Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Místo posledního odpočinku Nefertiti hledají badatelé z různých koutů světa už dlouhou dobu. A nyní by se to prý konečně mohlo podařit. Podle nejnovějších poznatků byla totiž slavná kráska pohřbena jen několik kroků od svého nevlastního syna v Údolí králů na západním břehu Nilu!
Staroegyptská královna Nefertiti (asi 1370–1330 př. n. l.) je znovu
Tiché hradní chodby a šlechtic, který se už nikdy nevrátí z lovu. Smrt moravského feudála Jindřicha Prakšického ze Zástřizl patří k největším nevyřešeným záhadám českých dějin. Na hradě Buchlov se po staletí šeptá o vraždě, zradě i kletbě. A přestože od osudného dne uplynulo více než čtyři sta let, dodnes nikdo přesně neví, kdo tasil smrtící zbraň.
Je 25. července 1582 a pán na hradě Buchlov, J
Malta. Nejmenší členský stát Evropské unie a zároveň ostrov s půl milionem obyvatel, které živí především zahraniční obchod a cestovní ruch. Na turisty tam ovšem nečekají jen pláže, ale i řada unikátních míst, z nichž některá ukrývají pozoruhodné záhady. Mezi ty největší patří zvláštní koleje, které pokrývají řadu míst včetně oblasti zvané Clapham Junction. Co se o nich zatím podařilo zjistit?
[g
V kinech se v červenci tohoto roku objeví očekávaný velkofilm Odyssea (The Odyssey) režiséra Christophera Nolana. Patrně se tím opět upře pozornost i na geografickou záhadu putování ithackého krále od Tróje na domovskou Ithaku.
Do jaké mapy můžeme dobrodružnou cestu řeckého reka promítnout? A co pro změnu místo obligátního Středomoří zkusit, z homérského
Je 24. března 1997 kolem čtvrt na jedenáct v noci. Důstojník, pracující na policejní stanici v britském Sheffieldu, sedí za stolem, zívá a popíjí kafe. Zazvoní telefon.
Důstojník ho zvedne. Z druhé strany se ozve mužský hlas: „V rašeliništi Howden Moor jsem viděl havarovat letadlo. Letělo nízko nad zemí. Pak zmizelo za obzorem a následoval obrovský výbuc
