Mocná vůně věnce z majoránky okouzluje svatebčany na římské veselce Publia a jeho nastávající Iulie. Jejím úkolem je posílit lásku novomanželů, aby překonala všechny překážky, které jí osud nachystá.
Půvabný mladý pár si užije svatební noc a výrazná vůně věnce z majoránky na ně působí jako afrodisiakum. Podporuje milostné touhy. Darovaný krásně upletený věnec z voňavého koření je bude provázet i v dalších dnech, měsících dokud aromatická bylina zcela nevyčichne.
Věnec pro větší touhu
V některých státech jižní Evropy se tenhle zvyk traduje dodnes, darovat novomanželům věnec z majoránky na posílení jejich milostné touhy. Pravlastí majoránky je oblast kolem Středozemního moře a Malé Asie, zejména dnešního Turecka, kde je známa už ve starověku.
Bylinu zpopularizují křižácké výpravy
Její léčivé schopnosti líčí perští kronikáři a nedají na ni dopustit staří Egypťané, Řekové i Římané. Označují ji jako afrodisiakum, zároveň podotýkají, že podporuje trávení a pomáhá proti otokům. Zbytek Evropy se s ní seznamuje díky křižáckým výpravám.
Z Jeruzaléma doputuje až do středu starého kontinentu. V průběhu 16. století zdomácní i u nás.
