Domů     Reportáže
Záhadná ODESSA: Kdo pomáhal důležitým nacistům s útěkem?
Filip Krumphanzl
od Filip Krumphanzl 17.12.2019
4.4tis
514
SDÍLENÍ
4.4tis
ZOBRAZENÍ

Na slunné pláži v Buenos Aires si právě prošedivělý muž v brýlích objednává další koktejl. Fakt, že má na svědomí miliony životů, ho nijak netrápí, naopak je na to pyšný. Ačkoliv si pro Adolfa Eichmanna nakonec spravedlnost přijde, mnoho nacistických zločinců se jí vyhne. Co byla zač záhadná organizace ODESSA, která jim měla v útěku pomáhat?

Adolf Eichmann do Argentiny vycestoval pod falešným jménem jako Ricardo Klement.

S názvem ODESSA neboli Organizace bývalých členů SS se asi setkal každý, kdo se kdy pídil po osudech vrcholných esesmanů, kteří bez úhony přežili válku. Dlouho se mělo za to, že se jedná o tajnou organizaci založenou špičkami národních socialistů v srpnu 1944, jejímž účelem mělo být zajišťování evakuací a nových identit pro co největší počet straníků.

Motivem k jejímu zřízení byla tou dobou již prakticky jistá vyhlídka na porážku v druhé světové válce. Svůj podíl na zpopularizování ODESSY mají především dva lidé, proslulý lovec nacistů Simon Wiesenthal (1908–2005) a britský spisovatel Frederick Forsyth (*1938).

Moderní badatelé však její existenci spíše zpochybňují, nebo přesněji, jsou přesvědčeni, že se jedná o zastřešující termín pro velkou řadu různých, na sobě nezávislých organizací.

Hrdina, nebo lhář? Wiesenthal si své zásluhy na dopadení mnohých nacistů patrně přibarvil.

EXISTOVALA VŮBEC?

Mezi skeptiky patří i britský historik a novinář Guy Walters (*1971). „Podle Wiesenthala šlo o rozsáhlou a zlověstnou síť bývalých nacistů, kteří pašovali sebe, zbraně a poklady kolem světa… Wiesenthalova celá sláva ale stojí na písku.

Byl to lhář a ještě k tomu špatný… ODESSA nebyla jeden velký oheň, šlo o mnoho menších ohýnků, které dohromady tvořily velké peklo,“ shrnuje obrazně Walters. Zároveň poukazuje na to, že emigrující esesáci by se asi těžko sdružili do organizace, která je pravdivě identifikuje jako členy nacistických ozbrojených sil.

Velká část zpráv o domnělých útěcích, s nimiž jiní autoři pracují, má prý na svědomí britská válečná propaganda. „Zprávy měly přesvědčit německé obyvatelstvo, že je jejich vůdci opouštějí. Akorát že působily natolik autenticky, že zmátly i Sověty s Američany,“ uvádí Walters.

Alois Hudal se obhajoval, že ho prý k pomoci válečným zločincům hnala láska k bližnímu.

SEZNAM ZRŮD

Zprávy o útěcích tedy byly podle všeho částečně zveličené. Pravdou ale zůstává, že nemalý počet německých válečných zločinců byl po válce opravdu nalezen za hranicemi. A skutečně se nejednalo o nějaké druhořadé sympatizanty, jejichž největším prohřeškem byla zvednutá pravice při vojenské přehlídce v Berlíně.

Ne, uprchnout na druhý konec Evropy, či dokonce světa, si muselo žádat velkou motivaci, velké provinění na straně „cestovatele“. To je zřejmé hned při nahlédnutí do seznamu jmen nacistických emigrantů. Byli jimi například jeden z hlavních aktérů masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních, Erich Priebke (1913–2013).

Architekt „konečného řešení“ Adolf Eichmann (1906–1962) či sadistický lékař Josef Mengele (1911–1979), který v Osvětimi experimentoval na dětech.

Co Argentina schvátí, už nenavrátí. Prezident Juan Perón držel nad nacistickými uprchlíky ochrannou ruku.

EXPRES DO RÁJE

Kdo konkrétně stojí za pomocí těmto válečným zrůdám? Velkou část z nich spojuje jméno rakouského katolického kněze Aloise Hudala (1885–1963), jenž běžencům z řad nacistů zajišťoval falešné průvodní listy a cestovní doklady.

A ve své vysoce neušlechtilé snaze nezůstal osamocen. K jeho snaze se připojilo velké množství dalších církevních činitelů. V pomoci nacistům se významně činil i františkánský kněz původem z Chorvatska, Krunoslav Draganović (1903–1983), který úzce spolupracoval s katolicky orientovaným fašistickým hnutím ustašovců.

V neposlední řadě pak letenku za svobodou zařídil esesákům argentinský politik a od roku 1946 prezident Juan Perón (1895–1974). Ten skrz jím založenou organizaci DAIE s pobočkami v Římě a Janově zachránil mnoho německých válečných zločinců před spravedlností.

Foto: Wikimedia, Dirkdeklein.net, Picture Alliance
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 18.10.2021 7.9tis
Na světě existuje jen malé množství náboženských relikvií spojených s islámem či jeho zakladatelem. Jednou z nich je plášť, který měl údajně prorok Mohamed na sobě, když se jedné noci setkal s anděli a Bohem. Pravost pláště je však důvodně zpochybňována.     V muslimském světě existuje pouze malá hrstka náboženských artefaktů. Jde o přísně […]
od Matěj Soukup 17.10.2021 5.2tis
Ačkoliv nejznámějším místem, kde se ztrácejí lidé, letadla i lodě, je bezesporu bermudský trojúhelník, nejsevernější výspa americké pevniny, Aljaška, má také své tajuplné místo. V oblasti mezi městy Barrow, Anchorage a Juneau, která pokrývá celý Aljašský poloostrov, nápadně často mizí turisté i místní. Oblast začala přitahovat pozornost veřejnosti v říjnu 1972, kdy malé soukromé letadlo […]
od Mirek Brát 14.10.2021 5.6tis
Začátek konce napoleonské éry se začal odpočítávat u Moskvy v roce 1812. Na počátku ruského tažení čítala francouzská armáda téměř 700 000 mužů. Domů se jich vrátí pouhá desetina. A někteří z nich brzy zemřou za záhadných okolností!   Je září roku 1812. Před branami Moskvy usilovně přemýšlí „malý velký muž“, který dovedl obrovskou mnohonárodnostní armádu až sem, […]
od Matěj Soukup 11.10.2021 4.8tis
Jedna z nejvíce seismologicky aktivních oblastí na naší planetě se nachází u pobřeží Japonska. Téměř každoročně jsou Japonci svědky několika desítek silnějších zemětřesení. To vůbec nejničivější v posledním desetiletí zlikvidovalo spolu s následnou vlnou tsunami jadernou elektrárnu Fukušima. Hrozící ekologickou katastrofu se jen tak tak podařilo odvrátit. Ačkoliv dnes víme, že zemětřesení způsobují posuny a […]
od Matěj Soukup 9.10.2021 5.0tis
Když se pětice mladých mužů vracela z basketbalového zápasu na Kalifornské státní univerzitě, určitě ještě netušili, že je to jejich poslední cesta. Čtyři z nich za záhadných okolností zahynuli. Pátého se nikdy nepodařilo najít, je však také pokládán za mrtvého. Pětice se vracela v noci 24. února 1978 z utkání na univerzitě do města Yuba […]