6. srpna 1930: Americký vrchní soudce Joseph F. Crater se 6. srpna 1930 navečeří ve své oblíbené restauraci, pak si na ulici zavolá taxi, nasedne do něj a už ho nikdy nikdo nespatří.
Přihlášení / profil
6. srpna 1930: Americký vrchní soudce Joseph F. Crater se 6. srpna 1930 navečeří ve své oblíbené restauraci, pak si na ulici zavolá taxi, nasedne do něj a už ho nikdy nikdo nespatří.
Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Kosti, zuby, pramen vlasů nebo kousky oděvu. Relikvie svatých jsou po staletí jedním z nejcennějších pokladů křesťanského světa.
Některé mají pečlivě doloženou historii, jiné provází záhady, krádeže i nečekané objevy. Jejich osudy připomínají dobrodružné romány, přesto se opírají o skutečné historické události.
Ve středověké Evropě mají relikvie mimořádnou hodnotu. Nejsou jen předmětem úcty
Představa, že železo musí na dešti během několika let zrezivět, bere v Dillí za své. Uprostřed komplexu Qutb stojí více než sedm metrů vysoký železný sloup, který už přibližně 1 600 let odolává počasí s jen nepatrnými stopami koroze.
Jeho mimořádná trvanlivost dlouho živí legendy o ztracených technologiích či tajemných materiálech. Moderní metalurgie však ukazuje, že skutečné vysvětlení je ješt
Město Langenau obléhá ve 14. století nepřátelské vojsko, zásoby docházejí a obránci stojí na pokraji kapitulace. Přesto nakonec zvítězí chytrost nad hrubou silou. Podle staré německé legendy vypustí obyvatelé za hradby dobře živeného králíka, aby nepřítele přesvědčili, že uvnitř města je jídla stále dost.
Čas pracuje pro obléhatele. Ve městě ubývají zásoby a každý den znamená další porci strádá
Na první pohled jde o obyčejný kus pergamenu. Když se na něj ale podívají historici, kartografové i záhadologové, začíná jedna z největších diskusí moderní historie. Osmanský admirál Piri Reis roku 1513 kreslí mapu světa, která překvapuje přesností pobřeží Afriky a Jižní Ameriky.
Někteří v ní vidí důkaz ztracené civilizace nebo dokonce znalost Antarktidy dávno před jejím objevením. Jiní tvrdí,
V libanonském údolí Bikáa stojí místo, které dodnes vyvolává úžas i otázky. Starověký Baalbek ukrývá základy chrámového komplexu, v nichž leží kameny tak obrovské, že se zdá téměř nemožné je přesunout. Některé bloky váží kolem tisíce tun, jeden z nedávno prozkoumaných kamenných kolosů dokonce odhadem až 1650 tun.
Jak lidé bez moderních strojů dokázali takové giganty vytesat, dopravit a přesně u
