Jako Krakova mohyla je označována jedna ze čtyř mohyl, které byly navršeny v okolí staroslavného polského města Krakova. Krakova mohyla má výšku od základny plných šestnáct metrů a celkový objem přes devatenáct tisíc metrů krychlových zeminy.
Předpokládá se, že mohyla byla navršena v sedmém století. Podle legendy se však mělo jednat o místo posledního odpočinku mýtického polského knížete Kraka, zakladatele města Krakova.
![Kníže Krak na historickém vyobrazení. Zdroj obrázku: Original author: Alexander Guagnini himself probably.Author of scan: [1]., Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2022/10/4-24-768x743.jpg)
Válečník i drakobijec
Život knížete Kraka byl údajně propojen ještě s obdobím antiky. Nepřekvapí tak zprávy, že se Krak měl utkat nejen s bojovnými galskými kmeny, ale i se samotnými římskými legiemi.
Ostatně, latinská forma jména knížete byla Gracchus, což odkazuje na jinou skutečnou historickou osobnost římských dějin. Legendy se též zmiňují o tom, že kníže Krak zabil obávaného Vavelského draka.

Výzkumy mohyly
Jak je to však s údajnou mohylou knížete Kraka? Ve třicátých letech minulého století zde probíhal rozsáhlý archeologický průzkum. Poskytl však velmi ambivalentní závěry.
Nepotvrdil sice, že se jedná o pohřební hrobku knížete Kraka, přesto četné nálezy poukázaly na význam této mohyly ještě v předkřesťanském období.

Mohlo se prý jednat o tajemné obřadní místo slovanského obyvatelstva. Zvažovala se i existence keltské svatyně.
Zajímavé je, že o archeologické vykopávky údajné mohyly knížete Kraka se v době druhé světové války a okupace Polska intenzivně zajímaly i německé úřady.

Nešlo však o vědecký zájem. Spíše se jednalo o snahu využít výzkumy pro potvrzení ideologie nacistické třetí říše.