Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
V roce 1950 vydává japonský spisovatel Seicho Matsumoto (1909–1992) knihu, ve které si dva mladí lidé sáhnou na život na úpatí hory Fuji, v japonském lese Aokigahara.
Později si toto tiché, klidné místo začnou vybírat Japonci, kteří se rozhodli spáchat sebevraždu. Většinou se zde oběsí. Může za tento trend opravdu jen obyčejný román?
Tady vládnou duchov
Legenda o takzvané „zelené ženě z Babylonu“ patří k nejznámějším neověřeným příběhům archeologie 20. století. Podle rozšířených, avšak nikdy nepotvrzených tvrzení měl britský archeolog Sir Henry Rawlinson roku 1932 v ruinách starověkého Babylonu narazit na mumii ženy s nápadně zeleným zbarvením kůže.
Tento údajný objev však není podložen žádnými oficiálními archeologickými záznamy a většina od
Tajemné trosky mezi krušnohorskými rašeliništi Památky po zaniklých civilizacích jsou vždy vzrušující, i když žít byste v nich určitě nechtěli. Svým způsobem takovou cizí "civilizací" bylo i období nacismu, po kterém u nás zůstala řada památek hrůzných i plných záhad zároveň. Není náhoda, že mnoho jich souvisí s podzemím. Jednou z nich je objekt Rolava v Krušných horách.
[gallery ids="162270,16
V archivech v americkém Portlandu je údajně ukrytá mapa k pokladu. Rukopis číslo 2039 je celý pokrytý modrými písmeny a modro-žlutou mapou.
Do té někdo dopsal slovo „peníze“ a označil v ní hned dvě skrýše, o nichž píše jako o starých hrobech. Po pokladu pátralo už několik lovců pokladů, zatím ale neúspěšně. Vede mapa opravdu k bohatství?
[gallery ids="162163,162165,162167,162169,1
Klementinum je druhý největší stavební komplex v Praze, sídlo Národní knihovny a bývalá jezuitská kolej. Přestože je Klementinum ceněno pro svou barokní architekturu, váže se k němu legenda o duchu anglického jezuity a mučedníka Edmonda Campiana (1540–1581). Campian, který v Klementinu působil jako profesor, byl popraven v Anglii, ale podle pověstí se jeho zjevení dodnes vrací, aby střežilo komple
