Do mírně zvlněných kopců u skotské vesničky Milton se opírají sluneční paprsky. Paní Cooperová se poklidně prochází se svým manželem a synem po okolí, když však vstoupí na most Overtoun, jejich kolii jako by chytnul ďas.

Silně se rozštěká, rozběhne se k zábradlí a vrhne do propasti pod mostem. Spáchala snad sebevraždu?

Robustní overtounský most se třemi klenutými oblouky nedaleko Glasgow nahání strach už při pouhém pohledu. Je totiž postavený ve zdobném baronském stylu imitujícím temné gotické stavby. Navíc ho obrůstá mech a popínavý břečťan.

Skutečně zvláštní je však úplně něčím jiným. Už 600 psů z něj totiž skokem do strže ukončilo svůj život. „Je tu spousta majitelů, jejichž psi zemřeli a kteří se snaží zjistit proč,“ dodává Dorren Graham ze Skotské společnosti pro prevenci krutosti na zvířatech.

Místní lidé si šeptají, že za záhadu může hrůzná událost, která se před lety na mostě odehrála. Jak známo, některé smysly mají psi lépe vyvinuté než lidé. Dokážou snad vycítit přítomnost zla, či duše mrtvého dítěte?

Shodí z něj vlastního syna

„Je to antikrist! Je to antikrist!“ ječí overtounský rodák Kevin Moy jako smyslů zbavený a planoucíma očima se přitom dívá na svého malého syna. V roce 1994 ho pak podle místních legend shodí z mostu.

Sám se následně pokusí skokem do propasti o sebevraždu, avšak neúspěšně. „Říká se, že byl na drogách. Tvrdil, že je místo prokleté,“ dodává Donna Cooper, která před pár lety přišla na mostě o svoji kolii jménem Ben.

Podobná událost by jistě mohla povahu místa neblaze ovlivnit, jenže k psím sebevraždám zde dochází už od 50. let. Je ale pravda, že v poslední době jejich počet výrazně vzrostl.

Mohou za to pochybné rituály?

Na nevelkém kopci těsně za mostem se k nebi tyčí šedivé věže ponurého sídla, které ve druhé polovině 19. století nechá postavit zdejší baron. Došlo snad v minulosti v jeho chladných zdech k jiné děsivé příhodě?

Za 2. světové války využívají rezidenci nacisté a později v ní sídlí dvě náboženské organizace. Nedá se proto vyloučit, že zde tehdy dochází k nějakým pochybným praktikám či rituálům.

Bez zajímavosti jistě není, že psi páchají sebevraždy vždy na stejném místě, tedy na poslední zídce na pravé straně mostu a navíc ve slunný jasný den, kdy by to člověk nejméně čekal.

„Byl jsem venku na procházce s partnerkou a dětmi, když můj pes znenadání skočil,“ vzpomíná Kenneth Meikle na to, jak se jeho zlatý retrívr vrhl z mostu. Na rozdíl od většiny psů však jako zázrakem pád z 15metrové výšky přežil.

Co říkají keltské mýty? 

„Necítím tady žádnou nepříznivou energii,“ konstatuje médium Mary Armour, když je na místo přizvána. Mostem ani jeho okolím podle ní neprocházejí žádné negativní vlny, které by psí sebevraždy vysvětlovaly.

Se zajímavými závěry přijde až britský zvěrolékař David Sexton, jenž si zjistí, že z overtounského viaduktu skáčou výhradně psi s dlouhým čumákem. Na vině by pak měl být nějaký zápach či vůně.

Při bližším průzkumu strže si Sexton povšimne norků, kteří žijí ve zdejších norách a vylučují velmi aromatickou moč, která psy neskutečně dráždí.

Problém je v tom, že jen ve Skotsku podle odhadů žije okolo 26 000 norků a nikde jinde se za nimi psi tak vehementně nevrhají. Overtounské mystérium má tedy zřejmě úplně jiné vysvětlení. Ale jaké?

Podle keltských mýtů se totiž vesnice nachází na tenkém místě, kde se nebe takřka dotýká země. Je tedy zdejší kraj opředen zvláštní energií?