Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
V každé zemi najdeme strašidla, démony a tajemné tvory neodmyslitelně spojené s tamní kulturou. Irsko není výjimkou – mezi tamní legendy patří i bytost známá jako Abhartach – děsivý upír z mýtů, o kterém se vypráví po celé zemi. Skutečně to byl právě on, kdo inspiroval tvůrce slavného Drákuly?
Podivín, který se obléká po
Uprostřed jihomoravských lesů leží místo, které ukrývá stopy lidské činnosti staré tisíce let. Pravěcí lidé tu hloubí šachty, rozbíjejí kamenné valouny a zanechávají po sobě obrovské množství odpadu. Jenže právě tady se příběh mění v záhadu: Proč se do Krumlovského lesa opakovaně vracejí celé generace, a to i v době, kdy kámen přestává být pro výrobu nástrojů tak důležitý?
Archeologové zkoumají
Na osamělém statku nedaleko bavorského Gröbernu se na jaře 1922 odehraje zločin, který dodnes působí jako scénář temného thrilleru. Šest lidí umírá údery do hlavy a jejich těla zůstávají několik dní bez povšimnutí. Ještě podivnější je ale to, co se děje potom. Někdo podle vyšetřovatelů zůstává na statku, krmí dobytek a používá zásoby, jako by se nic nestalo. Pachatel nakonec beze stopy mizí.
Hi
Zemřel roku 885 a podle staroslověnských pramenů spočinul ve významném moravském chrámu. Kde tento kostel stál a kam se poděly ostatky muže, který spolu s bratrem Cyrilem změnil duchovní dějiny Slovanů? Pátrání po hrobu svatého Metoděje zavádí historiky do okolí Velehradu, k dávným hradištím i do míst, kde se pověsti střetávají s tvrdými archeologickými důkazy. Definitivní odpověď zatím chybí.
Téměř tisíc let odpočívá pod zemí jmění, které by ve své době představovalo mimořádný majetek. Když dělníci v roce 1937 objeví v Žatci nádobu plnou stříbrných mincí, šperků a dalších cenností, otevírá se před nimi příběh z počátku 11. století. Archeologové postupně odhalují stopy, které vedou až k dramatickému zápasu o český knížecí trůn. Kdo poklad ukryl a proč se pro něj už nikdy nevrátil?
Pí
