21. listopadu 1896: Během jediného večera spatří stovky lidí v USA v oblacích tajemné objekty připomínající vzducholodě.
Domů     Zázračný kámen v katedrále: Co všechno dokáže?
Zázračný kámen v katedrále: Co všechno dokáže?
od 11.1.2024
2.7tis
Katedrála je i oblíbeným poutním místem. Zdroj ilustrační fotografie: Marmontel, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons
283
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Katedrála Notre-Dame ve francouzském městě Le Puy-en-Velay je významnou památkou zapsanou na seznamu celosvětového dědictví UNESCO. Proslulost i za hranicemi Francie jí zajistil též tajemný artefakt nazývaný „horečnatý kámen“.

Zázračný „horečnatý kámen“. Zdroj foto: Espirat, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Katedrála je i oblíbeným poutním místem. Zdroj ilustrační fotografie: Marmontel, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons „Horečnatý kámen“ je deska ze znělce-fonolitu. Jde o horninu vulkanického původu. Zdroj ilustrační fotografie: I, Casse-cailloux, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Do katedrály lidé přicházejí nejen za „horečnatým kamenem“, ale i Černou Madonou. Zdroj ilustrační fotografie: Torsade de Pointes, Public domain, via Wikimedia Commons

„Horečnatý kámen“, někdy označovaný i jako „kámen zjevení“, je tři metry dlouhý a dva metry široký. Sláva kamenné desky se začala údajně psát již v pátém století a souvisela s upevňováním vlivu křesťanství v regionu.

Zázračný „horečnatý kámen“. Zdroj foto: Espirat, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Zázračný „horečnatý kámen“. Zdroj foto: Espirat, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Posvátný artefakt

Je ovšem pravděpodobné, že posvátný artefakt má pohanský původ. Spekuluje se, že byl využíván při druidských rituálech, nebo tvořil součást dnes již neznámé megalitické stavby. Bud jak buď, relativně brzy se stává součástí rané mariánské svatyně.

Terapeutické úspěchy kamene se prý etablovaly především v léčení různých horečnatých onemocnění, odtud i jeho název.

Do katedrály lidé přicházejí nejen za „horečnatým kamenem“, ale i Černou Madonou. Zdroj ilustrační fotografie: Torsade de Pointes, Public domain, via Wikimedia Commons
Do katedrály lidé přicházejí nejen za „horečnatým kamenem“, ale i Černou Madonou. Zdroj ilustrační fotografie: Torsade de Pointes, Public domain, via Wikimedia Commons

Kamene v katedrále je možné se dotýkat. Vyloučeno prý není, aby si člověk na kámen i lehl. Tuto komplexní interakci však raději konzultujte s někým, kdo je obeznámen s aktuálními poměry a zvyklostmi.

Deska z fonolitu

Historikové se domnívají, že kámen pochází z okolí města a byl předmětem adorace již v dávnověku. Středověký svatostánek pak při jeho uctívání převzal pomyslnou štafetu. Deska „horečnatého kamene“ je tvořena znělcem-fonolitem.

Jde o výlevnou magmatickou horninu. To ostatně není nic překvapivého, protože celé město se nachází v kráteru vyhaslé sopky.

„Horečnatý kámen“ je deska ze znělce-fonolitu. Jde o horninu vulkanického původu. Zdroj ilustrační fotografie: I, Casse-cailloux, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons
„Horečnatý kámen“ je deska ze znělce-fonolitu. Jde o horninu vulkanického původu. Zdroj ilustrační fotografie: I, Casse-cailloux, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Desky z fonolitu byly ceněny již od mladší doby kamenné. Důvodem však nebyl jejich vliv na horečnatá onemocnění, ale schopnost odrážet zvukové vlny. Kdoví, možná to byl první důvod dávného uctívání „horečnatého kamene“ v pohanských časech.

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 21.11.2026 1.1tis
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura Conana Doyla, duchovního otce Sherlocka Holmese. Jenže zatímco slavný spisovatel hledá důkazy o existenci víl, dvě dívky se potutelně baví nad tím, jak snadno dokážou obelstít dospělé. Jejich tajemst
od 20.11.2026 2.5tis
  Po moři se plaví loď s pořádně tučnou kořistí. Skupině starých Řeků se během bitvy podařilo porazit partu Amazonek a několik z nich si odvážejí domů jako válečnou kořist. Bojovné ženy ale neprodají svou kůži lacino.    V jeden nestřežený okamžik rozpoutají vzpouru a své únosce povraždí. Ovládat lodě ale neumí, a tak se na moři ztratí. Ví
od 19.11.2026 2.7tis
Německý nacistický politik Rudolf Hess (1894–1987) si nasadí letecké brýle a nastartuje motor svého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110. Dne 10. května roku 1941 krátce před šestou hodinou večerní odlétá do Skotska za vévodou z Hamiltonu.    V hlavě má plán, který může změnit běh dějin. Proč se vydal na území nepřítele? Kolem jeho výpravy se po
od 18.11.2026 3.3tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 3.2tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz