Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Bájné říše působící na naší planetě před mnoha tisíci lety se podle záhadologů i některých historiků rozkládaly prakticky na všech kontinentech a ve všech podnebných pásmech. Jenže zatímco o existenci některých vážně uvažuje i vědecký svět, jiné jsou většinou stále pokládány za pouhé legendy a mýty.
A stejně tak jako nemáme jasno o tom, zda vlastně a v jaké podobě existovaly, nevíme mnoho ani
Ve Skotsku je v roce 1887 objeven kámen, později nazvaný Cochno. Má pocházet z doby bronzové a obsahuje přibližně 90 zvláštních rytin. Spirály, kolečka, tečky a přímky představují vrcholné příklady tehdejšího umění. Podle archeologů je však možné, že jde zároveň o mapu hvězdné oblohy! Dokázala by ji ale tehdejší civilizace vytvořit?
Kámen Cochno je poprvé
Archeolog z americké Yalské univerzity Hiram Bingham (1875–1956) zalapá po dechu. V červenci roku 1911 se mu v peruánských Andách povede neuvěřitelný objev.
Za doprovodu jednoho místního rolníka objeví na horském sedle asi 80 kilometrů severozápadně od Cuzca ruiny jakéhosi předkolumbovského města. „Podařilo se mi to. Našel jsem pozůstatky bájného Vilcabam
První případ využívání podprahových signálů se má odehrát v roce 1917. Z manipulace s lidmi začne být tehdy obviňována Armáda Spojených států amerických.
Ta v té době údajně začne do různých skladeb, plakátů a reklam umisťovat krátké motivační výzvy, které mají zpopularizovat službu v armádě. Domnělým cílem je tak jediné – přimět americkou mládež k tomu,
Nejznámější dávnou civilizací jižní Ameriky jsou bezpochyby Inkové. Ti si dokázali podmanit mnoho jiných menších kultur. U jedné to ale nedokázali. Chachapoya neboli Bojovníci z mraků jim dlouho odolávali a Inkové se jich dokonce báli! Kým tito lidé byli? Čím dokázali své nepřátele tak vyděsit?
Bojovníci z mraků žili na úpatí And v Peru, v podobném komple
