„Tohle popírá učení naší všemocné církve,“ vykřikne zděšeně katolický kněz. Před sebou má mapu s vyobrazením jižních oblastí Atlantického oceánu. Je tam jakási pevnina.

Kdyby měl před sebou autora, s chutí by ho prohlásil za kacíře a poslal rovnou na hranici.

Turecký námořník Piri Reis (asi 1470–1555) si v roce 1513 bere dovolenou. Už má dost mořské vody a chce si odpočinout. Zahálet ovšem nehodlá a pečlivě kreslí mapu světa, včetně jižních vod Atlantiku.

Vykreslí do nich pevninu – dnešní Antarktidu. Háček je v tom, že o téhle zemi na počátku 16. století ještě obyvatelé Evropy a Blízkého východu neměli ani tušení.

Mořeplavci se tehdy dostali k Ohňové zemi, Tasmánii, Austrálii a Novému Zélandu, jižněji neměli šanci. Navíc je spíš lákaly končiny, s nimiž by mohli obchodovat.

Kdo se stal objevitelem?

Překvapující je, že Antarktida je znázorněná bez svého tradičního ledového příkrovu. Přitom odhalit, jak přesně vypadá bez ledu, se vědcům povedlo až v roce 1958. Podle nich ji v takové podobě mohli uvidět lidé přibližně kolem roku 4000 před naším letopočtem.

Která starověká civilizace by dokázala podniknout tak dlouhou plavbu? Kdo přirazil k jejím břehům a  dokázal nový kontinent podrobně zmapovat? Otázky, na které neexistují odpovědi ani dnes, natož v 16. století, kdy mapa vznikla.

Předpoklady antických učenců

„K nakreslení mapy mi posloužily tajné dokumenty z konstantinopolské knihovny. Řada z nich pochází dokonce až z roku 400 před naším letopočtem,“ hájí tehdy svůj výtvor Piri Reis.

Duchovní totiž odmítají i domněnku, že by někde na jihu mohla být další pevnina, i když už antičtí učenci její existenci předpokládali. Kněží správně tuší, že ten, kdo připustí, že na druhé straně je pevnina, přitakává myšlence, že Země je kulatá.

Kartografické dílo zmizelo

Takové kacířské bludy církev samozřejmě připustit nemůže. Nejspíš proto mapa kamsi mizí. Rozhodně ji nemají k dispozici další výzkumníci a mořeplavci.

Když vlámský kartograf Abraham Ortelius (1527–1598) v roce 1570 vytvoří první moderní atlas Země, naskicuje tam jenom jakýsi hrubý obrys. Kdyby vycházel z Reisova díla, určitě by jeho výtvor vypadal jinak. Mapa zůstává kdesi ukryta.

Historici na ni narazí až v roce 1929 v istanbulském paláci Topkapi. Vyobrazení Antarktidy dá popud ke vzniku řady teorií.

Rodí se kolébka civilizace

Kromě oblíbených mimozemských civilizací, které měly pořídit satelitní snímek naší planety, se vyskytují i jiné názory.

Americký profesor Charles Hapgood (1904–1982) přichází s myšlenkou, že antarktické pobřeží bylo bez ledu před asi 6000 lety. Pak se podle něj posunula zemská kůra a to Antarktidu odeslalo do věčné zimy.

Její případné zmapování proto mohlo vzniknout kolem roku 4000 před n.l., kdy se v oblasti dnešní Mezopotámie rodí první civilizace a usazují se zde Sumerové. Mohl kartograf pocházet z těchto končin? Zatím nevíme.