Dosud žádný astronom nedokázal spolehlivě vysvětlit záhadu poklesu jasnosti u tzv. Tabbyiny hvězdy. Možných hypotéz bylo mnoho, ale důkazů málo. Na základě loňských pozorování přišli vědci s novou teorií, pro kterou již prý mají dostatek důkazů. Milovníci mimozemských civilizací však budou nejspíše zklamáni.

V letech 2009-2013 pozoroval teleskop Kepler hvězdy v souhvězdí Lyry a Labutě. Při tomto sledování odhalil jednu z nejdiskutovanějších hvězd současnosti.

Ta dostala oficiální název KIC 8462852, ale nikdo jí dnes neřekne jinak než Tabbyina hvězda podle její objevitelky astronomky Tabethy S. Boyajian.

V roce 2015 vědci oznámili, že u této hvězdy zjistili neobvyklý nepravidelný pokles jasnosti, který si prozatím nedokáží nijak vysvětlit. Ve hře bylo mračno komet, planety nebo hvězdný prach.

Problém však byl, že dosud zaznamenaný pokles jasnosti hvězdy v souvislosti s přechodem planet, komet nebo prachu, byl v řádu maximálně jednotek procent. Tabbyina hvězda však snižuje svou jasnost až o 22 %.

Ihned se proto objevily teorie a zprávy o objevu vyspělé mimozemské civilizace. Pokles jasnosti byl interpretován jako megakonstrukce (tzv. Dysonova sféra), která měla obíhat hvězdu a těžit z ní vyzařující energii.

Astronomové byli však k tomuto tvrzení skeptičtí a zdráhali se ho přijmout, dokud by nevyčerpali všechny přirozené možnosti.

V loňském roce došlo ke čtyřem dalším poklesům jasnosti u Tabbyiny hvězdy. Nebyly sice nijak velké, ale přesto z nich vědci dokázali vytvořit pravděpodobný scénář stmívání.

Pozorování ukázala, že poklesy jasnosti jsou mnohem méně patrné v dlouhých vlnových délkách (např. infračervené záření) než v krátkých (ultrafialové záření).

Podle vědců toto tvrzení vylučuje větší objekty, které by musely zakrývat hvězdu ve všech vlnových délkách stejně. A navíc jeden z loňských poklesů jasnosti je prý totožný s dřívějším.

Díky těmto informacím dokázali vědci identifikovat pravděpodobnou příčinu kolísání jasnosti Tabbyiny hvězdy.

Za nepravidelným poklesem jasnosti prý stojí hnědý trpaslík s obří soustavou prstenců a nejspíše i měsíců, kolem kterých je roztroušeno velké množství hvězdného prachu. Hnědý trpaslík jakožto vesmírné těleso je něco mezi plynnou planetou a hvězdou.

Bývá zpravidla obřích rozměrů (velikost je uváděna jako 13 až 80 hmotností Jupiteru).

Oběžná doba tohoto hnědého trpaslíka kolem Tabbyiny hvězdy má být 1601 dní. Další pro nás viditelný přechod by se měl udát 27. prosince 2021. Na definitivní potvrzení této hypotézy si tak budeme muset ještě necelé 4 roky počkat.