Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Slavný kamenný kruh na jihu Anglie obestírá mnoho záhad, jedna z nich se ale možná blíží ke svému rozuzlení. Nová zjištění ale také otřásají některými dosavadními představami odborníků. Kdo byl ve skutečnosti pohřben v blízkosti starověkého monumentu?
V době bronzové byli poblíž Stonehenge pohřbeni dva lidé. O 4000 let později v roce 1802
Na bájném ostrově Avalon byl údajně ukován legendární Artušův meč Excalibur a zároveň sem byl prý po smrti dopraven král Artuš. Právě zde má podle legend přebývat a chystat se na návrat do Velké Británie.
Avalon je v mýtech popisován jako tajemné místo zahalené mlhou, ležící mimo běžný svět lidí, kde neplyne čas tak jako jinde. Ostrov měl být sídlem mocný
Od úst Hjörtura Kjerulfa stoupá pára. Amatérský kameraman snímá krásy zamrzlého islandského jezera Lagarfljót. Když tu, nedaleko před ním, začne zničehonic praskat led. Kjerulf proto obrátí kameru oním směrem. Jen co tak učiní, div že nezkamení. V záběru totiž spatří cosi podivného. „To musí být zdejší jezerní červ!“ vykřikne.
Nejen vody skots
Obdivné pohledy anglických obyvatel se upínají k monumentálnímu hradu Kamelot, který obývá jejich oblíbený panovník Artuš. „Právě tam se schází s rytíři kruhového stolu a vyjíždí odtamtud za svými dobrodružnými výpravami,“ vysvětluje místní žena svému synovi: „Je to zcela nedobytný hrad. Dobrotivý král z něj na nás shlíží a kdykoli bude potřeba, přijde nám na pomoc.“
[gallery ids="164338,16433
Palác v Heraklionu je stejně tajemný jako kultura, která ho vybudovala. Minojci po sobě zanechali nejen řadu záhadných artefaktů, ale také mrazivou legendu o lidožravém monstru z knósského podzemního labyrintu. Ta podle vědců může překvapivě stát na reálných základech. Byly v paláci skutečně pojídány lidské oběti?
Pří
