Domů     Záhady historie
Ohromující chrám v Luxoru
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 11.11.2021
3.1tis
Po návštěvě věštírny v Síwě, jež potvrdila jeho nárok na egyptský trůn, nechal údajně Alexandr Veliký krátce po své korunovaci vybudovat chrám v oáze Bahríja jako poděkování bohům za to, že jej nechali bezpečně projít pouští. Foto: Argenberg / Creative Commons / CC-BY-4.0
306
SDÍLENÍ
3.1tis
ZOBRAZENÍ

Chrám v Luxoru byl jednu dobu největším a nejvýznamnějším náboženským centrem celého království. V prostorách tohoto chrámu se stalo mnoho významných událostí, bylo to právě zde, kde se každoročně symbolicky znovuzrodil bůh Amon.

Achnaton, jenž byl manželem Nefertity a otcem Tutanchamona, v chrámovém prostoru nalezl klid pro svá rozjímání.

Po návštěvě věštírny v Síwě, jež potvrdila jeho nárok na egyptský trůn, nechal údajně Alexandr Veliký krátce po své korunovaci vybudovat chrám v oáze Bahríja jako poděkování bohům za to, že jej nechali bezpečně projít pouští. Foto: Argenberg / Creative Commons / CC-BY-4.0 Stavba nemalých rozměru byla objevena v roce 1938. Foto: Argenberg / Creative Commons / CC-BY-4.0 Žulový metr vysoký oltář s Alexandrovým jménem uchovává dnes muzeum v Káhiře.  Foto: Argenberg / Creative Commons / CC-BY-4.0 Neměně zajímavým faktem je, že se v chrámu kromě dvou kaplí nacházelo také 45 samostatných stájí pro velbloudy.  Foto: Argenberg / Creative Commons / CC-BY-4.0

Chrám nacházející se v Luxoru byl vystavěn asi v roce 1400 př. n. l., v době, kdy se Luxor ještě označoval jako Veset (řecky Théby). Strategicky byl umístěn vedle východního břehu řeky Nil.

Práce na jeho stavbě nejspíš započaly ještě před začátkem Nové říše, nejranější prvky jsou podle odborníků datovány do doby vlády Amenhotepa III., tedy do období asi první poloviny 14. století př. n. l. Amenhotep III. měl přízvisko Veliký, to proto, že se během své vlády významně zapojoval do obrody umění, stavitelství a diplomatické činnosti.

Reliéfy v jedné z chrámových místností vyobrazují údajné faraonovo zrození, čímž mu byl přisuzován božský původ.

Stavba nemalých rozměru byla objevena v roce 1938. Foto: Argenberg / Creative Commons / CC-BY-4.0

Propojení Luxoru s Karnakem

Velikost chrámu se neustále rozšiřovala, nejvíce pak za vlády Tutanchamona, Hatšepsut s Ramesse II. Návštěvu do posvátných míst podnikl i makedonský vojevůdce a později také egyptský faraon Alexandr Veliký, na tu upomíná jeho svatyně boha Amona s reliéfy zobrazující Alexandra jako egyptského boha.

Římská stopa je patrná v případě opevnění, které nechali Římané během své nadvlády vystavět a jež pojmenovali jako Al Uqsur, o mnoho let později z tohoto názvu vzniklo označení Luxor, pod nímž dnes chápeme chrám a okolní prostředí.

Podle některých vědeckých hypotéz ve zdejších místech nejprve stával zcela jiný chrám a samotný Luxor jej poté nahradil.

Žulový metr vysoký oltář s Alexandrovým jménem uchovává dnes muzeum v Káhiře. Foto: Argenberg / Creative Commons / CC-BY-4.0

Z Luxoru až do chrámu v Karnaku ležícího zhruba 3 kilometry severním směrem vedla cesta, která byla lemována zhruba 1350 beraními sfingami, beran byl posvátným zvířetem boha Amona, jemuž byl zdejší chrám zasvěcen.

Cesta se používala vždy jednou za rok v den svátku Opet, kdy byly mezi oběma místy přenášeny sochy Amona a Mut. Nacházely se zde tzv. bárkové modlitebny, název měl odkazovat na lodě, které převážely mrtvé na onen svět, šest z nich nechala zbudovat královna Hatšepsut.

V době vlády Nachtnebefa, panovníka 30. dynastie (asi 380-343 př. n. l.), byly beraní hlavy během restaurátorských prací nahrazeny klasickými druhy s královskými hlavami.

Neměně zajímavým faktem je, že se v chrámu kromě dvou kaplí nacházelo také 45 samostatných stájí pro velbloudy. Foto: Argenberg / Creative Commons / CC-BY-4.0

Pravzor krétského labyrintu

Amenhotep III. nechal vystavět v Hawwáře, na území, kde je úzkou šíjí spojeno nilské údolí s Fajjúmskou oázou, svoji druhou pyramidu, jež je dnes zaplavená vodou a zanesená bahnem.

Na jejím úpatí se kdysi nacházel rozlehlý chrámový komplex, ten byl dokonce opěvován mnoha význačnými antickými osobnostmi, mezi nimiž byl např. Hérodotos, Diodóros, Plinius nebo Strabón. Autoři jej ve svých dílech označovali jako pravzor labyrintu na Krétě, který nechal zbudovat král Mínóa.

V období vlády Ptolemaiovců prošel chrám důkladnou rekonstrukcí, když pak přišli Římané, chrám čekala budoucnost v podobě rozvalin.

Foto: viz popisky
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 29.11.2021 129
O existenci tajných chodeb pod Dunajem, v blízkosti Bratislavského hradu, existuje řada zajímavých indicií v historii i nedávné minulosti. Podle některých badatelů tyto chodby vedly nejen na území rakouského města Hainburku a tamního hradního areálu Heimenburk, ale jedna z větví podzemního systému měla dosahovat až do Vídně. Co víme o údajném tajném spojení Bratislavského hradu […]
od Mirek Brát 26.11.2021 1.2tis
Ve světle nových archeologických nálezů se zdá, že starověká Římská říše měla opravdu dlouhé prsty, které sahaly až hodně daleko na sever. Tajemná opona historie, která odděluje naši současnost od antiky, se zase trochu nadzvedla. Můžeme si tak položit i troufalou otázku: Byly římské legie někdy na plážích Baltského moře?   Polští archeologové učinili senzační […]
od Pavel Polcar 26.11.2021 2.8tis
V nedávné době se archeologům podařilo učinit nebývalý nález, jedná se o pozůstatky skutečně monumentálního komplexu, jenž je odborníky považován za největší a nejstarší dosud objevenou stavbu mayské civilizace. Komplex, který sloužil zřejmě ke společným rituálním obřadům, byl podle vědců postaven mezi léty 1000 a 800 před naším letopočtem na 1,4 kilometru dlouhém a 400 […]
od Pavel Polcar 25.11.2021 3.1tis
Zaniklé město Trója se rovněž jako Atlantida pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré negativní ohlasy. Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. Nejdříve výsměch Přes počáteční výsměch si Schliemann se svým objevem na […]
od Pavel Polcar 24.11.2021 1.7tis
Nedaleko pyramid v Gíze byla egyptskými a japonskými archeology objevena 26 metrů dlouhá lať, jež tvořila část lodi významného egyptského panovníka Chufua nebo také Cheopse (zemřel 2566 př. n. l.) ze 4. dynastie. O existenci lodi se vědělo již od 80. let minulého století, avšak její části byly nalézány postupně. Chufuova loď je právem označována […]