Hlavní dominantou amerického městečka Carrollton v Alabamě je bezmála 150 let stará soudní budova. Pozornost nepoutá jen honosným vzhledem, ale také velkou šipkou u okna v podkroví.
Ve skleněné tabulce, na niž ukazuje, je možné spatřit cosi, co připomíná vyděšenou lidskou tvář. Podle legendy patří otroku Henrymu Wellsovi. Je to možné?
Nad nevelký Carrollton, ležící jihovýchodně od Columbusu, se zvedá zlověstný černý dým. 16. listopadu 1876 zachvátí místní soudní budovu ničivý požár. Není první. O jedenáct let dříve ji do základů vypálili vojáci Unie.
Obyvatele to nezlomilo a postavili si novou a ještě honosnější. Tu ovšem na podzim roku 1876 opět zničí plameny. „Za příčinu bylo označeno žhářství. Současně se stavbou třetího soudu se rozběhlo pátrání po viníkovi,“ uvádí publicista Matt Weeks.
Žháře se ovšem dlouho nedaří vypátrat. Teprve v lednu 1878 zatkne místní šerif údajného původce požáru. Má jím být propuštěný otrok Henry Wells (†1878), jenž má sice špatnou pověst, žádné konkrétní důkazy, že by objekt zapálil, však proti němu neexistují. Přesto je ale uvězněn v nově dostavené soudní budově.
Bojí se lynčování
Když carrollotonský šerif vyhlédne na ulici, spatří srocující se dav s loučemi. O zadržení Wellse se záhy dozvědí obyvatelé městečka, z nichž někteří se vydají před justiční objekt.
Strážci zákona se obávají, aby nedošlo k násilí, a proto bývalého otroka přemístí do podkroví. Početný dav lidí se skutečně záhy začne dožadovat vstupu do budovy, což ovšem šerif odmítne. Vyděšený Wells to nevydrží a vyhlédne z okna. „Jsem nevinný.
Pokud mě zabijete, budu vás strašit po zbytek vašich životů,“ vykřikne údajně. Podle jiné verze zaječí: „Pokud mě zlynčujete, budete navždy vídat mou tvář.“ Jen to dořekne, sjede z oblohy blesk a uhodí nedaleko budovy. Vyděšení lidé proto zamíří domů.
Nevyjasněná smrt
Oči Henryho Wellse jsou skelně nehybné. Podezřelý ze žhářství je totiž mrtvý. Jak k tomu došlo, není dodnes jasné. Zřejmě ovšem neopustil svět přirozenou cestou. Nejčastěji se zmiňují dva možné scénáře.
Podle prvního se k budově ještě téhož večera vrátila část lidí, vynutila si vstup do ní a Wellse zabila. Podle druhého se bývalý otrok pokusil uprchnout a při útěku byl zastřelen. Následujícího rána dorazí před dům opět několik lidí.
Když se zahledí do podkrovního okna, povšimnou si záhadné tváře na jedné ze skleněných tabulek. Vypadá jako vyděšený Wells ve chvíli, kdy zde udeřil blesk. Podle místních se tak naplnilo otrokovo varování a jeho obličej se navždy otiskl do skla.
Nejde ho smýt
Na potemnělý Carrollton se snáší nebývale silné krupobití. V soudní budově rozbije řadu oken, tabulka, na níž má být Wellsův obličej, ale jako jedna z mála zkáze unikne. Později budovu poničí další bouře a větrné smrště.
Z původních skel tak má objekt dnes jediné. Hádáte správně, to s Wellsovou podobiznou. Místní se ji velmi záhy pokusí z okna smýt. „Ukázala se jako odolná vůči mytí vodou i drhnutí mýdlem a čisticími prostředky,“ upozorňuje Weeks.
Zajímavé je, že obličej je možné spatřit jen z ulice, při pohledu z podkrovní místnosti vidět není. Podle záhadologů by obraz mohl být výsledkem keraunografie, jevu, kdy se otisk vytvoří na transparentním objektu díky blesku. Vědci ho nicméně považují za mýtus.
Má ale záhada jiné logické vysvětlení? Je snad sklo prokleté?
Také ji zvěčnil blesk?
Na obloze nad městečkem Chunnenuggee Ridge se zlověstně kupí bouřková mračna. Paní Norborne B. Powellová přistoupí k oknu, aby se přesvědčila, zda už nezačalo pršet. Když tak učiní, sjede z nebe blesk.
Podobně jako v případě Henryho Wellse, také její podoba se roku 1873 údajně otiskne do skla před ní.
Na okně lze rozeznat nejen její tvář, ale také klobouk a odznak připíchnutý na prsou. K záhadnému jevu navíc opět dochází v Alabamě, kde městečko stojí.
Portrét paní Powellové se bohužel do dnešních dní nezachoval. Zničen byl v roce 1920 během přesunu do archivu.
