Řeka Nil je dlouhá více než šest tisíc kilometrů. Zdálo by se, že o ní víme již téměř všechno, a to včetně detailního popsání pramenů tohoto veletoku. Určit však prameny Nilu není jednoduché ani v čase satelitů. Jak se lidé pokoušeli rozplést tuto záhadu v dobách minulých?

Nil je nejen nejdelší řekou Afriky. S jihoamerickou Amazonkou se přetahuje i o titul nejdelší řeky naší planety. Nil, jak ho lidé vždy chápali, vzniká spojením dvojice zdrojnic – Bílého Nilu a Modrého Nilu. Ve finále řeka ústí do Středozemního moře.

Zvědavost Římanů

Prameny Nilu se hledaly již ve starověku. Zájem o určení pramenů řeky měli nepřekvapivě zejména Egypťané. Toto téma ale nedalo spát ani Římanům. Geografický rébus se například snažil vyřešit římský architekt Vitruvius (80 př. n. l. – 15 př. n. l.).

Římané v časech vlády císaře Nerona dokonce za tímto účelem vyslali do nitra Afriky expedici.

Skládala se zejména z pretoriánů – vojáků osobní císařovy gardy. Kam se až výprava dostala? Předpokládá se, že dosáhla jižních oblastí Súdánu. Některé indicie ale naznačují, že římská vojenská expedice doputovala až do Ugandy. Pramen Nilu však objeven nebyl.

K pramenům Nilu

Jak je to tedy s pramenem Nilu? Klíčem k řešení této záhady jsou již zmíněné zdrojnice – Modrý Nil a Bílý Nil. První se rodí v etiopském jezeře Tana, Bílý Nil se objevuje v okolí Viktoriina jezera.

V devatenáctém století se etabloval názor, že pramen Nilu je spojen s Viktoriiným jezerem.

O dvě století později s tímto názorem oficiálně souhlasíme, ale začínáme rovněž pochybovat. Objevuje se totiž teorie, že pro Nil je důležitým zdrojem vody i pohoří Ruwenzori v Konžské demokratické republice, kde leží významná africká sněžná a ledovcová masa. Velká řeka, velké záhady, co říkáte?!