Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Na jednom z mnoha reliéfů v kambodžském chrámu Ta Prohm prý lze nalézt něco, co tam zdánlivě nepatří: dinosaura! Zvíře údajně vypadá jako stegosaurus, jenž měl oficiálně vyhynout před miliony lety. Co by mohl reliéf zobrazovat? Skutečně dinosaurus přežil až do 12. století?
Málo známý chrám
Archeol
Záhadná Sázava ukrývá jedno z největších tajemství naší historie. Mniši zde před husity ukryli pohádkové klášterní cennosti. Zdivo opředené legendami a neprobádané podzemí střeží cenné relikvie a zlato, které dodnes nikdo nenašel. Kam se poděl bájný poklad?
Když se nad Sázavou stahují husitská mračna, zdejší benediktini propadají panice. Děsuplné zvěsti o plundrování je nutí jednat. Podle starý
Mohutné zdi Karlštejna ukrývají množství chodeb, sklepů a prostor, do nichž běžní návštěvníci nikdy nevstoupí. Není proto divu, že už po staletí kolují pověsti o zazděných místnostech, tajných komnatách i ztracených pokladech Karla IV. Opravdu se někde za kamennými zdmi skrývají dosud neobjevené prostory, nebo jde jen o legendy, které živí tajemná atmosféra nejslavnějšího českého hradu?
Karlšte
Po smrti Petra Voka z Rožmberka se již více než čtyři století šíří pověsti o ztraceném pokladu, který měl být ukryt kdesi v jižních Čechách. Zlaté mince, šperky, vzácné listiny i rodové klenoty údajně zmizely beze stopy dříve, než slavný rod vymřel po meči. Hledači pokladů dodnes pročesávají okolí Třeboně, Českého Krumlova i Vyššího Brodu. Existoval však skutečně nějaký bájný poklad, nebo jde jen
Některé skutečnosti v učebnicích dějepisu nenajdeme. Naše dějiny jsou plné bílých míst, nevyřešených otazníků, a také raději zapomenutých momentů naší historie. Po odchodu Keltů z naší země v prvním století před naším letopočtem, se naše země stala domovem germánského kmene Markomanů a jejich vůdce Maroboda. Někde v naší zemi bylo hlavní sídlo jeho říše, kterou vybudoval.
[gallery ids="170270,1
