Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Město Langenau obléhá ve 14. století nepřátelské vojsko, zásoby docházejí a obránci stojí na pokraji kapitulace. Přesto nakonec zvítězí chytrost nad hrubou silou. Podle staré německé legendy vypustí obyvatelé za hradby dobře živeného králíka, aby nepřítele přesvědčili, že uvnitř města je jídla stále dost.
Čas pracuje pro obléhatele. Ve městě ubývají zásoby a každý den znamená další porci strádá
Na první pohled jde o obyčejný kus pergamenu. Když se na něj ale podívají historici, kartografové i záhadologové, začíná jedna z největších diskusí moderní historie. Osmanský admirál Piri Reis roku 1513 kreslí mapu světa, která překvapuje přesností pobřeží Afriky a Jižní Ameriky.
Někteří v ní vidí důkaz ztracené civilizace nebo dokonce znalost Antarktidy dávno před jejím objevením. Jiní tvrdí,
V libanonském údolí Bikáa stojí místo, které dodnes vyvolává úžas i otázky. Starověký Baalbek ukrývá základy chrámového komplexu, v nichž leží kameny tak obrovské, že se zdá téměř nemožné je přesunout. Některé bloky váží kolem tisíce tun, jeden z nedávno prozkoumaných kamenných kolosů dokonce odhadem až 1650 tun.
Jak lidé bez moderních strojů dokázali takové giganty vytesat, dopravit a přesně u
Na první pohled působí jako nádherná středověká kaple ukrytá mezi zelenými kopci nedaleko Edinburghu. Když však návštěvník vstoupí dovnitř, ocitá se uprostřed kamenného labyrintu symbolů, které už po staletí podněcují představivost historiků, archeologů i milovníků záhad.
Jsou ve výzdobě Rosslynské kaple skutečně ukryty stopy templářů, svobodných zednářů nebo dokonce Svatého grálu? Nebo jde o j
Do Jeruzaléma míří tisíce poutníků. V roce 1099 Svatou zem dobijí křižáci a od té doby do ní pochodují dobrodruzi takřka z celé Evropy. Ne pro všechny je tam ale bezpečno.
V okolí se to jen hemží nebezpečnými lupiči a vrahy. Okolo roku 1119 se proto francouzský rytíř Hugues de Payens (asi 1070–1136) rozhodne, že založí spolek, který bude poutníky chránit
