„Můj čtyřiadvacetiletý syn hraje fotbal. Už tolikrát se zranil, zlomil si kotník nebo byl sražený k zemi, ale nic z toho ho nezastavilo ve hře.

Nedávno podstoupil sérii rentgenových vyšetření, které na jeho kotníku odhalily spoustu mikroprasklin,“  tak popsala vzácnou genetickou mutaci celé rodiny Italka Letizia Marsili.

Ať už syndrom vnímáte jako prokletí či požehnání, skutečnost je taková, že si lékaři neví s tímto mimořádně zvláštním jevem rady.

Letizia sdílí tuto zvláštnost spolu s dalšími pěti členy rodiny a jejich repertoár zdánlivě veselých historek je vskutku široký. Proč zdánlivě? Protože bolest má v lidském životě svůj význam a důsledky její absence mohou být velice nebezpečné.

Ostatně, členové rodiny by mohli vyprávět, kolikrát už neléčilo něco, co vyžadovalo co nejrychlejší lékařský zákrok.

Kromě staršího fotbalisty má řadu historek i mladší syn Bernardo, kterému se Marsiliský syndrom (jak jev popsali bezradní lékaři) projevil při pádu z kola.

Mladík si při ošklivé nehodě zlomil loket, ale žádný problém nezpozoroval a toho dnes urazil ještě 14 kilometrů. Lékaři si úrazu všimli až náhodou. V době, kdy už se kost hojila.

O zlomeninách, spálené ústní dutině z horkých nápojů, škrábancích a dalších vážných úrazech se italská rodina dozvídá většinou až po čase nebo vůbec. A to je kolikrát nebezpečné. Lékaři si nyní lámou hlavu s tím, co za záhadou stojí a jak se dá případně léčit.

Všichni z rodiny mají prý nervy na svých místech, jenom nefungují správně. Zda se Marsiliský syndrom někdy vysvětlí zůstává ve hvězdách. A v rukou lékařů a vědců.