4. září 2015: Piotr Koper a Andreas Richter poprvé veřejně vystupují s prohlášením, že ví, kde je v Polsku zakopán nacistický vlak plný zlata, jenž se ale dodnes nenašel.
Přihlášení / profil
4. září 2015: Piotr Koper a Andreas Richter poprvé veřejně vystupují s prohlášením, že ví, kde je v Polsku zakopán nacistický vlak plný zlata, jenž se ale dodnes nenašel.
Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Vysokohorské ledovcové jezero Rúp Kund v indickém státě Uttarákhand objeví v roce 1942 lesní strážce. Brzy je zjištěno, že se v něm nalézá 300 až 600 lidských koster, jež jsou v různém stadiu rozkladu. Jak je možné, že vědci dodnes neznají příčinu záhadné smrti ani jednoho z těch, co skončili na dně jezera?
Lesní strážce působící v oblasti Gharwalského Hi
V roce 1860 objeví francouzský egyptolog Marquis d’Agrain v Údolí králů v Egyptě záhadný prsten, který do této kultury vůbec nezapadá. Podle legendy jej tam zanechal kněz z legendární Atlantidy. Jasnovidec André de Belizal pak jeho zkoumání zasvětí celý svůj život. Tvrdí, že prsten vyzařuje energii, která chrání jeho nositele. Má pravdu?
Před 10 00
Do sluncem zalitého světa vystupují z vesmírného plavidla malé postavičky a rychle začínají podivnými nástroji vrtat do skály. Po pár dnech je v rozlehlém pohoří vybudována síť tunelů a návštěvníci se poprvé setkávají s místními domorodci. Setkání ale nedopadne dobře a začíná válka... Mohl se takto odehrát příběh o národu, který přišel z vesmíru? A co po něm údajně zůstalo v rozsáhlých jeskyních?
Na skále pod obřím sopečným pohořím stojí dvojice malých snědých lidí s černými vlasy a drží se za ruce. Obloha je ocelově šedá a snáší se z ní tmavé vločky popela. Nízké domy zhotovené ze slámy a hlíny jsou opuštěné. Národ, ke kterému patří, už odtáhl pryč s nadějí, že unikne zkáze, kterou zvěstuje vybuchující sopka. Jen oni dva zůstávají.
Své nástroje
Ne všechny středověké vraždy se odehrávají na hradech a netýkají se králů. Některé se odehrávají na cestách, u městských bran nebo na odlehlých panstvích. O jejich obětech často víme jen díky několika řádkům v popravčích knihách. Ty přitom dokážou být překvapivě konkrétní: Prozrazují jména zavražděných, místa přepadení i jména mužů, kteří se k činům přiznávají. Nechybí nádech tajemna.
Jeden z n
