Milovníci záhad ve městě Oděsa často míří například do rozlehlé městské klinické nemocnice, známé rovněž i jako „infekční klinika“. Na území komplexu se nachází několik nefunkčních budov, kde se mladí lidé rádi procházejí a fotografují.

Dvě z budov také klasifikují jako mystická místa, kde se prý pravidelně ozývají zvuky kroků a na fotografiích se objevují neidentifikovatelné, tajuplné stíny. To však není jediný tajemný úkaz tohoto ukrajinského města…

Oděský přístav

Na nábřeží pak lze nezřídka potkat ducha námořníka. Jeden svědek takového setkání vypráví, jak se jedné noci vracel z práce domů a zastavil jej muž v potrhané, mokré námořnické uniformě.

Námořník požádal o cigaretu – a když ji obdržel, náhle nečekaně zmizel v prostoru, jako kdyby se rozplynul… Místní legendy vyprávějí, že duchové několika námořníků z bitevní lodi „Potěmkin“, jejichž těla nikdy nebyla nalezena, stále navštěvují živé. Nenašly snad tyto nešťastné duše doposud svůj klid?

Městské legendy?

Největší místní záhadou jsou pak zcela jistě rozlehlé, slavné katakomby, jež se táhnou pod celým městem i jeho okolím.

Často se ale prý bohužel tato spletitá změť podzemních chodeb stává i smrtící pastí, z níž není úniku… Mnoho turistů, dobrodruhů a milovníků historie se do tohoto podzemí vypravilo za vzrušením, ale údajně se již nikdy nevrátili.

Dokonce se zde traduje historka o tom, jak v katakombách zmizela i celá vědecká expedice, která se vydala na průzkum tajemného podzemí. Skutečnost – nebo jen pouhé legendy?

Spletité podzemí

V těchto celosvětově unikátních katakombách, které překvapují svou rozlehlostí i nepřehledností, se může skrývat cokoli. Existuje zde i mnoho místních pověstí o ukrytém pokladu. Některé navíc mohou mít i skutečně reálný základ.

Jedna z nich, která se týká známého oděského gangstera Michaila Vinnického, lidově zvaného Miška Japončík, vypráví o organizované bandě lupičů, jež si z těchto katakomb udělala skladiště uloupených peněz a šperků.

Mnozí poměrně známí místní historici se domnívají, že ve svém úkrytu Japončík skladoval také zlato, které se svými muži ukradl z městské banky.

Pravdivé jádro pověsti?

Skutečnost, že při průzkumu katakomb již bylo nalezeno několik skrýší se zbraněmi, je dalším potvrzením teorie, že poklad oděských lupičů je uložen někde v podzemí. Je tedy možné, že některý z hledačů pokladů bude mít ještě štěstí a Japončíkovo zlato objeví?

Bude tak snad nakonec skutečně odhaleno přesné místo ukrytých cenností, které si s sebou Vinnický a jeho kumpáni, zatčení a zastřelení KGB, vzali s sebou do hrobu?

Mýtus, nebo skutečnost?

Jiné zprávy zase hovoří o tom, že se v katakombách nachází na sobě naskládané mrtvoly Židů, zavražděných v průběhu 2. světové války. Například důkazy o tom, že katakomby sloužily k hromadným popravám nacistických vojáků, však skutečně existují.

Naproti tomu se ale zase tradují i vyloženě bizarní pověsti, spojené s tímto tajuplným, záhadným místem. Kupříkladu historka o tom, že zde někde žije katakombový muž, prý asi jeden metr vysoký mužíček s červenýma očima, jenž je celý pokrytý vlnou.

Živí se údajně netopýry a není prý vůbec zlý. Svým hlasitým čenicháním však často vyděsí ztracené zbloudilce, ale také je zase dokáže vyvádět na povrch.

Dalším poměrně originálním obyvatelem kobek je pak prý strašidlo „Peťunčík“, které si sice nikoho nevšímá, ovšem po katakombách se má rychlostí blesku prohánět na strašidelné krávě…