Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Pražský hrad je viditelný symbol tisícileté české státnosti, architektonický skvost, pokladnice korunovačních klenotů, pohřebiště králů i sídlo prezidenta... ale pod tím vším má ještě hlubší a tajemnější vrstvu, která se ztrácí v záhadné pohanské minulosti a je plná mystiky. Už jen z nepřímých indicií můžeme odhadovat, co se tu odehrávalo na úsvitu věků.
[gallery ids="169861,169862,169864,16986
Záhadné kamenné stavby v Guímaru na jihovýchodním pobřeží kanárského ostrova Tenerife zůstávaly dlouho ukryty před zraky vědců. Až v 90. letech 20. století zde španělští archeologové objevili devět stupňových pyramid.
Objev okamžitě vyvolá řadu otázek. Kdo pyramidy postavil, kdy vznikly a k čemu vlastně sloužily? Část archeologů je považuje za po
Křik a pláč se rozléhá chodbami chátrající budovy. Lidí uvnitř se zmocňují nepříjemné pocity, jako by je z temných koutů místností cosi pozorovalo. A noc se tu může snadno změnit v děsivý zážitek na celý život. Za vším prý stojí temná minulost protkaná brutálními vraždami těch nejzranitelnějších.
Na západě Německa nedaleko hranic s Nizozemskem le
Hnědá pergamenová telecí kůže o rozměrech 1,59 x 1,34 metru odborníky nepřestává fascinovat. Při pohledu na ni se před člověkem rozkládá největší dochovaná středověká mapa světa. Zachycuje 420 měst, 33 rostlin a zvířat, 32 lidských i nelidských bytostí, 15 biblických příběhů, 5 scén z antické mytologie. Vznikla před rokem 1300 a dohromady představuje dějiny, zeměpis, ale prý také osud lidstva, tak
K Římu se rychle blíží silná bouřka. Když si zlověstných mraků všimne šílený císař Caligula, zavyje a běží se schovat pod postel. Hromů se totiž děsí. Navíc věří, že když blesk uhodí do jeho sochy, nebo do paláce, bude to znamenat jeho brzký konec. „Tak tomu alespoň bylo u mých předchůdců,“ říká si Caligula. Lze z hromů a blesků vyčíst budoucnost?
