Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Během rutinního letu se zkušený pilot RAF dostal do prudké bouře a ocitl se v hustém, podivně zářícím mraku. Když se z něj konečně vynořil, zahlédl pod sebou letiště, které nepoznával — moderní, barevné a plné letadel, jaká tehdy ještě neexistovala. Tvrdil, že se na okamžik ocitl v budoucnosti. Mohla ho záhadná bouře opravdu přenést o roky dopředu?
[caption id="attachment_67064" align="alignnon
Byl králem i vězněm vlastních vizí. Ezechiáš, vládce starověké Judy, čelil nemoci, která ho přivedla na pokraj smrti, i proroctví, které mělo změnit osud jeho rodu.
Mezi vírou a strachem, mezi životem a obětí, musel učinit volbu, která otřásla samotnými základy jeho království. Jeho příběh dodnes vyvolává otázku – může člověk změnit svůj předurčený osud?
Po skráních zhruba čtyřicetiletého E
Francouzský spisovatel Jules Verne (1828-1905) bývá označován jako „otec sci-fi“. Někdo by tak mohl nabýt dojmu, že lokality v jeho románech jsou sevřené v hranicích vědecké fantastiky, tudíž reálně neexistují. Je tomu skutečně tak?
Verne se nechal rád inspirovat různými lokalitami, do kterých pak zasazoval svoje fantastické i dobrodružné příběhy.
O životě a dobyvatelském úspěchu neporazitelného vojevůdce Alexandra Velikého víme mnoho. Jeho smrt však zůstává zahalena tajemstvím. Přemožitel Persie a zakladatel jedné z největších říší dějin jednoho dne náhle upadá do horeček provázených silnou bolestí. Po jedenácti dnech agónie umírá. Co způsobilo jeho záhadnou nemoc?
Makedonský král Alexandr Veliký
Myslíte si, že alchymisté usilující o výrobu zlata patří do dávné minulosti? Ani zdaleka! Ve 20. století se objevilo hned několik osobností, které tvrdily, že se jim podařilo přeměnit jiný prvek ve zlato.
Někteří z nich patřili k váženým vědcům – a touha po transmutaci živlů zdaleka nezmizela. O totéž se pokoušejí i někteří současní výzkumníci. Proč se na cestu alchymistické přeměny vydali i lidé
