Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Hitlerovo obří podzemní dílo u Litoměřic začnou nacisté budovat v polovině roku 1944. Na těžkou dřinu využívají zejména válečných zajatců z nacistického tábora v Terezíně. Mnoho z nich na zdejší stavbě vydechne naposledy.
Podzemní fabrika se skládá ze tří bývalých vápencových lomů – Richard I. až Richard III., a ukrývá se pod vrchy Radobýl a Bí
Na dvoře habsburského císaře Rudolfa II. to dlouho vře. Edward Kelley drží zázračnými elixíry, sliby zlata i tajemnými pokusy drží v napětí samotného panovníka. Jenže když se víra změní v pochybnosti, přichází okamžik, kdy se z miláčka dvora stává vězeň.
V potemnělé pracovně na Pražském hradě hoří svíce. Edward Kelley (1555–1597) se sklání nad baňkou, tekutina v ní podivně mění barvu. „Vidíte,
Touha proměnit obyčejné kovy ve zlato provází lidstvo po staletí. Alchymisté věří, že drží klíč k tajemství bohatství i nesmrtelnosti. Dnes jejich sny zkoumá moderní věda a odpověď je překvapivější, než bychom čekali.
Alchymisté ve středověku a raném novověku pracují v polotemných laboratořích plných křivulí, pecí a záhadných symbolů. Hledají takzvaný kámen mudrců, látku, která má údajně proměn
Stovky zdobených megalitů známých jako jelení kameny lze nalézt rozeseté v pustinách Mongolska a Sibiře. Dodnes nikdo netuší, kdy byly vztyčeny, kým, a jaký účel mohly plnit. Podobně jako evropské megality i jelení kameny mohly být využívány šamany při duchovních obřadech.
V nejdivočejších a nejodlehlejších oblastech centrální Asie a
Celkem osm hrobů členů Templářského řádu bylo objeveno u středověkého kostela v zapadlé vesnici v hrabství West Midlands. A jak už to u Templářů bývá, jejich hroby obklopuje řada zatím nezodpovězených otázek. Proč pro ně byl tento venkovský kostel tak významný? A proč je mezi pochovanými také člen templářského řádu na Chrámové hoře v Jeruzalémě?
Hlavní hr
