Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Na západním břehu řeky Nil v Gíze se nachází socha Velké sfingy, která má podobu lva s lidskou hlavou. Je vyrobená z přírodního vápence a nikdo dodnes neví, koho vlastně znázorňuje. Badatelé se neshodnou ani na určení jejího stáří. A spekuluje se také o jejím účelu…
Velká sfinga v Gíze má podle některých názorů znázorňovat faraona Rachefa, který vládl Egy
Byla to dozajista výjimečná žena, přesto však zůstala v historii skryta ve stínu svého známějšího manžela – krále Zikmunda Lucemburského (1368-1437). Řeč jde o Barboře Celjské (1392-1451), římské císařovně a rovněž české královně. Vynikala údajně nejen krásou, ale i sympatiemi pro alchymii a magii. Je to pravda?
O tom, že se Barbora Celjská věnoval
Nebyl to jen pouhý pták, ale doslova opeřený hybatel dějin. Mytologický pták turul byl prý důvodem, proč se hluboko do Evropy vypravili Hunové. Obávaní bojovníci údajně sledovali jednoho zbloudilého turula. Traduje se, že i vojevůdce Attila (395-453) měl štít s vyobrazením tohoto dravce.
Historikové přitakávají, že do středoevropského geografickéh
Uprostřed Tichomořského oceánu, na východním pobřeží ostrova Pohnpei v Mikronésii, leží ruiny města, které nemělo existovat. Nan Madol – komplex více než 90 umělých ostrovů propojených kanály – je postaven z obrovských čedičových bloků, některé váží až 50 tun. Město vzniklo před více než tisíci lety, ale dodnes nikdo neví, jak bylo postaveno, kdo ho postavil – a proč bylo opuštěno.
Město na vod
Říká se mu doppelgänger. Podle některých mýtů jde o naše zhmotněné duchovní dvojče. Takové dvojče ovšem nevěstí nic dobrého. Těm, kteří za tajemných okolností spatří svého dokonalého dvojníka, totiž zbývají poslední chvilky života! Jsou tajemní dvojníci znamením nevyhnutelného konce? Bylo to tak i v případě italského krále Umberta I.?
Koncem čer
