Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině.
Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detailně dokázali řemeslníci z doby kamenné své výtvory vypracovat.
Archeologové si zatím nejsou jistí, proč tyto kameny vznikly, jako nejpravděpodobnější teorie se však jeví to, že byly součástí nějakých rituálních obřadů. Na místě bylo nalezeno ještě několik kamenů, výzkumníci se ale z pochopitelných důvodů zaměřili právě na tyto dva. Starší kámen byl nalezen v blízkosti otevřeného krbu a archeologové ho datují do doby 8 300 – 7 500 let př. n. l. Měří 13 x 6,8 centimetrů a váží téměř kilo a čtvrt. Kámen má trojúhelníkový tvar se zploštělou spodní stranou. Nahoře jsou pak vyřezané dvě oči ve tvaru kosočtverce. Naneštěstí byl tento neobvyklý nález během výkopu poškozen. Mladší kámen byl nalezen nad krbem a pochází z doby asi 7 400 let př. n. l. Je o něco menší (8,5 x 5, 8 centimetrů) a váží jedno kilo, takže se pohodlně vejde do lidské dlaně. Tento menší kámen má kulatý tvar a část jakéhosi krku.
Archeologové také zatím nemají moc jasno o původcích těchto nálezů, kteří žili na severozápadních stepích u Azovského moře. Jednalo se o prehistorickou společnost lovců a sběračů, jež vytvářela nástroje z kamenů a kostí a lovila pomocí luků a šípů. Jejich kulturní tradice jsou však doposud neznámé.
Vědecké průzkumy jednoznačně potvrzují, že v tajuplné hrobce pod Svatováclavskou kaplí v pražské katedrále svatého Víta spočívají skutečné a autentické kosti knížete Václava. Spekulace o tom, zda svatováclavské ostatky jsou pravé, které se mohou u skeptiků a pochybovačů objevit, definitivně vyvrací moderní antropologicko-lékařská věda.
Lebka i zachovalé fragmenty těla knížete Václava (907-935)
Z lomu Rano Raraku v severní části Velikonočního ostrova se ozývá zvuk primitivních nástrojů narážejících do kamene. Mezi lety 1250 až 1500 totiž zdejší vyhaslý kráter využívají Rapanujci k tesání svých slavných soch moai.
Zajímavé jsou mimo jiné i tím, že je tvoří jen velká a dobře opracovaná hlava a lehce naznačené tělo. Nohy nemají žádné. Některým se
Zprávy o ukrytém nacistickém bohatství v areálu hradu Veveří s největší pravděpodobností neodpovídají skutečnosti, neboť žádný reálný poklad Třetí říše se zde nikdy nenacházel. Přestože okolní lesy a hluboké hradní podzemí po staletí přitahují amatérské hledače kovů i profesionální záhadology, historické reálie a poválečné průzkumy mluví neúprosnou řečí faktů.
Fascinující mýtus o tunách zlata,
Na smrtelné posteli leží slavný rakouský skladatel a klavírní virtuos Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791). V prosinci roku 1791 je upoután na lůžku ve svém bytě ve Vídni.
V té době se o něj stará jeho žena Constanze (1762–1842) společně se svou mladší sestrou Sofií (1763–1846). Náhle Mozart něco zašeptá. „Co jsi říkal, miláčku?“ nakloní se k němu Constan
Na severovýchodě Spojených států se nachází vůbec nejmenší americký stát Rhode Island. Mezi Američany se o něm však říká, že co nemá na rozloze, to dohání na krásách a záhadách. Mezi ty patří i I pozoruhodná kamenná stavba nacházející se v parku Touro ve městě Newport. Proč se badatelé neshodnou na tom, jak je stará?
K zarostlým břehů
