2. prosince 1919: Z budovy v Torontu náhle mizí divadelní magnát Ambrose J. Small. Marně se ho snaží najít i slavný senzibil.
Domů     Záhada údajných ostatků antických hrdinů i křesťanských světců. Komu ve skutečnosti patřily?
Záhada údajných ostatků antických hrdinů i křesťanských světců. Komu ve skutečnosti patřily?
od 2.8.2022
2.7tis
Kostra trpasličího hrocha, který obýval středomořské ostrovy ještě před deseti tisíci lety. Zdroj foto: GeorgeLyras at English Wikipedia, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
286
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Od starověku po novověk si lidé ve Středomoří lámali hlavu se záhadnými nálezy kosterních pozůstatků. Nacházeli je na Krétě, Kypru, Sicílii, Maltě i na menších ostrovech v Egejském moři.

Někdy byly považovány za ostatky antických hrdinů, jindy se staly předmětem uctívání v křesťanství. Na kloub této záhadě se přicházelo obtížně.

Kostra trpasličího slona. Zdroj foto: Ninjatacoshell, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Ostatky svatého Phaunoria byly ve skutečnosti kostry trpasličích hrochů. Zdroj foto. Angelos Akotantos, Public domain, via Wikimedia Commons Kostra trpasličího hrocha, který obýval středomořské ostrovy ještě před deseti tisíci lety. Zdroj foto: GeorgeLyras at English Wikipedia, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Srovnání velikosti trpasličího slona a člověka. Zdroj obrázku: SlvrHwk, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Nyní už víme, že ještě v relativně nedávné době, před deseti tisíci lety, byly ostrovy ve Středozemním moři domovem velmi zajímavé fauny. Jednalo se o zástupce trpasličí formy slonů a hrochů. Jejich fosilizované kostry zmiňoval již antický historik Pausanias. Podle něj bylo jisté, že se jednalo o kostry řeckých hrdinů.

Srovnání velikosti trpasličího slona a člověka. Zdroj obrázku: SlvrHwk, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Srovnání velikosti trpasličího slona a člověka. Zdroj obrázku: SlvrHwk, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Zakrslé formy slonů a hrochů

Zajímavé je, že zatímco sloni a hroši „zakrsli“, jiná běžná zvířata se abnormálně zvětšila. Týkalo se to například labutí a supů. Důvodem těchto anomálií byla změna velikosti konkrétního zvířecího druhu odvislá od množství dostupné potravy.

reklama

Roli hrála také izolovanost ostrovů. Cestovatelé, kteří navštěvovali středomořské ostrovy, přinášeli informace o horských svatyních, kde místní vesničané uctívají podivné kosterní pozůstatky.

Kostra trpasličího slona. Zdroj foto: Ninjatacoshell, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Kostra trpasličího slona. Zdroj foto: Ninjatacoshell, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

V jejich očích se jednalo o kosti svatých, vědci však zjistili, že vesnická komunita se modlí ke kosterním pozůstatkům trpasličích forem slonů a hrochů.

Poprvé se tyto informace objevily v cestopise z Kypru, který v sedmnáctém století napsal Holanďan Cornelis de Bruijn.

Uctívání záhadných ostatků

Pozoruhodné ovšem bylo, že náboženské poutě spojené s uctíváním fosilních koster trpasličích slonů a hrochů se zde objevovaly ještě v sedmdesátých letech minulého století.

reklama

V takzvané „Jeskyni čtyřiceti mučedníků“ byly kostry hrochů považovány za ostatky křesťanů, jež zde byli v minulosti zmasakrováni. Samostatnou kapitolou je pak příběh, v jehož centru je svatý Phanourios.

V okolí kaple zasvěcenému tomuto světci byly fosilní kostry hrochů vykopávány, drceny na prášek a používány jako univerzální medikament.

Ostatky svatého Phaunoria byly ve skutečnosti kostry trpasličích hrochů. Zdroj foto. Angelos Akotantos, Public domain, via Wikimedia Commons
Ostatky svatého Phaunoria byly ve skutečnosti kostry trpasličích hrochů. Zdroj foto. Angelos Akotantos, Public domain, via Wikimedia Commons

Říkalo se jim kosti svatého Phanouria. Pod touto obchodní značkou se však skrývaly pouze a jen fosilní pozůstatky trpasličího hrocha. Nakonec se podařilo spojit legendu s vědou: druh trpasličího hrocha na Kypru byl nazvaný Hippopotamus Phanourios. Heuréka i Amen…

Foto: 1 - Angelos Akotantos, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - SlvrHwk, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons, 3 - Ninjatacoshell, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 4 - GeorgeLyras at English Wikipedia, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od 1.12.2022 1.7tis
Jen jediný Necronomicon dokázal zamotat hlavu i expertům. Říká se mu Simonův. Má být temným učením až ze starověké Mezopotámie. Knihu ukořistili mniši a poté dali na překlad okultnímu knihkupectví Magickal Child. Pravda je ale trochu jiná, kniha vznikla kolem roku 1976 v USA v kruhu špičkových mágů z Warlock Shop jako funkční grimoár, který otestuje ad
od 30.11.2022 1.3tis
Období antiky je spojeno i se zbraněmi, které patří do sféry záhad. Patří k nim údajné parní dělo, jehož konstruktérem měl být slavný Archimédés. Opravdu existovala starověká zbraň, která využívala sílu páry? Archimédés (287 př. n. l. – 212 př. n. l.) se proslavil výrokem: Udejte mi pevný bod a já pohnu celou Zemí. Jeho ctižádost se však neomezoval
od 30.11.2022 2.9tis
Jednoho večera v červnu 1950 uprostřed rušné křižovatky na Times Square umírá neznámý chodec. Při pátrání po jeho identitě policisté s překvapením zjišťují, že jde o muže, který beze stopy zmizel před 74 lety.     Asi třicetiletý muž má na sobě starodávné oblečení a boty s výraznými přezkami, jaké se nosily před sto lety, a působí nanejvýš
od 29.11.2022 2.8tis
Stále další archeologické nálezy na našem území dosvědčují plány starověkého Říma vytvořit severně od Dunaje novou římskou provincii. Pronikání římských legií do oblasti Moravy začalo již za vlády císaře Tiberia a vrcholilo v časech panování císaře Marca Aurelia. Záhadou zůstává, zda se na naše území tehdy dostaly i tajné rituály související s uctíváním exotického boha Mithry? [gallery ids="112
od 28.11.2022 2.9tis
Bizarní příběh zaznamenaný v Anglii roku 1912 popisuje neobyčejný případ spontánního a zcela jistě nechtěného přesunu v čase. Ve vlaku do Londýna se náhle objevil a poté zase zmizel záhadný cestující – muž z minulosti.     K velkému štěstí hlavního aktéra trvá jeho nedobrovolné cestování v čase jen krátce, přesto je svým zážitkem těžce poz