Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Klášter v Plasích patří k nejzáhadnějším barokním stavbám v Česku. Většina lidí zná příběh o budově postavené na tisících dubových pilot zapuštěných do vody. Jenže pod nohama návštěvníků se rozprostírá ještě jiný svět, ato spletitý systém chodeb, štol a technických prostor. Nachází se tam neznámé podzemí, nebo jde jen o přikrášlené legendy?
Když člověk sestoupí pod plaský klášter, snadno podleh
Hrad Zvíkov patří k nejzáhadnějším českým hradům. Kromě pověstí o démonu zvaném rarášek tu už po staletí kolují vyprávění o tajných chodbách vedoucích hluboko pod skalním ostrohem na soutoku Vltavy a Otavy. Jsou pod hradem skutečně dosud neprozkoumané štoly ukrývající královský poklad, nebo jde jen o legendy, které se zrodily kolem jednoho z nejvýznamnějších hradů českých dějin?
Zvíkov vyrůstá
Jed v dějinách zabíjí tišeji než meč. Nezanechává krvavou stopu, často nemá svědky a po staletích se jen obtížně prokazuje. Není divu, že právě otravy patří k největším historickým záhadám. Některé případy jsou objasněné, jiné dodnes rozdělují historiky i forenzní odborníky. Zemřel císař Kuang-sü přirozenou smrtí? A proč se dodnes spekuluje o smrti Alexandra Velikého?
Jednou z největších záhad
Legendární alchymistická laboratoř Edwarda Kelleyho nemizí z mapy Prahy navždy, ale transformuje se do podoby fascinující muzejní expozice pod střechou starobylého malostranského domu. Místo, kde slavný magistr v dobách císaře Rudolfa II. míchá tajuplné lektvary, vyrábí homunkuly a pokouší se o transmutaci obecných kovů v čisté zlato.
Skutečné historické prostory na Jánském vršku, opředené desí
Vědecké průzkumy jednoznačně potvrzují, že v tajuplné hrobce pod Svatováclavskou kaplí v pražské katedrále svatého Víta spočívají skutečné a autentické kosti knížete Václava. Spekulace o tom, zda svatováclavské ostatky jsou pravé, které se mohou u skeptiků a pochybovačů objevit, definitivně vyvrací moderní antropologicko-lékařská věda.
Lebka i zachovalé fragmenty těla knížete Václava (907-935)
