Byly to jedny z prvních monumentálních staveb. Čas tyto neolitické památníky opět zapouzdřil pod povrch krajiny, ale přesto neušly pozornosti letecké archeologie. Ano, při pohledu z ptačí perspektivy se znovu objevují jejich tajemné linie.
Pozůstatky pravěkých rondelů nacházíme na různých místech Evropy. Jejich největší koncentrace se však nachází ve středoevropském geografickém prostoru – v Německu, Polsku, Rakousku a České republice.
Příkopy i palisády
Rondely byly většinou budovány na vyvýšených místech. Průměr těchto kruhových areálů mohl přesahovat až dvě stě metrů. Byly obehnané příkopem, který často doplňoval prstenec dřevěné palisády. Vnitřní prostor rondelu nebyl trvale obýván.
K jakému účelu tedy rondely sloužily? Muselo to být něco velmi důležitého, protože jejich vybudování určitě nebylo pro neolitické kultury nikterak jednoduché.
O funkci rondelů však stále probíhají odborné diskuze. Nejčastěji se objevují teorie, že rondely měly více funkcí, v moderním jazyce šlo o multifunkční společný prostor konkrétní komunity.
„Náměstí“ i obětiště?
Ve své nejstarší funkci byly rondely patrně shromaždišti, která se dala v případě nutnosti bránit. Mohlo by se jednat o poslední útočiště v situaci, kdy nepřítel zaútočil na pravěkou osadu.
Zároveň byl význam rondelů i v jejich funkci nábožensko-rituální, přičemž o podobě a smyslu zde probíhajících obřadů se můžeme jen dohadovat. Spekuluje se, že vnitřní prostor rondelu byl také místem běžného setkávání.
Mohlo jít o jakési „náměstí“, na které se koncentrovalo vše podstatné v životě místní komunity.
Vzhledem k tomu, že se při archeologických průzkumech rondelů našly i lidské pozůstatky, nelze vyloučit, že tyto stavby též sloužily například rituálním účelům, ve kterých mohly figurovat i lidské oběti.
