Závěr jeho životní cesty připomíná osud Napoleona Bonaparta. Také on zemřel na vzdáleném ostrově. I v jeho případě to byl zřejmý trest za pokus o návrat na trůn.

Blahoslavený Karel I. z habsbursko-lotrinské dynastie, v letech 1916-1918 poslední rakouský císař i král český.

Po zániku Rakouska-Uherska je Karel I. nucený odejít do exilu. Po neúspěšných pokusech o restauraci monarchie v Maďarsku, je s celou rodinou poslán do vyhnanství na portugalský ostrov Madeira v Atlantském oceánu. V roce 1922 zde Karel I. umírá.

Příčinou smrti mělo být nachlazení, které přerostlo v zápal plic. Některé indicie však naznačují, že za skonem posledního českého krále možná stojí virus španělské chřipky. Pojďme se vydat po stopách událostí, od kterých letos uplynulo rovných sto let.

Role svobodných zednářů

Stejně jako u Napoleona Bonaparta, i v případě Karla I. by mohly uspět konspirační teorie tvrdící, že jeho smrt nemusela mít přirozenou příčinu.

Ostatně, sám Karel I. i jeho nejbližší často tvrdili, že o jejich osudech se jedná na jistých konferencích, kde zednářské společenství usiluje o životy celé rodiny.

Hovoří se tak i o tajném zednářském plánu z roku 1915, jehož cílem prý bylo zničit rakousko-uherskou monarchii i celý katolický rod Habsburků.

Světové zednářství chtělo údajně zničení rodu Habsburků, jako se to stalo u jiného slavného panovnického rodu – Bourbonů.

Na straně druhé, některé historické dokumenty naznačují, že zednáři byli ochotni s Karlem I. vyjednávat o jeho panovnických ambicích výměnou za jisté ústupky, které by jako znovunastolený  vladař vůči světovému zednářství učinil.

Faktem zůstává, že v roce 1921 vstupuje Karel I. na půdu Madeiry, kde on i jeho rodina začínají žít jako političtí exulanti. V záloze však byly též plány pro případ, pokud by se i ze vzdáleného ostrova pokusil Karel I. ovlivňovat politické dění v Evropě.

Nejmírnější formou by byla jeho izolace od rodiny a maximální zpřísnění životních podmínek.

Exil na ostrově Madeira

Velkým problémem při pobytu na Madeiře byl pro Karla I. nedostatek finančních prostředků. Obrovské jmění Habsburků bylo zmrazeno a bývalý panovník byl nucen situaci řešit i prodejem rodinných šperků. Postupně se měnila i adresa pobytu habsburské rodiny.

Od pohodlného bydlení v hotelu v pobřežním Funchalu až po dům v kopcích nad městem. Neblahý vliv na zdraví celé rodiny tak měla nejen finanční nouze, ale paradoxně i jinak oceňovaná klimatická stupňovitost hornaté Madeiry.

Zatímco v pobřežním pásu lze počítat se slunečným počasím s malým množstvím srážek, zdejší hory se často halí do mlhy, prší, klesá i teplota.

Tato variabilita lokálního podnebí měla být osudnou i Karlovi I. Jednoho dne se vydává do Funchalu, aby koupil pro syna dárek k narozeninám. V ulicích města je velmi teplo.

Na zpáteční cestě ho však čeká velké výškové převýšení, teplota klesá, slunce mizí kdesi v mlžném oparu. Banální nachlazení a rýma se mění v těžký zápal plic. Rodina však z finančních důvodů kontaktuje lékaře až po několika dnech.

Ten už nemocnému nedokáže pomoci. Poslední rakouský císař a král český umírá na začátku  dubna roku 1922 ve věku pouhých třiceti čtyř let. Na Madeiře byl Karel I. také pohřben.

Nákaza španělskou chřipkou?

Některé prameny uvádějí, že onemocnění Karla I. mohlo být nákazou virem španělské chřipky, která si v závěru první světové války a v letech následujících vyžádala životy desítek milionů lidí.

Odkazují přitom na fakt, že kromě Karla I. onemocněly i dvě jeho děti, které s ním byly v inkriminovaný den ve Funchalu. Rovněž popisují jistou inkubační dobu onemocnění. Zpětné prokazování diagnózy je však velmi ošidné.

S jistotu lze pouze konstatovat, že úmrtí posledního českého krále mělo přirozené příčiny a nemělo žádný konspirační kontext.

Epilog

Madeira je nyní vyhledávanou turistickou destinací. Mimořádný lákadlem je právě její oceánské klima, bujnost tamní zeleně a členitý reliéf. Při návštěvě ostrova můžete spojit objevování Madeiry i se vzpomínkou na posledního českého krále.

Jeho hrob se nachází v kostele ve funchalské městské části Monte. Najdete zde i jeho sochu. Převoz ostatků Karla I. do vídeňské Kapucínské krypty, která je místem posledního odpočinku všech Habsburků, rodina Karla I. nakonec odmítla.

Důvodem měla být úcta k obyvatelům Madeiry, kteří se snažili Karlovi I. ulehčit jeho nelehký osud exulanta. V roce 2004 byl Karel I. blahořečen římskokatolickou církví.