22. listopadu 1963: V Dallasu je zastřelen americký prezident J. F. Kennedy. Dodnes se spekuluje, kdo byl skutečný pachatel.
Domů     Zázračný kámen v katedrále: Co všechno dokáže?
Zázračný kámen v katedrále: Co všechno dokáže?
od 11.1.2024
2.7tis
Katedrála je i oblíbeným poutním místem. Zdroj ilustrační fotografie: Marmontel, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons
283
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Katedrála Notre-Dame ve francouzském městě Le Puy-en-Velay je významnou památkou zapsanou na seznamu celosvětového dědictví UNESCO. Proslulost i za hranicemi Francie jí zajistil též tajemný artefakt nazývaný „horečnatý kámen“.

Zázračný „horečnatý kámen“. Zdroj foto: Espirat, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Katedrála je i oblíbeným poutním místem. Zdroj ilustrační fotografie: Marmontel, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons „Horečnatý kámen“ je deska ze znělce-fonolitu. Jde o horninu vulkanického původu. Zdroj ilustrační fotografie: I, Casse-cailloux, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Do katedrály lidé přicházejí nejen za „horečnatým kamenem“, ale i Černou Madonou. Zdroj ilustrační fotografie: Torsade de Pointes, Public domain, via Wikimedia Commons

„Horečnatý kámen“, někdy označovaný i jako „kámen zjevení“, je tři metry dlouhý a dva metry široký. Sláva kamenné desky se začala údajně psát již v pátém století a souvisela s upevňováním vlivu křesťanství v regionu.

Zázračný „horečnatý kámen“. Zdroj foto: Espirat, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Zázračný „horečnatý kámen“. Zdroj foto: Espirat, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Posvátný artefakt

Je ovšem pravděpodobné, že posvátný artefakt má pohanský původ. Spekuluje se, že byl využíván při druidských rituálech, nebo tvořil součást dnes již neznámé megalitické stavby. Bud jak buď, relativně brzy se stává součástí rané mariánské svatyně.

Terapeutické úspěchy kamene se prý etablovaly především v léčení různých horečnatých onemocnění, odtud i jeho název.

Do katedrály lidé přicházejí nejen za „horečnatým kamenem“, ale i Černou Madonou. Zdroj ilustrační fotografie: Torsade de Pointes, Public domain, via Wikimedia Commons
Do katedrály lidé přicházejí nejen za „horečnatým kamenem“, ale i Černou Madonou. Zdroj ilustrační fotografie: Torsade de Pointes, Public domain, via Wikimedia Commons

Kamene v katedrále je možné se dotýkat. Vyloučeno prý není, aby si člověk na kámen i lehl. Tuto komplexní interakci však raději konzultujte s někým, kdo je obeznámen s aktuálními poměry a zvyklostmi.

Deska z fonolitu

Historikové se domnívají, že kámen pochází z okolí města a byl předmětem adorace již v dávnověku. Středověký svatostánek pak při jeho uctívání převzal pomyslnou štafetu. Deska „horečnatého kamene“ je tvořena znělcem-fonolitem.

Jde o výlevnou magmatickou horninu. To ostatně není nic překvapivého, protože celé město se nachází v kráteru vyhaslé sopky.

„Horečnatý kámen“ je deska ze znělce-fonolitu. Jde o horninu vulkanického původu. Zdroj ilustrační fotografie: I, Casse-cailloux, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons
„Horečnatý kámen“ je deska ze znělce-fonolitu. Jde o horninu vulkanického původu. Zdroj ilustrační fotografie: I, Casse-cailloux, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Desky z fonolitu byly ceněny již od mladší doby kamenné. Důvodem však nebyl jejich vliv na horečnatá onemocnění, ale schopnost odrážet zvukové vlny. Kdoví, možná to byl první důvod dávného uctívání „horečnatého kamene“ v pohanských časech.

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 21.11.2026 1.7tis
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura Conana Doyla, duchovního otce Sherlocka Holmese. Jenže zatímco slavný spisovatel hledá důkazy o existenci víl, dvě dívky se potutelně baví nad tím, jak snadno dokážou obelstít dospělé. Jejich tajemst
od 20.11.2026 2.9tis
  Po moři se plaví loď s pořádně tučnou kořistí. Skupině starých Řeků se během bitvy podařilo porazit partu Amazonek a několik z nich si odvážejí domů jako válečnou kořist. Bojovné ženy ale neprodají svou kůži lacino.    V jeden nestřežený okamžik rozpoutají vzpouru a své únosce povraždí. Ovládat lodě ale neumí, a tak se na moři ztratí. Ví
od 19.11.2026 2.9tis
Německý nacistický politik Rudolf Hess (1894–1987) si nasadí letecké brýle a nastartuje motor svého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110. Dne 10. května roku 1941 krátce před šestou hodinou večerní odlétá do Skotska za vévodou z Hamiltonu.    V hlavě má plán, který může změnit běh dějin. Proč se vydal na území nepřítele? Kolem jeho výpravy se po
od 18.11.2026 3.3tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 3.2tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz