Tajemný mág, doktor Faust. Ovládá alchymistická kouzla a stává se proslulý díky svým údajným pletkám s ďáblem. Ke své legendární pověsti možná přichází proto, že ve skutečnosti není pouze jednou osobou! Některé prameny totiž hovoří o tom, že bývá viděn i po své smrti. Je to snad proto, že pod identitou doktora Fausta žijí různí lidé?

Německý astrolog a alchymista Johann Georg Faust (asi 1480–1540) se stal předlohou legendy o vzdělanci, jenž uzavřel smlouvu s ďáblem. On sám je totiž postavou velmi záhadnou. Nejenže měl mít pletky se samotným peklem, navíc se zdá, jako by vůbec nezemřel. Po jeho smrti se zjevuje muž se stejným podivným jménem a v roce 1568 se vynoří záznam o zatčení jistého doktora Fausta v nizozemském Batenburgu.

Doporučil prý místnímu kaplanovi požití jedovatého arzeniku, aby se zbavil svého nechtěného vousu. Tato informace pochází z pera holandského lékaře a okultisty Johanna Weyera (1515–1588). V tu dobu by ale Johannu Georgovi Faustovi muselo být celých 88 let. Utíká snad Faust před okolním světem tím, že v roce 1540 předstírá svou smrt? Anebo snad našel způsob, jak obelstít samotného ďábla?

Spekulacím o Faustových nadpřirozených schopnostech mnoho lidí nevěří. Už dlouhou dobu proto v hlavách některých badatelů zraje domněnka, že Johannes Georg Faust mohli být ve skutečnosti dva lidé! Je možné, že právě proto, že Faustové jsou dva, uskutečňují své magické pokusy? Mnoho odborníků je o tom přesvědčeno. Podle této teorie se v Německu pohybují dva Faustové – jeden Georg a druhý Johann. Oba se toulají po německé zemi a okolních státech a věnují se magii, alchymii a astrologii.

Jeden z nich podle této hypotézy pracuje zhruba mezi lety 1505–1515 a druhý ve 30. letech stejného století. Vypadá to tedy, že starší z Faustů by mohl být učitelem Fausta mladšího. A co když byl dokonce jeho otcem? Jak to bylo s nepřirozeně dlouhou aktivní činností doktora Fausta, která podle některých zpráv trvala ještě asi 50 let po jeho oficiální smrti? Nabízejí se různé spekulace. Starší Faust prý možná umírá při výbuchu v laboratoři roku 1540, zatímco mladší pokračuje v jeho díle. Důkazy podporující tuto teorii ale neexistují, stejně jako neexistují důkazy proti. Objevuje se však ještě jedno vysvětlení celé situace.

Český literární historik Karel Krejčí (1904–1979) se domnívá, že Faust byl spíše jistým podobenstvím, a proto nemusel být nutně jedním konkrétním člověkem: „Faustovská látka se spontánně tvořila na podkladě řady podobných faktů, skutečných i smyšlených, až se soustředila kolem jedné reprezentativní postavy – Fausta…“

Jak se ukazuje, Faustova smrt je i po letech nejasná a podezřelá. Vlastně o ní neexistují žádné konkrétnější údaje, kromě informací o výbuchu v laboratoři. Dal Faustovi ďábel recept na nesmrtelnost, a on prostě žije dál ve skrytu vlastní předstírané smrti? Nebo existovali Johann a Georg Faustovi? Do legendy o kontroverzním doktorovi přibyl další nejasný střípek.