V nenápadné obci Tismice nedaleko Českého Brodu ve Středočeském kraji najdeme kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 12. století, jednu z mála dochovaných románských bazilik na našem území.
Předpokládá se, že jeho zakladatelem mohl být král Vladislav II. Zázraky je opředen nejen jeho vznik, ale i zdejší socha Panny Marie.
Pověst o stavbě kostela vypráví, že místo, kde bude stát budoucí kostel, bylo vyměřeno na kopečku ležícím jen několik desítek metrů od dnešní stavby. Jenže když začali dělníci přivážet trámy, kameny i nářadí, stala se zvláštní věc…
Kostel se chce přestěhovat!
Vše, co během dne složili na chystaném staveništi, ocitlo se do rána na travnaté ploše na druhé straně cesty. Řemeslníci věci celý den přenášeli na původně určené místo, ale když se ráno vrátili, vše bylo opět přestěhováno.
Mnozí z nich začali mluvit o podivných kouzlech, jiní zase o božím záměru, jenž sám určuje místo chrámu. I když měli strach, pokusili se začít stavbu na původním místě ještě několikrát, avšak vždy bezvýsledně.
Nakonec svůj marný boj s neznámou silou vzdali a rozhodli se postavit kostel tam, kam se sám neustále stěhoval.
Obětavý pomocník
Když už stály základy kostela a na řadu přišlo zdivo z těžkých pískovcových kvádrů, stal se další zázrak. Na staveništi se najednou objevil oslík a začal od skály sám přenášet těžké kameny.
Dělníci jen tiše zírali na šedivého pomocníka, který jim ulehčil tu nejtěžší dřinu. Když byl nakonec složen poslední kámen, odešel život i z oslíkova těla. Dělníci nechali jeho tělo přes noc ležet na místě, kde skonal.
Ráno však již pošlé zvíře nenašli… Kam mohlo zmizet? Od té doby jim však šla stavba rychle od ruky a záhy skutečně stál v údolíčku kostel.
Zázračná madona
Nejvíce zázraků se však váže k Tismické madoně. Tato socha byla údajně zhotovena pro kartuziánský klášter v Praze na Smíchově. Když vypukly husitské bouře, mniši při útěku vzali sochu s sebou. Na noc se zdrželi v Tismicích.
Jednomu z nich se v noci zjevila Bohorodička a sdělila mu, že když ponechají sochu v tismické bazilice, zachrání jim to život. O dalším osudu mnichů sice nic nevíme, ale v bazilice se od té doby začaly dít zázraky.
Nečekaná záchrana
Tismicím se od těch dob začaly vyhýbat veškeré pohromy. Například roku 1421 husité obsadili Český Brod a páchali zvěrstva po celém kraji. Tismice však jako zázrakem minuli. Za třicetileté války zase bazilika unikla ohni, i když Sasové celou vesnici vypálili.
Totéž se stalo i za vpádu Švédů. Stála vždy za téměř zázračnou záchranou právě soška Bohorodičky?
Konec zázraků
Od 18. století začaly do Tismic proudit davy poutníků a madona dostávala vzácné dary. Tehdejší majitelka černokosteleckého panství, vévodkyně Marie Terezie Savojská, nechala pro tyto poutníky kolem kostela vybudovat bohatě zdobené ambity.
Bohužel Josef II. dal v rámci svých reforem cenné kovy, věnované jako dary Tismické madoně, zabavit a roztavit. Od té doby se už zde prý žádný další zázrak neudál. Že by opět přičiněním sochy Panny Marie?
