Někteří badatelé se domnívají, že v blízkém okolí Černínského paláce, jenž se nachází proti známé pražské Loretě, se zřejmě v dávných dobách nacházelo popraviště. Svědčí o tom mnohé kosterní nálezy.

Protivampyrické zásahy

Zvláštním místním nálezem je pak kostra ženy, na které byly použity protivampyrické zásahy. Žena byla před uložením do hrobu svázána s rukama za zády, její nohy byly zatíženy kameny a v hrobě byla ještě navíc i zapálena. Lidé, kteří ji pohřbívali, z ní tedy museli mít skutečně velký strach…

Původ jména Pohořelec?

Byl zde také mimo jiné nalezen i pravoúhlý objekt, lemovaný kamennými deskami a prkennou výdřevou. Dno bylo vyloženo opukovými kameny, na kterých byly objeveny stopy silného žáru. Stávala zde snad kdysi dávno svatyně, v níž kněží udržovali posvátný oheň? Není tedy jen pouhou náhodou, že nedaleko se nachází místo s názvem Pohořelec?

Záhadné kameny

Další místní záhadou jsou pak náhrobní kameny, zazděné ve zdi terasy pod parkovištěm naproti Loretě. Jedná se prý údajně o náhrobní stély nalezené při archeologickém průzkumu v roce 1934. Stély by měly pocházet z 10. a 11. století.

Překvapení badatelů vzbudila zejména největší z nich. Tento kámen byl pravděpodobně původně menhirem.

Kámen měří téměř dva metry a svým tvarem i načervenalým zbarvením připomíná známého pravěkého Zkamenělého pastýře, náš nejvyšší menhir, vysoký 3,5 metru, který najdeme u Klobuk na Slánsku v okrese Kladno.

Legendární Drahomířin sloup?

Podle některých názorů by se mohlo jednat i o legendární Drahomířin sloup. Ten byl prý podle pověstí vztyčen na místě, kde se měla pohanská kněžna propadnout do země, když začala proklínat svého vozku, který se tiše modlil.

Sloup měl být roku 1788 povalen a rozbit. Dodnes se na památku tohoto místa jmenuje renesanční palác, před nímž se měl pilíř nacházet, „U Drahomířina sloupu“.