Na pozadí významných událostí 2. světové války později se odehrává také množství malých osudových příběhů. Nad tím, který se přihodil mladému nezkušenému příslušníkovi Britského královského letectva, zůstává rozum stát. Ochraňoval ho při osudovém letu anděl strážný, nebo snad duch mrtvého pilota?
Piloti RAF ve výhře Spojenců nad nacisty později sehrají velmi důležitou roli, na jaře 1943 však teprve pracují na jejich oslabení a jakékoliv výpravy nad území protivníka jsou krajně nebezpečné.
Ne však pro jedince, kteří jsou při takových letech chráněni ze záhrobí. Právě díky takové ochraně prý jistý mladičký letec přežil svůj první let. Podařilo se mu přistát vážně poškozeným letounem jen díky pomoci mrtvého kolegy?
Zraněný dodává kuráž
Dan Perrone je zkušený letec a za sebou už dvě desítky bojových nasazení. Při tom posledním byl ale jeho partner zraněn a tak místo něj k Perronemu do letadla osudného dne nasedá mladý nováček, který se nad nepřátelské území vydává vůbec poprvé.
První část mise probíhá hladce. Letoun se pod vedením ostřílené letce bezpečně dostane nad Frankfurt, kde svrhne bomby na určený cíl. Ihned poté německé messerschmitty rozpoutají peklo.
Letoun RAF se ocitá pod ostrou palbou, která jeho v trupu a kokpitu zanechává množství děr. Zasažen je také Dan Perrone a jeho nezkušený kolega pod tíhou situace začíná panikařit. Najednou jako by zapomněl vše, co se kdy o řízení letadel naučil.
Ze zoufalého zmatkování ho vytrhne až ostrý hlas jeho velitele. „Co se to s vámi k čertu děje? To jste snad ještě nikdy neviděl žádnej válečnej film? Tohle všechno jsou pro nás pouhý škrábance, jasný?
Tak už s tou zatracenou krabicí něco udělejte!“ Rázný Perroneho příkaz dodá nováčkovi kuráž, nervozita opadá a letoun nakonec bezpečně přistává na britské základně. Měl mladý pilot jen štěstí, nebo mu k přežití pomohlo cosi nadpřirozeného?
Instrukce ze záhrobí
Poté, co letoun dosedne na přistávací plochu základny, zůstávají mnozí v úžasu. To, co na něm napáchaly nepřátelské messerschmitty totiž v žádném případě nejsou pouhé škrábance, nýbrž závažná poškození.
A přistání s tak poničeným strojem by se dalo označit za malý zázrak. Mladý pilot tvrdí, že veškeré zásluhy na tom nese Dan Perrone, který se sice sám nemohl ujmout řízení, ale celých 75 minut z Frankfurtu až k domovské základně jej trpělivě navigoval.
„To jsem nebyl já. To dokázal kapitán Perrone. Z Frankfurtu až sem mi uděloval přesné pokyny,“ vysvětluje pilot.
V tu chvíli se do rozhovoru vmísí lékař, který dosud o Perroneho pečoval v sanitce, a prohlásí: „Kapitán Perrone s vámi prostě nemohl mluvit. Po prvním útoku byl na místě mrtev.
To je nesporný fakt.“ Kdo tedy více než hodinu instruoval mladého pilota o řízení poškozeného letounu? Byl to snad jen pouhé přelud, nebo letce zachránil duch mrtvého kapitána?
