Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Voynichův rukopis, pergamenový kodex z 15. století, zůstává i v roce 2025 největší lingvistickou hádankou světa. Navzdory nasazení pokročilých výpočetních metod, strojového učení a moderních modelů umělé inteligence na Yale University se dosud nepodařilo s jistotou dešifrovat ani jediné slovo z jeho 240 stran. Jde o geniální podvod, alchymistický manuál v umělém jazyce, nebo o zapomenuté vědění st
Starověký Egypt je opředen řadou tajemství, z nichž některá vznikla spíše v moderní době než ve starověku samotném. Příběh tzv. „Mumie, která pláče“, údajně nalezené v Sakkáře, patří právě mezi ně. Přestože legenda čerpá z reálných pohřebních praktik a fyzikálně-chemických jevů, v odborné egyptologické literatuře pro ni neexistují žádné důkazy.
[caption id="attachment_161683" align="alignnone"
Skupinka archeologů si zaujatě prohlíží desítky hliněných destiček, které se měly objevit u vesničky Glozel ve střední Francii. Jenže odborníci si pravostí nálezu z roku 1924 nejsou vůbec jistí. Destičky pokryté záhadnými znaky mají být údajně 10 000 let staré a pocházet z dob bájné Atlantidy. Je to ale vůbec možné?
Archeologický objev z Gloze
Roku 1212 se Evropou vydala na pochod výprava, která dodnes budí rozpaky i hrůzu. Tisíce údajných dětí bez zbraní věřily, že jejich víra otevře cestu do Svaté země. Moderní výklad však mýtus „dětské“ výpravy zpochybňuje a hovoří spíše o zoufalém pochodu chudých lidí (pueri). Jisté je jen to, že cesta skončila smrtí, hladem a otroctvím.
Německá větev: Mikuláš a neuskutečněný zázrak
Příběh ně
Harmonika se zničehonic vznese do vzduchu a pak začne sama od sebe hrát. Stane se tak údajně na pokyn Daniela Dunglase Homea. Věhlasný mág prý ale dokázal mnohem větší divy. Uměl kontaktovat duchy ze záhrobí, levitovat, zastavit čas i přežít v plamenech, jak se můžeme někde dočíst.
Proslulý anglický chemik a fyzik William Crookes (1832–1919) s
