Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Kde přesně odpočívá jeden z největších panovníků českých dějin? Císař Karel IV. měl být pochován v královské hrobce v Katedrála svatého Víta. Jenže staletí přestaveb, přesunů ostatků i archeologických výzkumů vyvolávají otázky: Jsou všechny kosti skutečně jeho? A je jeho původní hrob vůbec tam, kde si dnes myslíme?
Když Karel IV. (1316-1378) roku 1378 zemřel, uložili ho do královské hrobky v ch
V české krajině se dodnes skrývají stopy středověkých vesnic, které lidé před stovkami let opustili a postupně je pohltily lesy a pole. Tyto zaniklé vesnice často zůstávají jenom v historických zápisech nebo archeologických nálezech. Jejich příběh ale přiblížuje život lidí.
Každý pahorek, starý příkop či zbytky kamenných základů vypráví o dávném hospodářském životě, o zemědělských pracích, o ry
Střední Čechy se pyšní mnoha hrady, ale žádný nemá v sobě tolik tajemství jako hrad Kost. Tento gotický skvost, postavený ve 14. století, se tyčí na skalním ostrohu uprostřed lesů a od svého vzniku vzbuzuje údiv i respekt.
Hrad je známý svou neobvyklou polohou, obklopují ho hluboké lesy a skalnaté útesy, což mu poskytuje přirozenou obranu, ale také dodává mystický nádech. Mnozí návštěvníci tvrd
V roce 1867 německý egyptolog Heinrich Brugsch zkoumá mumii ženy v Archeologickém muzeu v Záhřebu. S překvapením zjišťuje, že na vnitřní straně obalů mumie se nachází jakýsi záhadný text. Nejprve ho pokládá za hieroglyfy, později se ale ukáže, že se jedná o etruštinu. Co dělá takový text na egyptské mumii?
Archeologické muzeum v Záhřebu, hlavním městě Chorvatska, vlastní záhadný kousek historie
Archeologové v Izraeli objevili 2100 let staré pozůstatky téměř neporušené zemědělské usedlosti. Zatím není známo, kdo usedlost mohl obývat, výzkum ale naznačuje, že byla opuštěna náhle a ve spěchu. Jaký osud obyvatele usedlosti potkal?
„Měli jsme velké štěstí, že jsme objevili časovou schránku zamrzlou v čase, v níž nálezy zůstaly tam, kde je zanechali obyva
