Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Ne všechny středověké vraždy se odehrávají na hradech a netýkají se králů. Některé se odehrávají na cestách, u městských bran nebo na odlehlých panstvích. O jejich obětech často víme jen díky několika řádkům v popravčích knihách. Ty přitom dokážou být překvapivě konkrétní: Prozrazují jména zavražděných, místa přepadení i jména mužů, kteří se k činům přiznávají. Nechybí nádech tajemna.
Jeden z n
V červnu roku 1314 se u skotského města Bannockburn odehrává poblíž hradu Stirling rozhodující bitva mezi anglickým králem Eduardem II. (1284–1327) a jeho skotským nepřítelem Robertem I. (1274–1329). Angličané se snaží svého souseda už dlouhou dobu ovládnout a vypadá to, že se jim to konečně podaří.
Náhle se však stane cosi nečekaného. Na nedal
Zlato, drahé kameny, relikvie, zbraně i předměty, které mají připomínat nejstarší české panovníky. Poklad spojený se svatým Václavem a přemyslovskou dynastií po staletí dráždí lidskou fantazii. Některé cennosti se dochovaly dodnes, jiné zmizely v bouřlivých dějinách. Pátrání po těch ztracených připomíná dobrodružný román.
Když se řekne poklad svatého Václava, člověk si snadno představí tajnou k
Přezdívá se jim příhodně „český Carnac“, to podle proslulé bretoňské megalitické lokality s řadami tisíců menhirů táhnoucími se až do kilometrové dálky. Kounovské řady nejsou tak monstrózní, ovšem přes všechny výzkumy zůstávají záhadnější…
Jakoby nic se rozkládají na ploše 11 hektarů v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounove
Na lavici obžalovaných sedí kapitán George Drevar a metá kolem sebe blesky. Před londýnským soudem se roku 1881 ocitá za vyhrožování fyzickou likvidací. Veřejnost zaujme důvod, proč k němu došlo. Jistý Rothery mu odmítl uvěřit, že mořské hlubiny obývají obří hadi. „Viděl jsem ho na vlastní oči!“ vzteká se Drevar. Zešílel snad, jak si někteří myslí?
Z angl
