Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Z Chotouně nedaleko Českého Brodu až k řece Sázavě se měla táhnout přes dvacet kilometrů dlouhá brázda. Podle pověsti ji vyoral svatý Prokop s čertem zapřaženým do pluhu. Tajemný útvar téměř zmizel pod poli a silnicemi, staré mapy a moderní měření však naznačují, že alespoň jeho část skutečně vytvořili lidé. K čemu měla tato podivuhodná linie sloužit?
Na
Na vyvýšeném skalnatém pobřeží Velikonočního ostrova výhružně postává skupinka robustních postav. Nejde však o živé lidi, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale o obří sochy zvané moai. Staré jsou přes 500 let. To je ta nejslavnější zdejší záhada. Je jich ale mnohem víc…
Kam až lidské oko dohlédne, je vidět zčeřenou mořskou hladinu. Právě takový pohled
Na setkání vědců v Royal Society v Londýně jsou na konci roku 2013 odhaleny nové výsledky zkoumání genomu našich předků denisovanů. Denisované žijící na dnešním území Evropy i Asie jsou příslušníci rodu Homo a blízcí neandrtálcům.
První ostatky této rasy jsou nalezeny v roce 2008 v Děnisově jeskyni v Rusku. Stáří kosterních pozůstatků je určeno na 41 000
Královská cesta. Snad žádný turista mířící do matičky měst tu trasu vynechá. Téměř 516metrový Karlův most vítá návštěvníky Staroměstskou mosteckou věží a na druhé straně se loučí její malostranskou sestrou. Jde o raritu: Vždyť jsou na konci věže dvě, navíc propojené bránou! Málokdo ví, že jedna z nich skrývá jednu z největších pražských záhad…
Píše se rok
Německý hudební skladatel Johann Sebastian Bach prý nebyl až takový génius, jak se dodnes věří. Jeho proslulá díla za něj totiž údajně napsala jeho druhá žena Anna Magdalena! Přijdou vám podobná prohlášení přehnaná? Jenže jim nahrává celá řada historicky nevyvratitelných skutečností. Je načase přepsat učebnice?
Na posteli sedí stářím unavený německý skla
