26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Záhady historie
Záhadný Jan Žižka: Jak vlastně vypadal?
Pavel Beneš
od Pavel Beneš 23.7.2018
6.0tis
584
SDÍLENÍ
6.0tis
ZOBRAZENÍ

Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina lidí okamžitě spojí s obrazem šedivého muže s palcátem, páskou přes oko a mohutným knírem.

Většinou bude mít tvář herce Zdeňka Štěpánka (1896–1968), který ho hraje ve filmové trilogii z padesátých let tak sugestivně, že ji paměť národa s husitským vůdcem doslova ztotožní. Ve skutečnosti totiž nevíme, a nejspíš nikdy vědět nebudeme, jak husitský hejtman vypadal.

Nedochovala se žádná podobenka, žádný autentický popis z doby jeho života, dokonce ani lebka, ze které lze podobu rekonstruovat. Nejstarším zpodobněním je hlavička z polychromované opuky z roku 1516, tedy z doby více než 90 let po Žižkově smrti.

I ta je přitom spíš ideou než historickou ozvěnou reálné podoby. Během staletí se navíc jeho zpodobnění mění podle aktuálních politických požadavků a dobových trendů. Po období obdivu přicházejí Habsburkové, kteří společně s katolickou církví cílenou kampaní deformují a dehonestují husitské hnutí i jeho hrdiny.

Zejména Jana Husa (1364/76-1415), jehož má coby duchovní vzor Čechů nahradit Jan Nepomucký (asi 1345-1393) s poselstvím buď poslušný a mlč, a Žižku, kterého zobrazují v podobě poněkud karikované bestie s nízkým čelem, orlím nosem, krutýma očima a krvelačným výrazem.

Další proměna přichází v období národního obrození, kdy je vrácen do role národního symbolu a získává vzhled udatného reka, byť samozřejmě ve verzi poplatné době.

Nejstarší známá podoba Jana Žižky, na opukové hlavičce z roku 1516.

Göttingenský rukopis z konce 15. století zobrazuje Žižku hladce oholeného. Stejně jako Jenský kodex z téže doby. Ten ho však na jiné straně zobrazuje i s plnovousem. Na dalších obrazech a sochách má pak vousy všech typů a délek.

Od krátkého udržovaného plnovousu až po dlouhé neudržované roští. Podle řady historiků však s největší pravděpodobností opravdu nosil pouze knír. Zamlada totiž sloužil v polské armádě a jak ve své knize Z dějin vousu tvrdí Josef Svatopluk Machar (1864–1942):

„Krojem i úpravou vousů přizpůsobil se Polákům, a ti holili brady, nechávajíce pouze knír.“ Nepřímým důkazem, že zůstává kníru věrný i později, může být zvyk husitů holit si brady a nosit jen výrazný knír.

„Ten přirovnáván byl k podsebití, ochozu vyčnívajícímu nad branou, jako onen knír nad otvorem úst.“ Jakou má barvu ovšem netušíme. Některé prameny mluví o tmavých hnědých vousech a vlasech, jiné, třeba historik Zachariáš Theobald (1584-1627), však Žižku popisují jako muže s ryšavými vlasy a kníry.

Je zobrazován s vousy různých délek.

Jisté není ani to, o které oko vlastně přišel. Zatímco na opukové hlavičce z roku 1516 má pásku přes levé oko, na většině známých vyobrazení ji má přes oko pravé. Ať je to obraz Mikoláše Alše (1852–1913), čáslavský pomník Josefa Václava Myslbeka (1848–1922) nebo jezdecká socha Bohumila Kafky (1878-1942) na Vítkově.

Také filmový Žižka zamračeně hledí na nepřátelské šiky levým okem. Pokud však kalva (část lebky) nalezená v roce 1910 patří opravdu Žižkovi (asi ano, byť stále existují pochyby), pak je správnou variantou páska přes levé oko.

Zkoumání kalvy totiž odhalí v oblasti levé očnice vážné sečné zranění utrpěné během dospívání. Navíc tento fragment lebky prozradí, že v důsledku zranění oka dochází ke zborcení a deformaci levé tváře, vede k asymetrii nosních kůstek a také „má vliv na úpon důležitého žvýkacího svalu,“ jak píše ve své knize Miroslav Ivanov (1929–1999).

Byť mu to nic neubírá na významu nebo válečnické genialitě, není znetvořený husitský hejtman rozhodně žádný velký krasavec.

Nejznámější Žižkova podoba v tváří Zdeňka Štěpánka.
Foto: ehotel.cz, Prague Minos Guide, Antikvariát Bretschneider, individualita,
Štítky:
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 1.2tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.6tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.2tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.1tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.5tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]