Z francouzského přístavu Brest vyplouvají dvě špičkově vybavené lodě. Na přídi jedné z nich se tyčí mohutná postava kapitána Jeana-Françoise de La Pérouse. Cílem výpravy je prozkoumat dosud neznámé části naší planety.
Mořeplavec ale s celou svojí posádkou v roce 1788 za dosud nevyjasněných okolností záhadně zmizí!
Francouzský námořní důstojník Jean-François de La Pérouse (1741–asi 1788) je v roce 1785 na vrcholu své kariéry. Ministr námořnictví Tombeaux de la Baie de Castries ho navíc právě pověřil průzkumem Velkého jižního moře (dnešního Tichého oceánu).
„Sláva mě nemine,“ letí mu hlavou. Námořní objevitelé jsou totiž v té době obdivovanými idoly. Někteří z odvážlivců ale za svou snahu vejít do dějin zaplatí cenu nejvyšší. Během výpravy do neznámých koutů světa se nad nimi slehne zem.
Na palubu chtěl i Napoleon
„Máme omezený počet míst,“ dozvídá se v červenci roku 1785 šestnáctiletý Korsičan Napoleon Bonaparte (1769–1821). Zájem o účast na ostře sledované námořní výpravě je totiž nesmírný.
Budoucí francouzský císař tak stejně jako mnozí další odchází s nepořízenou. Kapitán dvou špičkově vybavených lodí „Boussole“ a „Astrolabe“ vybírá členy své posádky přepečlivě.
Dne 1. srpna 1785 se jím vedené lodě konečně vydávají na cestu. Tři roky se posádka plaví po světových mořích s jistotou sobě vlastní. Výprava navštíví například Kalifornii, Japonsko nebo Rusko a pak si to nasměruje do jižního Tichomoří.
V březnu roku 1788 ale dochází k šokujícímu zvratu. Lodě zamíří z Austrálie směrem na severovýchod. A od té doby je nikdo nespatří!
Kde je jim konec?
Ve Francii se o ztracené námořníky nikdo nestará. V červenci roku 1789 vypuknou v Paříži revoluční nepokoje namířené proti absolutistické monarchii, které celou zemi uvrhnou do chaosu. Celé dva roky trvá francouzské vládě, než se situací začne zabývat.
Až v září roku 1791 vyplouvá na záchrannou misi kontradmirál Antoine Bruni d’Entrecasteaux (1737–1793). V květnu roku 1793 se konečně dostává na stopu něčeho důležitého.
Na ostrově Vanikoro, který leží severovýchodně od Austrálie, spatří dým stoupající z tamějších kopců. Narazila výprava na ztracené námořníky? Ostrov je ale obklopen zrádnými korálovými útesy, a proto je takřka nemožné se k němu přiblížit.
Velitel záchranné operace se navíc cítí čím dál tím hůře a během několika měsíců umírá na kurděje (nemoc způsobená dlouhodobým nedostatkem vitaminu C–pozn. red.). Zůstane konec hledaných námořníků zahalen tajemstvím?
Stále mnoho otazníků
Trvá dalších téměř 40 let, než se celý případ pohne dopředu. Irský dobrodruh Peter Dillon (1788–1847) se v roce 1826 vylodí na ostrůvku Tikopia v souostroví Santa Cruz a tamější domorodci mu ukážou předměty, které připomínají věci ze ztracených lodí.
Jde o nože, hrnky nebo železné svorníky. Domorodci je prý získali směnným obchodem s jejich sousedy z ostrova Vanikoro. Tento ostrov se proto stane poutním místem různých badatelů, kteří se záhadné zmizení námořníků snaží objasnit.
„Mohli zmizet proto, že je přepadli piráti. Na druhou stranu nikdo za unesené námořníky žádné výkupné nepožadoval. Další variantou proto je, že je smetl tajfun,“ říká český publicista Petr Patočka, který se případem dlouhodobě zabývá.
Proč ale nebyla nalezena těla námořníků? Kdy budeme konečně vědět, co se jim stalo?
