepříliš uchopitelní: alkohol v alevitské komunitě není tabu, ženy si nezahalují obličej, mešity alevité nenavštěvují.

Tajemství trvá

Teorie, že muslimské mauzoleum stojí na místě původní hrobky chána Omurtaga, má svoji logickou argumentaci. Přesto se raději kolem této záležitosti chodí tak trochu „po špičkách“.

Některá tajemství mají zůstat raději nepoznaná. Už v roce 1970 byla oblast Demir Baba Teke prohlášena bulharskou kulturní památkou. Udělat z ní najednou archeologickou lokalitu chána Omurtaga, to už je lepší předat celou záhadu, úhledně a dekorativně zabalenou, potomkům.