Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Na první pohled vypadá jako obyčejný balvan, kterých jsou beskydské kopce plné. Jenže stačí přijít blíž a kámen nad Tyrou na Třinecku začne vyprávět podivný příběh. V jeho povrchu jsou vyhloubené důlky uspořádané do geometrického obrazce a na boku se objevují kříže. Mohl tu někdo před staletími sledovat Slunce? Nebo kámen dostal svůj tajemný význam až mnohem později?
Záhada začíná nenápadně. Na
Na první pohled je Rabštejnské údolí u České Kamenice místem, kde se člověku chce spíš zpomalit než bát. Pískovcové skály, lesy a Kamenice vytvářejí téměř pohádkovou kulisu. Jenže několik metrů pod zemí se ukrývá jiný příběh. Za války zde nacisté budují podzemní leteckou továrnu a do práce v ní posílají vězně z koncentračního tábora Flossenbürg.
Za pouhých osm měsíců vzniká síť štol dlouhá asi
Ke stropu rozložité alchymistické dílny na statku v Radostově u Nechanic ve východních Čechách stoupají štiplavé zelené výpary. Stárnoucí učenec Bavor Rodovský z Hustiřan zde totiž právě provádí jeden ze svých nejnovějších experimentů.
„Sakra,“ zakleje náhle. Z ruky mu totiž vyklouzne skleněná kádinka a roztříští se o zem. Žádnou další přitom už 45letý a
Je 26. července 1184 a v Erfurtu se schází elita Svaté říše římské. V horním patře se tísní šlechtici, duchovní i další členové doprovodu. Jednání má řešit mocenský spor, místo toho se během okamžiku mění v katastrofu. Podlahové trámy praskají a desítky mužů se řítí o patro níž a potom ještě dál, do odpadní jámy. Příběh zní téměř jako středověká legenda. Jenže historické prameny potvrzují, že se o
Přestože ponocný již dávno odtroubil půlnoc, z jednoho okna českokrumlovského zámku se do okolí line slabé mihotavé světlo. V rožmberském sídle totiž právě pobývá regent zdejšího panství a zároveň městský purkrabí Jakub Krčín z Jelčan (1535–1604).
„Určitě zaprodal duši ďáblu,“ šeptají si o něm lidé. Krčín totiž pracuje až 19 hodin denně. Spát tak chodí a
