11. června 1619: V obci Odranec děsí sedláky ohnivé mlýnské kolo a následná nebeská bitva zakončená pádem tří hořících objektů, které po sobě zanechávají spálenou zem.
Přihlášení / profil
11. června 1619: V obci Odranec děsí sedláky ohnivé mlýnské kolo a následná nebeská bitva zakončená pádem tří hořících objektů, které po sobě zanechávají spálenou zem.
Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Francouzská šlechta 18. století si potrpěla na život v přepychu. Naproti tomu chudí lidé trpěli bídou, hladem a nemocemi. Nálada ve společnosti tak byla mizerná a pomalu se blížila Velká francouzská revoluce. Kdo by si kdy pomyslel, že k jejímu zahájení dopomohl jeden neobyčejný šperk.
Roku 1772 nechává francouzský král Ludvík XV. (1710–1774). Vyrobit ne
Mocná egyptská královna Nefertiti v jeden okamžik mizí z historických záznamů a nikdo dodnes netuší proč. O několik let později se ale objevuje nová postava, královna Neferneferuaten, a vědci dnes spekulují, že by mohlo jít o stále stejnou osobu vládnoucí pod novou identitou.
Její neskonalá krása, politický vliv a zapojení do náboženské revoluce učinily z
Palác a pevnost Jejího Veličenstva, Tower of London, v hlavním městě Velké Británie je strašidelnými historkami známý po celém světě, čímž láká bezpočet turistů.
Tento komplex budov u řeky Temže v minulosti sloužil k mnoha účelům – jako pevnost, zbrojnice, pokladnice, mincovna, palác, místo poprav, observatoř, útočiště, ale i vězení, určené především pro
Na kopci nad slovenskou obcí Čachtice stojí zřícenina, která už staletí nahání strach. S rozpadajícími se zdmi Čachtický hrad je navždy spojeno jméno Alžběta Báthory.
Jedni ji považují za sadistickou vražedkyni, druzí za oběť politického spiknutí. Legendy však žijí dál. A místní tvrdí, že hrad po setmění stále není prázdný.
Vítr sviští rozbitými okny a mezi kameny se převaluje mlha. „Slyšel
Tu největší sbírku pradávných kamenných labyrintů na světě najdete rozprostřenou na společenství ostrovů a ostrůvků v Bílém moři. Archeologové a historici se již dlouhá desetiletí přou o jejich významu. Vědí jediné. Před tisíci lety se tyto stavby začaly objevovat ve stejný čas na všech tehdy osídlených kontinentech planety Země. Ale proč?