14. července 1789: Začíná Velká francouzská revoluce, o níž se někdy spekuluje, že byla plánována a organizována tajnou společností svobodných zednářů.
Přihlášení / profil
14. července 1789: Začíná Velká francouzská revoluce, o níž se někdy spekuluje, že byla plánována a organizována tajnou společností svobodných zednářů.
Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Po smrti Petra Voka z Rožmberka se již více než čtyři století šíří pověsti o ztraceném pokladu, který měl být ukryt kdesi v jižních Čechách. Zlaté mince, šperky, vzácné listiny i rodové klenoty údajně zmizely beze stopy dříve, než slavný rod vymřel po meči. Hledači pokladů dodnes pročesávají okolí Třeboně, Českého Krumlova i Vyššího Brodu. Existoval však skutečně nějaký bájný poklad, nebo jde jen
Některé skutečnosti v učebnicích dějepisu nenajdeme. Naše dějiny jsou plné bílých míst, nevyřešených otazníků, a také raději zapomenutých momentů naší historie. Po odchodu Keltů z naší země v prvním století před naším letopočtem, se naše země stala domovem germánského kmene Markomanů a jejich vůdce Maroboda. Někde v naší zemi bylo hlavní sídlo jeho říše, kterou vybudoval.
[gallery ids="170270,1
Pro všechny je to naprostý šok. Dne 20. května roku 1896 se v pařížském operním domě Palais Garnier utrhne jedno z protizávaží lustru a prorazí strop do hlediště. Zabije přitom jednoho člena publika. Když se o této tragédii dozví francouzský novinář a spisovatel Gaston Leroux (1868–1927), udělá si pár poznámek do svého zápisníku. „Tuhle událost také použiji,“ prokletí mu hlavou. Právě totiž tvoří
Vyrážíme do Bolívie, kde se nachází jedno z nejslavnějších archeologických nalezišť světa – Tiwanaku. Kořeny tohoto tajemného místa sahají do dávných dob ještě daleko před slavnou Inckou říši. To je ostatně případ i kamenného komplexu nacházejícího se na okraji prastarého města. K čemu sloužilo tajuplné Pumapunku?
Vyrazit v Bol
Desítky kilometrů regálů, miliony dokumentů a pověst místa, kam běžný člověk nikdy nevstoupí. Vatikánský apoštolský archiv po staletí podněcuje představivost historiků i milovníků záhad. Skrývá důkazy o ztracených evangeliích, tajných dohodách s panovníky nebo dokonce o mimozemšťanech? Nebo je největší záhadou něco úplně jiného?
Masivní dveře se zavřou a za nimi se rozprostře labyrint polic dlo
