Jako mučedníci z Otranta jsou označováni obyvatelé stejnojmenného italského města, kteří byli popraveni osmanskými vojáky v roce 1480. Tradičně se uvádí, že důvodem masové exekuce bylo jejich odmítnutí konvertovat k islámu.
Bylo tomu skutečně tak?
Obléhání města Otranto bylo pokusem osmanských sil ovládnout jih Apeninského poloostrova. V červenci roku 1480 se u města vylodila početná osmanská armáda. Poslední otrantská bašta odporu – citadela padla 12. srpna téhož roku.
Osmané shromáždili přeživší obyvatele, aby je prodali do otroctví. Skončilo tím celé krveprolití? Nikoli!
Hromadná poprava
Osmané vybrali osm set mužů a postavili je před osudovou volbu. Buď se zřeknou křesťanství a konvertují k islámu, nebo budou zabiti. Jak se zajatci zachovali? Všichni do jednoho měli odmítnout přestoupit na muslimskou víru. Následovala hrůzná exekuce.
Brzy však bylo Otranto křesťanskými vojsky dobyto zpět a nastal čas pro pietu za zavražděné.
Ostatky obětí hromadné popravy byly v roce 1485 umístěny v kostele Santa Caterina a Formiello v Neapoli. V roce 1771 papež Klement XIV. (1705-1774) blahořečil mučedníky z Otranta a schválil jejich uctívání. Svatořečeni byli v roce 2013.
Důvod exekuce?
Objevily se však hlasy historiků, které namítaly, že důvodem masové popravy nemuselo být odmítnutí konvertování k islámu, přičemž není zpochybňováno, že k hromadné exekuci došlo.
Odvolávají se přitom na dobové italské i osmanské prameny, kde není o podmínce konvertování jediná zmínka. Spekuluje se, že masová poprava mohla být pouhým drastickým represivním opatřením, které mělo zastrašit místní obyvatelstvo.
Objevuje se i otázka výkupného, což byl v té době rozšířený fenomén. Když Osmané zajali někoho důležitého a bohatého, ušetřili jej a požadovali vysoké výkupné.
Popravení mučedníci z Otranta tak mohli pocházet z chudých vrstev, kde nebylo pravděpodobné získání výkupného. Relikvie svatých mučedníků z Otranta jsou nyní uctívány nejen v Itálii, ale i ve Španělsku a Francii.
