Na první pohled jde o obyčejný kus pergamenu. Když se na něj ale podívají historici, kartografové i záhadologové, začíná jedna z největších diskusí moderní historie. Osmanský admirál Piri Reis roku 1513 kreslí mapu světa, která překvapuje přesností pobřeží Afriky a Jižní Ameriky. Někteří v ní vidí důkaz ztracené civilizace nebo dokonce znalost Antarktidy dávno před jejím objevením. Jiní tvrdí,

„Tohle popírá učení naší všemocné církve,“ vykřikne zděšeně katolický kněz. Před sebou má mapu s vyobrazením jižních oblastí Atlantického oceánu. Je tam jakási pevnina. Kdyby měl před sebou autora, s chutí by ho prohlásil za kacíře a poslal rovnou na hranici. Turecký námořník Piri Reis (asi 1470–1555) si v roce 1513 bere dovolenou. Už má dost mořské vody a chce si odpočinout. Zahálet ovšem neh

V dějinách kartografie se vyskytuje několik map, které teoreticky neměly vzniknout, protože jejich tvůrci nedisponovali v konkrétní době pro jejich zakreslení dostatkem informací. Patří k nim i mapa, kterou v osmnáctém století vytvořil francouzský geograf Philippe Buache (1700-1773). Proč? Buacheho mapa je pozoruhodná tím, že zobrazuje Antarktidu b

Obdivujeme vizi, se kterou se Kryštof Kolumbus (1450-1506) vydal na oceán, aby nakonec objevil nový kontinent. Slavný mořeplavec však nebyl snílek. Vstřebával do sebe trpělivě a pozorně všechny tehdy dostupné informace. Jeho "tajnou zbraní" při cestě přes Atlantik byla pravděpodobně i takzvaná Martellova mapa. Henricus Martellus Germanicus byl něme

Již od starověku se tradovalo, že v různých částech světa žijí komunity „bezhlavých“ lidí. Ano, opravdu bezhlavých, přičemž obličejové rysy jsou přeneseny na horní část trupu. Nezřídka prý šlo o zdatné bojovníky. Má tato záhada nějaké logické vysvětlení? V antice byly skupiny bezhlavých bojovníků spojovány zejména s pobřežím Středozemního moře v Af

Za tradiční hranici starověkého Říma byla ve středoevropském geografickém prostoru považována řeka Dunaj. Moderní výzkumy, včetně například archeologických nálezů z území Moravy, ukazují, že se římští legionáři pohybovali i na sever od Dunaje. Mohl se však projevit římský vliv i na území dnešního Polska? Rozkol do zažitých představ o sféře vlivu Ří

Ostrůvek Bermeja u severního pobřeží poloostrova Yucatán byl zaznamenán španělskými kartografy již v šestnáctém století. Poprvé se o něm zmínil jistý Alonso de Santa Cruz v roce 1539. Z roku 1540 se dokonce zachoval i stručný popis jeho pobřeží. V současnosti se však po ostrovu Bermeja doslova „slehla zem“, pardon, vody Mexického zálivu. Kam ostrov zmizel? [gallery ids="128050,128051,128052,128

Kdesi na severu, snad už u polárního kruhu, měla ležet bájná země Hyperborea. Zmiňuje se o ní mnoho antických autorů včetně Plinia Staršího. Ačkoli ležela tak daleko na severu, prý se jednalo o zemi tepla, štěstí a hojnosti, Proč tam však, u Dia Hromovládce, bylo tolik sebevražd?! Pokud bychom název Hyperborea podrobili malé jazykové analýze, zjist

Hollywoodská produkce i do našich středoevropských luhů a hájů poslala několik slaných vln, na kterých pluje fiktivní pirát Jack Sparrow. My si v kině, okouzleni exotikou pirátských příběhů, nevidíme na naši pomyslnou špičku českého nosu. Přímo u ní totiž máme jedinečný i záhadný příběh úspěšného českého piráta Augustina Heřmana, rodáka z Kokořínska! [gallery ids="93193,93194,93195,93196,93

Mapa z roku 1559 zachycuje pozoruhodně přesné detaily tehdy neznámého západního pobřeží Severní Ameriky. A s nimi také 150 km široký pevninský most, který propojuje Aljašku a Sibiř. Ten ale zmizel už před tisíci let. Jak o něm mohl turecký kartograf vědět? „Jistě neexistuje absolutní důkaz o původu těchto znalostí, avšak prameny, zejména pokud sahají d