24. září 1952: Z torontského letiště je ukradeno šest boxů plných zlatých cihel, které už se nikdy nenajdou.
Domů     Záhady historie
Záhadný Jan Žižka: Jak vlastně vypadal?
Pavel Beneš
od Pavel Beneš 23.7.2018
6.0tis
584
SDÍLENÍ
6.0tis
ZOBRAZENÍ

Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina lidí okamžitě spojí s obrazem šedivého muže s palcátem, páskou přes oko a mohutným knírem.

Většinou bude mít tvář herce Zdeňka Štěpánka (1896–1968), který ho hraje ve filmové trilogii z padesátých let tak sugestivně, že ji paměť národa s husitským vůdcem doslova ztotožní. Ve skutečnosti totiž nevíme, a nejspíš nikdy vědět nebudeme, jak husitský hejtman vypadal.

Nedochovala se žádná podobenka, žádný autentický popis z doby jeho života, dokonce ani lebka, ze které lze podobu rekonstruovat. Nejstarším zpodobněním je hlavička z polychromované opuky z roku 1516, tedy z doby více než 90 let po Žižkově smrti.

I ta je přitom spíš ideou než historickou ozvěnou reálné podoby. Během staletí se navíc jeho zpodobnění mění podle aktuálních politických požadavků a dobových trendů. Po období obdivu přicházejí Habsburkové, kteří společně s katolickou církví cílenou kampaní deformují a dehonestují husitské hnutí i jeho hrdiny.

Zejména Jana Husa (1364/76-1415), jehož má coby duchovní vzor Čechů nahradit Jan Nepomucký (asi 1345-1393) s poselstvím buď poslušný a mlč, a Žižku, kterého zobrazují v podobě poněkud karikované bestie s nízkým čelem, orlím nosem, krutýma očima a krvelačným výrazem.

Další proměna přichází v období národního obrození, kdy je vrácen do role národního symbolu a získává vzhled udatného reka, byť samozřejmě ve verzi poplatné době.

Nejstarší známá podoba Jana Žižky, na opukové hlavičce z roku 1516.

Göttingenský rukopis z konce 15. století zobrazuje Žižku hladce oholeného. Stejně jako Jenský kodex z téže doby. Ten ho však na jiné straně zobrazuje i s plnovousem. Na dalších obrazech a sochách má pak vousy všech typů a délek.

Od krátkého udržovaného plnovousu až po dlouhé neudržované roští. Podle řady historiků však s největší pravděpodobností opravdu nosil pouze knír. Zamlada totiž sloužil v polské armádě a jak ve své knize Z dějin vousu tvrdí Josef Svatopluk Machar (1864–1942):

„Krojem i úpravou vousů přizpůsobil se Polákům, a ti holili brady, nechávajíce pouze knír.“ Nepřímým důkazem, že zůstává kníru věrný i později, může být zvyk husitů holit si brady a nosit jen výrazný knír.

„Ten přirovnáván byl k podsebití, ochozu vyčnívajícímu nad branou, jako onen knír nad otvorem úst.“ Jakou má barvu ovšem netušíme. Některé prameny mluví o tmavých hnědých vousech a vlasech, jiné, třeba historik Zachariáš Theobald (1584-1627), však Žižku popisují jako muže s ryšavými vlasy a kníry.

Je zobrazován s vousy různých délek.

Jisté není ani to, o které oko vlastně přišel. Zatímco na opukové hlavičce z roku 1516 má pásku přes levé oko, na většině známých vyobrazení ji má přes oko pravé. Ať je to obraz Mikoláše Alše (1852–1913), čáslavský pomník Josefa Václava Myslbeka (1848–1922) nebo jezdecká socha Bohumila Kafky (1878-1942) na Vítkově.

Také filmový Žižka zamračeně hledí na nepřátelské šiky levým okem. Pokud však kalva (část lebky) nalezená v roce 1910 patří opravdu Žižkovi (asi ano, byť stále existují pochyby), pak je správnou variantou páska přes levé oko.

Zkoumání kalvy totiž odhalí v oblasti levé očnice vážné sečné zranění utrpěné během dospívání. Navíc tento fragment lebky prozradí, že v důsledku zranění oka dochází ke zborcení a deformaci levé tváře, vede k asymetrii nosních kůstek a také „má vliv na úpon důležitého žvýkacího svalu,“ jak píše ve své knize Miroslav Ivanov (1929–1999).

Byť mu to nic neubírá na významu nebo válečnické genialitě, není znetvořený husitský hejtman rozhodně žádný velký krasavec.

Nejznámější Žižkova podoba v tváří Zdeňka Štěpánka.
Foto: ehotel.cz, Prague Minos Guide, Antikvariát Bretschneider, individualita,
Štítky:
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 23.9.2022 1.4tis
Rok 1948 byl nervózní dobou nejen v našich zeměpisných šířkách, ale i ve Spojených státech. Rozbíhala se epocha studené války, a tak klidu nepřidalo, když se u přísně střežených laboratoří v Los Alamos objevily záhadné světelné úkazy. Přiletěli jimi na exkurzi sovětští špióni, nebo se pod prsty tamních vědců chtěli podívat jejich mimozemští kolegové? Podivná létající zelená […]
od Eva Soukupová 23.9.2022 1.7tis
Hitlerovi inženýři za války vkládají veškeré úsilí do vývoje „wunderwaffe“, zázračné zbraně, která nemá obdoby. Jejich inovativní přístup dalece předčí svou dobu, díky čemuž prý zvládnou navrhnout a sestrojit dosud nevídané akustické zbraně. Jakkoliv zavrženíhodné činy nacistická třetí říše pod vedením diktátora Adolfa Hitlera (1889–1945) páchá, nelze jí upřít neskutečný bleskový technologický vývoj, který se […]
od Eva Soukupová 23.9.2022 1.8tis
Hora, na které se údajně začaly psát dějiny českých zemí, je obklopena řadou pověstí a záhad. V okolí Řípu bývají často pozorovány podivné světelné jevy a piloti malých letadel při přeletu nad Řípem údajně zaznamenávají nevysvětlitelné poruchy přístrojů. Nad plochou krajinou Středočeské tabule vystupuje už z velké dálky viditelný 455 metrů vysoký kopec. Tím je […]
od Adriana Vojtíšková 23.9.2022 2.1tis
Obraz visí v anglickém paláci Hampton Court. Je na něm neznámá žena, která vypadá jako těhotná. Říká se, že jde možná o anglickou a irskou královnu Alžbětu I. Ta však oficiálně žádného potomka neměla…     Tajemný obraz, který visí na stěně londýnského sídla Hampton Court Palace, je možná klíčem k jedné z největších historických […]
od Mirek Brát 22.9.2022 2.4tis
Homérské hrdinské eposy Illias a a Odysseia byly nejprve chápány jako výplody čiré fantazie a umělecké invence. Pak ale se svazkem Illiady podpaží začal svoje vykopávky Heinrich Schliemann a pohled na tento epos se začal měnit. Jak je to však s Odysseiou? Žil někdy ithacký král jménem Odysseus, o jehož dobrodružství epos vypráví? Odysseia je […]