Rakouské Mariazell je proslulé poutní místo, kde se po staletí shromažďují davy věřících s nadějí na zázračné uzdravení. Jaká historie se skrývá za tímto posvátným místem a jaké příběhy se o něm vyprávějí?

Historie nejslavnější mariánské svatyně ve střední Evropě sahá až do roku 1157, kdy je jistý mnich Magnus vyslán do horského kraje v dnešním rakouském Štýrsku.

Cestou mnich narazí na skalní blok, který mu zatarasil cestu. Ale po modlitbě k Panně Marii se skála rozestoupí a Magnus tak může pokračovat ve své cestě.

Poté, co se zprávy o zázračném vyslyšení modliteb rozšíří, začnou místo, kde Magnus vybudoval malou kapličku, navštěvovat nejrůznější věřící. A také jejich modlitby se naplňují.

Český kníže a moravský markrabě Vladislav Jindřich asi (1160–1222) zde nechává vystavět první kostel na znamení díků za uzdravení vlastní a jeho manželky z těžkých chorob.

Uherský král Ludvík Veliký (1326–1382) pro změnu poutnímu místu věnuje kapli za slavné vítězství nad Turky.

Věřící v Mariazell zaznamenávají celou řadu zázračných uzdravení a v 15. století tu prý také proběhl úspěšný exorcismus. Posedlá žena údajně zabila vlastní dítě, svého otce a matku. Po jejím příchodu do Mariazell z ní měla být vypuzena legie démonů.

Po staletí se sem sjížděly davy poutníků z celé Evropy, aby se modlili, děkovali nebo prosili o pomoc. Množství děkovných tabulek, berlí, brýlí a jiných předmětů, které zde zanechali uzdravení, je jasným důkazem síly víry a zázraků, které se zde odehrály.

Ačkoliv se moderní medicína snaží vysvětlit tyto jevy jako placebo efekt, pro věřící je to jasný důkaz, že existují síly, které přesahují naše chápání.

Je to místo, kde se prolíná historie s vírou, a kde se lidé po staletí scházejí, aby našli naději a uzdravení. Mariazell je tak dodnes symbolem víry a naděje pro miliony lidí.