reklama
1. října 1958: Začíná fungovat americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, známý jako NASA.
Domů     Reportáže
Záhadná ODESSA: Kdo pomáhal důležitým nacistům s útěkem?
Filip Krumphanzl
od Filip Krumphanzl 17.12.2019
4.4tis
514
SDÍLENÍ
4.4tis
ZOBRAZENÍ

Na slunné pláži v Buenos Aires si právě prošedivělý muž v brýlích objednává další koktejl. Fakt, že má na svědomí miliony životů, ho nijak netrápí, naopak je na to pyšný. Ačkoliv si pro Adolfa Eichmanna nakonec spravedlnost přijde, mnoho nacistických zločinců se jí vyhne. Co byla zač záhadná organizace ODESSA, která jim měla v útěku pomáhat?

Adolf Eichmann do Argentiny vycestoval pod falešným jménem jako Ricardo Klement.

S názvem ODESSA neboli Organizace bývalých členů SS se asi setkal každý, kdo se kdy pídil po osudech vrcholných esesmanů, kteří bez úhony přežili válku. Dlouho se mělo za to, že se jedná o tajnou organizaci založenou špičkami národních socialistů v srpnu 1944, jejímž účelem mělo být zajišťování evakuací a nových identit pro co největší počet straníků.

Motivem k jejímu zřízení byla tou dobou již prakticky jistá vyhlídka na porážku v druhé světové válce. Svůj podíl na zpopularizování ODESSY mají především dva lidé, proslulý lovec nacistů Simon Wiesenthal (1908–2005) a britský spisovatel Frederick Forsyth (*1938).

Moderní badatelé však její existenci spíše zpochybňují, nebo přesněji, jsou přesvědčeni, že se jedná o zastřešující termín pro velkou řadu různých, na sobě nezávislých organizací.

Hrdina, nebo lhář? Wiesenthal si své zásluhy na dopadení mnohých nacistů patrně přibarvil.

EXISTOVALA VŮBEC?

Mezi skeptiky patří i britský historik a novinář Guy Walters (*1971). „Podle Wiesenthala šlo o rozsáhlou a zlověstnou síť bývalých nacistů, kteří pašovali sebe, zbraně a poklady kolem světa… Wiesenthalova celá sláva ale stojí na písku.

Byl to lhář a ještě k tomu špatný… ODESSA nebyla jeden velký oheň, šlo o mnoho menších ohýnků, které dohromady tvořily velké peklo,“ shrnuje obrazně Walters. Zároveň poukazuje na to, že emigrující esesáci by se asi těžko sdružili do organizace, která je pravdivě identifikuje jako členy nacistických ozbrojených sil.

Velká část zpráv o domnělých útěcích, s nimiž jiní autoři pracují, má prý na svědomí britská válečná propaganda. „Zprávy měly přesvědčit německé obyvatelstvo, že je jejich vůdci opouštějí. Akorát že působily natolik autenticky, že zmátly i Sověty s Američany,“ uvádí Walters.

Alois Hudal se obhajoval, že ho prý k pomoci válečným zločincům hnala láska k bližnímu.

SEZNAM ZRŮD

Zprávy o útěcích tedy byly podle všeho částečně zveličené. Pravdou ale zůstává, že nemalý počet německých válečných zločinců byl po válce opravdu nalezen za hranicemi. A skutečně se nejednalo o nějaké druhořadé sympatizanty, jejichž největším prohřeškem byla zvednutá pravice při vojenské přehlídce v Berlíně.

Ne, uprchnout na druhý konec Evropy, či dokonce světa, si muselo žádat velkou motivaci, velké provinění na straně „cestovatele“. To je zřejmé hned při nahlédnutí do seznamu jmen nacistických emigrantů. Byli jimi například jeden z hlavních aktérů masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních, Erich Priebke (1913–2013).

Architekt „konečného řešení“ Adolf Eichmann (1906–1962) či sadistický lékař Josef Mengele (1911–1979), který v Osvětimi experimentoval na dětech.

Co Argentina schvátí, už nenavrátí. Prezident Juan Perón držel nad nacistickými uprchlíky ochrannou ruku.

EXPRES DO RÁJE

Kdo konkrétně stojí za pomocí těmto válečným zrůdám? Velkou část z nich spojuje jméno rakouského katolického kněze Aloise Hudala (1885–1963), jenž běžencům z řad nacistů zajišťoval falešné průvodní listy a cestovní doklady.

A ve své vysoce neušlechtilé snaze nezůstal osamocen. K jeho snaze se připojilo velké množství dalších církevních činitelů. V pomoci nacistům se významně činil i františkánský kněz původem z Chorvatska, Krunoslav Draganović (1903–1983), který úzce spolupracoval s katolicky orientovaným fašistickým hnutím ustašovců.

V neposlední řadě pak letenku za svobodou zařídil esesákům argentinský politik a od roku 1946 prezident Juan Perón (1895–1974). Ten skrz jím založenou organizaci DAIE s pobočkami v Římě a Janově zachránil mnoho německých válečných zločinců před spravedlností.

Foto: Wikimedia, Dirkdeklein.net, Picture Alliance
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 6.9.2022 2.9tis
Představitelé města Amarillo v oficiální tiskové zprávě žádají veřejnost o pomoc při identifikaci podivného tvora, kterého letos v květnu natočila bezpečnostní kamera tamní zoologické zahrady. Na přiloženém snímku je zachyceno vzpřímené dvounohé stvoření s psími či snad vlčími rysy.     „V temných a časných ranních hodinách dnes 21. května (kolem 1:25 hodin) zachytily bezpečnostní […]
od Eva Soukupová 2.9.2022 2.8tis
Žena, která si vyrazili na túru v přírodě, během procházky narazila na neidentifikovaného tvora. Pohotově se chopila telefonu a začala nahrávat. Její sestra a několik diskutérů na internetu nyní věří, že by na záznamu mohl být zachycen „tasmánský tygr“, psovitá šelma označovaná za vyhynulou.     Jessie Milde se v polovině srpna vydala ve společnosti […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.9tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Mirek Brát 21.5.2022 2.5tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Mirek Brát 30.3.2022 2.5tis
V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu.   Podzemní kryt ve Špindlerově Mlýně měl kapacitu 550 osob. […]