Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Před více než 2500 lety vyráží do rozpálené egyptské pouště obrovská perská armáda. Jejím cílem je oáza Síwa a slavná věštírna boha Amóna. Vojáci však k cíli nikdy nedorazí a zpět se nevrátí jediný z nich. Hérodotos později zaznamenává děsivou verzi událostí: uprostřed pouště přichází ničivý jižní vítr a během chvíle zasypává vojáky tunami písku. Jenže opravdu dokáže písečná bouře pohřbít celou ar
Vědma, která návštěvníka spatřila ve snu dřív, než přišel. Kámen z hadího shromáždění, jemuž se připisovala léčivá moc. Les, který člověku ukradne cestu domů.
Když se roku 1936 vydává mladý Yrjö von Grönhagen do Karélie, nachází svět, v němž podobné příběhy dosud patří k životu. Jeho výpravu však sledují i muži z Himmlerova okolí. Co hledají mezi pěvci, zaklínači a duchy mrtvých?
[gallery i
Na pražském Vyšehradě stojí tři mohutné kamenné válce, které jako by někdo odhodil po souboji s neznámou silou. Podle staré pověsti je sem z Říma přinesl sám ďábel, jenže jeho plán překazil svatý Petr. Kameny se rozlomily a zůstaly na místě jako němí svědkové pekelné porážky.
Historikové a archeologové ale nabízejí mnohem střízlivější vysvětlení a ani oni zatím nedokážou s jistotou říct, odkud
Obrovské bohatství, tajné podzemní prostory a poklad, který možná dodnes čeká na svého objevitele. Taková pověst se po staletí pojí se zaniklým benediktinským klášterem v Opatovicích nad Labem. Ve skutečnosti jde o místo, kde se krvavé dějiny husitských válek prolínají s jednou z nejvytrvalejších českých legend o ztraceném bohatství.
Klášter skutečně vyhořel, jeho majetek se rozptýlil a ruiny p
V troskách skalního hradu poblíž Nového Jimramova se ukrývá drobný předmět, který otevírá dveře do dramatického světa pozdního středověku. Pečetidlo Jana z Břežan připomíná dobu, kdy se z někdejšího šlechtického sídla stává útočiště ozbrojené družiny, okolím otřásají loupeživé výpravy a pevnost nakonec čelí ničivému obléhání. Jak se osobní pečeť dostává na hrad, který končí v troskách? A co o jeho
