Pravděpodobně roku 863 se kníže Rostislav (?-po 870) obrátil na byzantského císaře Michala III. (840-867) s prosbou o vyslání učitele.
Moravský kníže psal, že kněží z Itálie, Německa a Řecka učí lid rozličně a že všichni touží po někom, kdo je jednotně poučí o pravdě a vyloží ji. Císař tedy vybral dva bratry – Metoděje a Konstantina (Cyrila).
Zajímavé je, že i když se řada badatelů pokoušela prokázat jejich slovanský původ, byli oba Řeky a narodili se v rodině vysokého císařského úředníka v Soluni.
Podle některých pramenů a na základě jejich znalostí slovanského jazyka se soudilo, že jejich matka byla slovanského původu. Konstantin (827-869) měl údajně pověst učence a byl profesorem na konstantinopolské univerzitě.
Patřil prý mezi nejvzdělanější muže tehdejší Evropy. Metoděj (813-885) zastával funkci guvernéra ve slovanském knížectví na jihu Makedonie a byl opatem kláštera Polychron.
Byzantské prameny mlčí…
Proč v byzantských pramenech nenajdeme o misi Konstantina a Metoděje žádnou zmínku? Jak je možné, že vše, co víme, pochází z legend vzniklých až po smrti Metoděje a také z franckých pramenů?
Neznáme ani přesné datum příchodu obou učitelů na Moravu, i když odborníci nejčastěji uvádějí rok 864.
Cesta do Říma
V roce 867 se pak oba bratři vydali do Říma. Také o důvodu této jejich cesty se kroniky přou, ale některé tvrdí, že se chtěli vrátit domů kvůli sporům s latiníky.
Než se však dostali do Říma, stal se papežem Hadrián II. (792-872) a také došlo k převratu, kdy se na trůn zavražděného Michala dostal Basileios I. (okolo 812-886). Změnila se tak i politická situace.
Smrt obou bratří
Konstantin (Cyril) umírá 14. října 869 na tuberkulózu ve věku pouhých 42 let. Metoděj umírá v roce 885. Největší záhadou dodnes zůstává místo, kde byl vlastně Metoděj pohřben.
V legendě „Život Metoděje“ je uvedeno, že po smutečním obřadu slouženém ve staroslověnštině, latině a řečtině byl uložen v synodním chrámu. Jiná legenda zase zmiňuje: ,,Leží pak ve velkém chrámu moravském po levé straně ve zdi za oltářem svaté Bohorodičky“…
Ztracený hrob?
Problémem zůstává, že dodnes nikdo neví, kde přesně ležela metropole Velké Moravy a Rostislavova pevnost. Hlavní město Velké Moravy bylo hledáno na Velehradu. Pátrání po hrobu zde v 18. století zahájil zdejší probošt Florián Nezorin (1655-1724) a mnozí další.
Nejvíce nadějí v této souvislosti vzbudila kaple, které se říkalo Cyrilka, avšak hledání bylo odsouzeno k nezdaru, protože Velehrad vznikl až na počátku 13. století.
Sady u Uherského Hradiště
Metodějův hrob se dále hledal na několika dalších místech. Pravděpodobně nejžhavějším kandidátem, kde by mohl být objeven, jsou pak Sady u Uherského Hradiště. Zde bylo odkryto pět velkých kostelů. Podle odhadů tu žilo až deset tisíc osob.
Bylo zde taktéž objeveno největší pohřebiště z tohoto období. Dva kilometry odtud byl pak nalezen další kostel, v jehož zdi, po levé straně od oltáře, je hrob, umístěný přesně podle výše zmíněné legendy.
Jedinou vadou na kráse je však v tomto případě skutečnost, že hrob byl nalezen prázdný. Nelze tedy s jistotou tvrdit, že pátrání po místě posledního Metodějova odpočinku je u konce.
Najdou se někdy další indicie a dočkáme se vůbec skutečného objevení nezpochybnitelného místa věčného spánku legendárního věrozvěsta Metoděje?
