Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Klementinum je druhý největší stavební komplex v Praze, sídlo Národní knihovny a bývalá jezuitská kolej. Přestože je Klementinum ceněno pro svou barokní architekturu, váže se k němu legenda o duchu anglického jezuity a mučedníka Edmonda Campiana (1540–1581). Campian, který v Klementinu působil jako profesor, byl popraven v Anglii, ale podle pověstí se jeho zjevení dodnes vrací, aby střežilo komple
Na různých místech Evropy včetně Česka a Slovenska před tisíci lety vznikaly zvláštní kruhové stavby. Archeologové jim říkají rondely, ale jejich účel se jim nikdy nepodařilo definovat a pramálo se ví také o jejích stavitelích. Jsou to pravěká závodiště, obětiště, astronomické observatoře či snad nějak souvisí prouděním zemské energie? Kdo a proč je vůbec postavil?
[gallery ids="161397,161399,161
Historie si už navždy bude pamatovat Piláta Pontského jako římského prefekta provincie Judea, který odsoudil k ukřižování Ježíše Krista. Co však o tomto Římanovi víme? Obstojí legenda, která byla populární na Britských ostrovech? Co říká? Pilát Pontský byl ve skutečnosti Skot!
Pravdou je, že o Pilátovi, který byl římským prefektem v provincii Judea
Na západním břehu řeky Nil v Gíze se nachází socha Velké sfingy, která má podobu lva s lidskou hlavou. Je vyrobená z přírodního vápence a nikdo dodnes neví, koho vlastně znázorňuje. Badatelé se neshodnou ani na určení jejího stáří. A spekuluje se také o jejím účelu…
Velká sfinga v Gíze má podle některých názorů znázorňovat faraona Rachefa, který vládl Egy
Byla to dozajista výjimečná žena, přesto však zůstala v historii skryta ve stínu svého známějšího manžela – krále Zikmunda Lucemburského (1368-1437). Řeč jde o Barboře Celjské (1392-1451), římské císařovně a rovněž české královně. Vynikala údajně nejen krásou, ale i sympatiemi pro alchymii a magii. Je to pravda?
O tom, že se Barbora Celjská věnoval
