reklama
1. října 1958: Začíná fungovat americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, známý jako NASA.
Domů     Záhady historie
Záhadná exploze ve Wanggongchangu: Co se tam před 394 lety vlastně stalo?
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 8.9.2020
4.2tis
Výbuch prý připomínal jadernou explozi.
205
SDÍLENÍ
4.2tis
ZOBRAZENÍ

Mohutná exploze o síle srovnatelné s výbuchem atomové bomby v Nagasaki zabila tisíce občanů Pekingu a srovnala se zemí velkou část města. Dodnes nikdo netuší, co bylo příčinou výbuchu. Událost je o to záhadnější, že k ní dochází v roce 1626, tedy dlouho před příchodem zbraní, které by takovou zkázu mohly způsobit!

Výbuch prý připomínal jadernou explozi. Podle podivných mraků popsaných po výbuchu se dnes mezi záhadology spekuluje o prastaré atomovce, foto Wikimedia Commons Císař Tchien-čchin přišel při explozi o syna, foto Wikimedia Commons Rozsah škod odpovídá jaderné bombě svržené na Hirošimu, foto Wikimedia Commons

Peking se 30. května 1626 probouzí do jasného klidného rána. Denní rutinu však naruší zvláštní hřmění, které vzápětí přechází v ohlušující řev. Země pod nohama vyděšených obyvatel se začne chvět, domy se otřásají a oblohu náhle protíná oslnivý záblesk následovaný ránou tak hlasitou, že ji zaslechnou i obyvatelé stovky kilometrů vzdálených vesnic.

Pekingem se v následujících okamžicích přežene smršť nejrůznějších objektů unášených tlakovou vlnou. Když je po všem, začnou lidé váhavě vycházet ze svých úkrytů. A nacházejí město změněné k nepoznání. Úsek o rozloze několika čtverečních kilometrů je dočista srovnán se zemí.

Na oblast v okruhu několika dalších kilometrů dopadají nejrůznější trosky. Nejděsivější je bilance ztrát na lidských životech. Záhadná exploze toho rána zabije na 20 000, mezi nimi je také syn a jediný dědic vládnoucího 16.

císaře dynastie Ming Tchien-čchina (1605–1627). Co mohlo v oné době tak mohutnou explozi způsobit?

Podle podivných mraků popsaných po výbuchu se dnes mezi záhadology spekuluje o prastaré atomovce, foto Wikimedia Commons

NIČIVÉ NÁSLEDKY

Výbuchu, který onoho dne otřásá Pekingem, se nevyrovná nic, co by tehdejší svět znal. Až o tři staletí později do japonské město Nagasaki dopadá americká atomová bomba o srovnatelné síle. Mnoho domů je zcela zničeno, z kořenů vyvrácené stromy odlétly daleko od místa, kde kdysi rostly a třítunová kamenná socha lva prý byla výbuchem vržena až za hranice města, jako by byla z papíru.

Lze si jen těžko představit, co takový výbuch udělá s nicnetušícími občany, kteří se tou dobou nacházejí v ulicích. Mrazivá svědectví vypovídají, že jejich těla mohutná tlaková vlna odmrštila do dálky až několika kilometrů.

Událost je navíc doprovází několik podivně matoucích aspektů. Jedním z nich jsou například těla obětí, která jsou nacházena nahá, jako by z nich síla exploze strhala veškeré šatstvo. To se pak snese k zemi v jiné části města.

Ještě hodiny po výbuchu prý z nebe padají kameny, dřevo, údajně i kusy těl, oblečení a částečky roztaveného kovu o velikosti zrnka rýže. Některé zprávy také zmiňují zvláštně tvarované různobarevné mraky vznášející se nad městem v době katastrofy. Je to jen náhoda, že tvar některých z nich nápadně připomíná atomový hřib?

Císař Tchien-čchin přišel při explozi o syna, foto Wikimedia Commons

MŮŽE ZA TO STŘELNÝ PRACH?

Do dnešního dne se neví, jak přesně k výbuchu došlo a co vlastně v Pekingu explodovalo. S ohledem na dané skutečnosti záhadologové s oblibou zmiňují teorii jaderného výbuchu. Mohl snad mít kdosi v 17. století k dispozici jaderné zbraně?

O atomových bombách dávnověku nehovoří poprvé, spojovány jsou také se zánikem některých historických měst a ztracených říší. Jenže pekingský výbuch kromě charakteristického mraku nenese další známky jaderné exploze.

Mnoho dnešních historiků se dnes klaní k názoru, že došlo k explozi ve Wanggongchangu, největší ze šesti městských zbrojnic. Zbrojnice Wanggongchang se nachází v přibližném epicentru katastrofy a navíc je v těchto neklidných dobách, kdy je Peking ohrožován častými výpady nepřátelských sil, napěchovaná střelným prachem. Mohl by ale střelný prach napáchat až takovou škodu?

Rozsah škod odpovídá jaderné bombě svržené na Hirošimu, foto Wikimedia Commons

VÝBUCH BEZ OHNĚ

Současný americký záhadolog Brent Swancer upozorňuje na mnohé nesrovnalosti. Explozi v muničním sklad například neodpovídá podivné hřmění, které všemu předcházelo. Někteří znalci pochybují také o charakteru a rozsahu škod, ani to prý s explozí střelného prachu příliš nekoresponduje.

Vůbec nejpodivnější je, že výbuch nedoprovází žádný rozsáhlý požár, jak by se v v takovém případě dalo očekávat. „Na tělech ani na jejich oděvu nebyly nalezeny žádné popáleniny. Skutečně se zdálo, že všude došlo pouze k malému poškození ohněm, což je všechno velmi bizarní, zvážíme-li rozsah exploze,“ poukazuje Swancer.

Absence poškození ohněm ale hovoří i proti starodávné jaderné zbrani. Co tedy v Pekingu explodovalo? Sám Swancer událost připodobňuje k neméně záhadnému tunguzskému výbuchu z roku 1908. Na vině by prý mohl být bolid, který explodoval ještě v atmosféře, což může vysvětlit rozsah škod i absenci požáru.

Foto: Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 30.9.2022 101
Kdesi na jihovýchodě Peru, severu Bolívie, nebo jihozápadě Brazílie by se mělo nacházet legendární Paititi. Toto ztracené město Inků jitří fantazii novodobých dobrodruhů. Je to jen šálení a klam, nebo Paititi opravdu existovalo? Zprávy o bohatém městě kdesi v amazonské džungli se objevily již na konci šestnáctého století. Pocházejí vesměs z jezuitských archivů. Zejména je citována zpráva […]
od Mirek Brát 30.9.2022 1.1tis
Neidentifikovatelné zvuky na moři jsou hlášeny z mnoha oblastí světa. Nejde však o fenomén moderní doby, který bychom mohli například spojovat se zásadním rozmachem námořní dopravy. Jedno takové hlášení totiž pochází již z roku 1867 z pobřeží Nikaraguy. Událost se týkala parníku Royal Mail Danube. Loď právě kotvila poblíž Greytownu, známého též jako San Juan […]
od Mirek Brát 30.9.2022 1.4tis
Současný zámořský departement Francie v Karibském moři byl v roce 1812 místem nálezu, který šokoval vědce i veřejnost. Fosilizované lidské kosti nalezené na ostrovním Guadeloupe měly být staré 28 milionů let! Tyto ostatky tak byly o 25 milionů let starší, než byla lidská epocha, během které se na Zemi objevil předchůdce moderního člověka. Nalezená ženská kostra byla […]
od Adriana Vojtíšková 29.9.2022 2.1tis
Krásný pták, velký asi jako orel, jehož peří září purpurovou a zlatou barvou, přilétá do svého hnízda. Usedá, skládá křídla, klopí hlavu a najednou zahoří jasnými plameny.     Zbude po něm jen hromádka popela jako smutná vzpomínka na někdejšího velikána. Jenže ostatky se rázem začnou probouzet. Co se to děje? Z popela vstává nový […]
od Mirek Brát 29.9.2022 2.2tis
Jeden z nejlépe zdokumentovaných incidentů s UFO je spojený s kanadským přístavem Shag v Novém Skotsku. Pozorování UFO a jeho následný pád do Atlantského oceánu byly vyšetřovány kanadskými i americkými úřady. Existuje možnost, že bude tajemný objekt někdy nalezen? V kalendáři byl 4. říjen 1967. Členové malé rybářské komunity specializované na lov humrů, se stali svědky čehosi velmi podivného. […]