Ropná plošina Deepwater Horizon je chloubou jihokorejské lodní stavbařské firmy Hyundai Heavy Industries. Zakázka pro těžařskou korporaci Transocean dopadne na výbornou, dlouhé roky je Horizon oslavována jako jedna z nejvýkonnějších plošin na světě, kterou provází až zázračná úspěšnost. Jenže ne nadarmo se říká, že žádné štěstí netrvá věčně…
20. dubna 2010 provádí Gordon Jones (1982–2010) rutinní kontrolu průběhu těžby. Za pár dní mu končí služba, doma na něj čeká manželka v osmém měsíci těhotenství a Gordon už se nemůže dočkat plánované sedmitýdenní dovolené.
Bude jejich potomkovi v prvních dnech života nablízku. Alespoň tak si to vysnil. Jenže na to nedojde. Kolem desáté hodiny večer rozmetá jeho sny i tělo mohutná exploze. Nenajde se po něm nic, spolu s dalšími deseti kolegy a kamarády je pohlcen ohnivou koulí vzniklou únikem stlačeného metanu.
Stali se obětí tragédie, jíž nešlo zabránit? Nebo oběti poslal vědomě na smrt někdo, pro koho mají peníze větší hodnotu než lidský život?
Proč vypustili jed?
Jak souvisí výbuch ropné plošiny kdesi v Mexickém zálivu s domovy lidí na pobřeží? Možná víc než si myslíme. Exploze, při níž zahyne 11 mužů, zároveň způsobí nejhorší zamoření pobřežních vod ropnou skvrnou v historii USA.
Zjistit, že k úniku ropy dochází, trvá vrtné společnosti dva dny. Zastavit ji dokáže až za 3 měsíce, ale to už se zdejší moře zalyká 800 miliony litrů lepkavého „černého zlata“, jak se ropě přezdívá. Dopady na přírodu v okolí jsou katastrofální, ale jako kdyby si to někdo chtěl ještě pojistit.
Společnost British Petroleum, která je za vrt zodpovědná, použije k likvidaci škod snad nejdrastičtější možné řešení, čistidlo Korexit. Vysoce toxický produkt vypouští do oblasti další jedy, ropu navíc neničí, ale pouze váže na sebe a stahuje ke dnu.
I přes výzvu vlády USA British Petroleum s používáním čistidla nepřestane. Vzniká tím mrtvá zóna, zdejší ekosystém se z šoku bude vzpamatovávat ještě hodně dlouho. Dodnes tam není vše „uklizeno“, a to klepe na dveře pochmurné 10.
výročí od tohoto neštěstí. Mohla snad mít těžařská společnost s celou oblastí nějaké vlastní záměry, a proto v ní potřebovala poškodit podmínky k životu?
Přísné utajení
British Petroleum, zkratka BP, si na pobřeží Mexického zálivu zřizuje krizové středisko, odkud dlouhou dobu neúspěšně bojují s následky havárie. Nebo to jen předstírají, jak tvrdí konspirační teoretici.
Do oblasti nesmí žádní novináři, mají zakázáno nad ní i přeletět v helikoptérách. Oficiálně je to z důvodu bezpečnostních rizik, proč ale místo hlídají po zuby ozbrojení vojáci a policisté? Další podezřelou skutečností je, že ředitel BP Tony Hayward (*1957) prodává pár týdnů před neštěstím na Horizonu značnou část svého vlastnického podílu ve firmě.
Tušil snad, že se blíží rekordní propad hodnoty jejích akcií? BP se nařčením brání, na vině je prý firma Halliburton, jež dodala nevyhovující směs betonu, která pod tlakem povolí. Jenže se ukáže, že Halliburton chtěl původně dodat směs jinou, ale BP na poslední chvíli změnilo objednávku!
Nejrozšířenější konspirace tvrdí, že ropná společnost měla v plánu tímto činem donutit lidi se z pobřeží Mexického zálivu odstěhovat, znehodnotit zároveň cenu jejich pozemků, ty pak lacino odkoupit a na místě vybudovat obří rafinérii.
Pokud by to byla pravda, tak se BP šeredně přepočítala. Roku 2015 musí zaplatit nejvyšší korporátní pokutu v historii USA, činící 18,7 miliard dolarů. Zpomalila pokuta plány BP, nebo je úplně zastavila? A vyplave někdy pravda na povrch, nebo ulpí na celém případu stín pochybností, tak jako zůstala ropa na křídlech pelikánů?
