Už od čítanek na základní škole berou všichni existenci slepého řeckého básníka Homéra jako hotovou záležitost. Nechávají se jeho slovy unášet do dávných časů, kdy ti největší hrdinové válčili u města Tróji. Skutečně ale žil?

Výše zmíněné věci popisuje Homér v eposu Ilias. Stejně jako události poté, kdy se moudrý ithacký král Odysseus vracel skrze mnohé nesnáze domů, jak vypráví Odysseia.

Jenže jistou pravdou mezi veškerými legendami zůstává jediná věc – že o Homérovi samotném nevíme vůbec nic. Rodištěm mu mělo být mnoho míst, žádná jeho dochovaná podoba nevychází ze skutečnosti a řada tvrzení o jeho životě si protiřečí.

Pokud opravdu žil, tak někdy mezi lety 1200–700 př. n. l.

Co byl zač?

Nejčastěji je považován za chudého, potulného pěvce, jenže v takovém případě by jen těžko získal tak přesné povědomí o životě aristokratických vrstev ve starověkém Řecku.

Kvůli výrazné stylistické odlišnosti Iliady a Odyssei se spekuluje, že ve skutečnosti pod jménem Homér vystupovalo více autorů. Málo se ví o dalších dílech, která jsou mu přisuzována, mezi nimiž najdeme dokonce i parodii na jeho nejslavnější eposy.

Dělal si snad básník legraci sám ze sebe? Nebo jeho jméno, v překladech vykládané také jako Rukojmí, sloužilo více tvůrcům, snad pomyslným zajatcům literatury?