Ne vždy mají stíhací piloti nasazení do akce proti neznámému cíli štěstí. Ve většině případů se UFO po nějakém čase manévrů dává na ústup. Někdy však piloti dostávají povel k palbě a záhadné objekty se očividně brání.

Podle jistých zdrojů armády záznamy o incidentech, při nichž piloti přišli o život nebo celé letouny nenávratně zmizely. Jde o skutečné případy, nebo jen nepodložené fámy?

Tvrzení nabývají na věrohodnosti v okamžiku, kdy se nezávisle na sobě přihlásí až desítky svědků. I přes jejich hlasy však armády takovou událost dokážou popřít a rodiny zmizelých vojáků se nikdy nedočkají pravdy. Je pro vojska důležitější lidské nevědomí než ztracené životy?

Rumunský pilot vyvázl se zraněním

V červenci 2008 se na veřejnost dostává zpráva, že se rumunská stíhačka při cvičném letu střetla s neznámým objektem.

Kolize zamotala hlavu i vojenským odborníkům, kteří vyloučili všechny známé příčiny havárie jako například srážku s ptactvem, meteorem či kusy ledu. Museli proto konstatovat, že pro to nemají žádné přirozené vysvětlení.

„Můžeme s určitostí říct, co to nebylo, ale nejsme schopni určit, co to bylo,“ tvrdí ve své zprávě vyšetřovatel Nicolae Grigorie. Kokpit letounu utrpěl značné škody a pilot byl lehce zraněn, přesto se mu se strojem podařilo bezpečně přistát.

Ke srážce trvající pouhých 67 milisekund dochází při přeletu nad Transylvánií. Co se ve vzduchu vlastně odehrálo, zjistí pilot Marin Mitrica a jeho nadřízení až z videozáznamu, jenž pořídila kamera letounu.

Případ je pak rumunským ministerstvem obrany předán k posouzení Bezpečnostnímu výboru evropských vzdušných sil. Záběry poničeného kokpitu odvysílá rumunská televizní stanice PRO Tv a na čas jsou na internetu dostupné také záběry z jeho vnitřku. Momentálně však již nejsou dostupné.

Leží UFO na dně jezera?

Krátce před půlnocí 23. listopadu 1953 navádějí technici ze základny Kinross v Michiganu stíhací letoun F-89 na neznámý cíl zachycený mnoha radary protivzdušné obrany.

Krátce po startu pilot potvrdí vizuální kontakt a dostává příkaz zabránit objektu v dalším letu. Když se stíhačka s maximální rychlostí kolem 800 kilometrů za hodinu přibližuje k neidentifikovatelnému tělesu, signály letounu a UFO náhle splynou v jeden.

Poslední radarový kontakt s oběma tělesy je učiněn půl hodiny po startu stíhačky, ve 23.55. Pak oba body mizí.

V roce 2005 probíhá na jezeře Great Lake výzkum lovců vraků, kterým se na dně jezera v hloubce 76 metrů podaří identifikovat zmizelou stíhačku F-89 s ulomeným křídlem a ocasem. V kokpitu sonar detekuje siluety připomínající dvě kostry, podle všeho těla pilotů.

Opodál najdou ještě jeden objekt, jehož tvary jsou obtížně rozeznatelné. Krátce po oznámení nálezu je však na případ uvaleno informační embargo, skupina pátračů je z místa vykázána a vše přebírá do vlastních rukou americká armáda.

Podle oficiální verze se letoun zřejmě srazil se zatoulaným strojem z Kanady. Kanada ovšem rezolutně popírá, že by postrádala letadlo či že by se danou dobu na daném území nějaké vůbec pohybovalo. Kde je pravda?

Kam se vypařili?

Podvečer 28. prosince 1988 startují dvě stíhačky F-14 k modrému objektu neznámého původu, který později mění barvu na oranžovou.

Nad Portorikem v letovisku Caba Rojo se vznáší klasický trojúhelník se zaoblenými vrcholy a všemu přihlíží přibližně stovka civilistů. Když letouny začnou objekt pronásledovat, odpoví jim prudkými manévry.

Po několika minutách se UFO náhle zastaví a zdá se, že stíhačky do objektu narazí. Ke srážce ale nedojde. Podle výpovědí desítek očitých svědků se letadla v blízkosti UFO jednoduše vypařila.

Na scéně se pak objevuje třetí stroj, který UFO pronásleduje, dokud nezmizí za obzorem.