Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Vodní monstra jsou poměrně častým koloritem nejrůznějších jezer, řek či ostrovů. Mnozí skeptici to přikládají hlavně snaze dané místo zviditelnit a přitáhnout k němu pozornost záhadám nakloněných turistů.
Je to také případ kyperského tvora jménem Ayia Napa? Nebo se může za legendami o něm ukrývat nějaký pravdivý základ?
V blízkosti Mysu Greco, jak se přez
V tichu starobylého chrámu v Myře zůstává po více než sedm století hrob muže, kterému se připisují zázraky, pomoc chudým i záchrana námořníků v bouřích. Pak ale přichází rok 1087 a klidné místo se mění v dějiště podivné noční výpravy.
Skupina italských námořníků otevírá hrob svatého Mikuláše a odváží jeho ostatky přes moře do Bari. Je to zbožná záchrana před nebezpečím, nebo promyšlená krádež,
Kosti, zuby, pramen vlasů nebo kousky oděvu. Relikvie svatých jsou po staletí jedním z nejcennějších pokladů křesťanského světa.
Některé mají pečlivě doloženou historii, jiné provází záhady, krádeže i nečekané objevy. Jejich osudy připomínají dobrodružné romány, přesto se opírají o skutečné historické události.
Ve středověké Evropě mají relikvie mimořádnou hodnotu. Nejsou jen předmětem úcty
Představa, že železo musí na dešti během několika let zrezivět, bere v Dillí za své. Uprostřed komplexu Qutb stojí více než sedm metrů vysoký železný sloup, který už přibližně 1 600 let odolává počasí s jen nepatrnými stopami koroze.
Jeho mimořádná trvanlivost dlouho živí legendy o ztracených technologiích či tajemných materiálech. Moderní metalurgie však ukazuje, že skutečné vysvětlení je ješt
Město Langenau obléhá ve 14. století nepřátelské vojsko, zásoby docházejí a obránci stojí na pokraji kapitulace. Přesto nakonec zvítězí chytrost nad hrubou silou. Podle staré německé legendy vypustí obyvatelé za hradby dobře živeného králíka, aby nepřítele přesvědčili, že uvnitř města je jídla stále dost.
Čas pracuje pro obléhatele. Ve městě ubývají zásoby a každý den znamená další porci strádá
