Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Bohatě zdobená police se vzácnými knihami, zlatými poháry a blyštivými relikviáři je prázdná. Také v ostatních skříňkách s cennostmi západočeského kláštera Plasy není nic než prach.
Kam ale odtud neslýchané cisterciácké poklady zmizely? Je pravda, že je roku 1785 kdesi v areálu kláštera nechá ukrýt poslední zdejší opat?
Rozlehlý cisterciácký klášter P
Stačí projít lesem, sejít z dnešní cesty a najednou se pod nohama objeví nenápadný val, prohlubeň nebo kamenná hromádka. Na první pohled nic neznamená. Jenže právě tady může před staletími stát vesnice, kde žijí desítky lidí, děti běhají mezi domy a z komína stoupá kouř.
Pak přišla válka, nemoc, změna krajiny nebo prostě pomalý odchod. Domy zmizely a vesnice se ztratila. Archeologové dnes její
Krátce po deváté hodině ranní dne 6. prosince 1917 postihl kanadský přístav Halifax katastrofální výbuch, který zanechal v dějinách tragickou bilanci: téměř 2000 mrtvých a 9000 zraněných. Co bylo jeho příčinou? Jakou konspirační teorii výbuch inicioval?
Jedná se o největší explozi v dějinách lidstva do roku 1945, kdy byla poprvé použita na bojišti
Biblická kniha Exodus několikrát zmiňuje vysokou horu, na jejímž vrcholu dochází okolo 13. století př. n. l. pravděpodobně k jedné z nejdůležitějších událostí tehdejšího židovského národa. Prorok Mojžíš tu rozmlouvá s Hospodinem a ten mu předává cenné informace. Obdrží od něj Desatero přikázání či návod na výrobu archy úmluvy, v níž má být desatero uloženo. Kde tato hora leží?
[gallery ids="171
Nemusí ležet v egyptské pyramidě, aby přežili staletí. Některá těla v českých kryptách zůstávají překvapivě zachovalá i stovky let po smrti.
Nejde přitom o žádné tajemné balzamování ani o černou magii. O jejich osud se stará především příroda, a to suchý vzduch, proudění a specifické mikroklima.
Jenže jakmile se v temné kryptě objeví seschlé lidské tělo, začne pracovat fantazie. A české mum
