Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Indiáni bojující za vlastní zemi, tvrdě pracující zemědělci, honáci dobytka, stavitelé železnice a množství ozbrojených band i strážců zákona.
Období amerického Divokého západu je dodnes plné legend, mýtů a nejednoznačných historických osobností i událostí. Jaké záhady související s tímto chaotickým obdobím se dodnes nepodařilo rozluštit?
[gallery ids="132994,132993,132992,132991,132990,132
Srdeční pulz je mnohem víc než známka toho, že jsme naživu. V tradiční medicíně Dálného i Blízkého východu z něj prý léčitelé umí vyčíst zásadní informace o stavu vnitřních orgánů a odhalit zdravotní problémy dříve, než se vůbec projeví. Stačí jim k tomu údajně jen několik okamžiků a zkušené prsty položené na správném místě. Jak pulzní diagnostika funguje? A je vůbec spolehlivá?
[gallery ids="1
Noc, mlha nad Dyjí a mezi rozpadajícími se zdmi se objeví žena v bílých šatech. Pláče a vedle ní sedí černý pes. Tak vypráví jedna z nejpůsobivějších pověstí o Cornštejně. Za příběhem nešťastné ženy se přitom skrývá skutečná a mimořádně tvrdá historie. Hrad více než deset měsíců odolává vojsku krále Jiřího z Poděbrad a nakonec nepadá pod děly, ale hladem. A právě v tomto okamžiku se rodí legenda,
Evita je dnes považována za jednu z nejvýznamnějších žen světové politiky. Její životní osudy jsou ale obestřeny také celou řadou dosud nevyjasněných otázek...
První dáma Argentiny Eva María Duarte de Perón, známější jako Evita (asi 1919–1952), prochází ulicemi Buenos Aires. Náhle před sebou spatří starší vrásčitou ženu trpící leprou (infekčním onemocnění
Wilhelm König nachází v roce 1938 v pouštních ruinách několik tzv. bagdádských baterií. To, jak podivuhodný nález se mu podařilo uskutečnit, však zjišťuje až po čase. O co vlastně jde?
Archeolog objeví zvláštní malé objekty podobné hliněným vázám. Jenže zátka jinak obyčejné hliněné nádoby je propíchnuta měděným drátem. Uvnitř je navíc umístěna zkorodovaná
