18. ledna 1986: Končí podivuhodný případ Kena Webstera, který si měl dopisovat s mužem ze 16. století.
Domů     Neobjasněné události
Zmizelý archiv Pobaltí mohl mít pro mnoho lidí hodnotu života nebo smrti
Mirek Brát
od Mirek Brát 29.12.2021
1.6tis
Sovětská armáda vstupuje do Estonska v roce 1940. Zdroj foto: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
181
SDÍLENÍ
1.6tis
ZOBRAZENÍ

Zámek Dívčí hrad je opevněný renezanční zámek na ostrohu nad říčkou Osoblaha v okrese Bruntál. V roce 1945 se v jeho zdech ocitl tajný německý archiv obsahující dokumenty z trojice pobaltských zemí.

Jednalo se o  Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Brzy se však archivu zmocní Rudá armáda a odveze jej neznámo kam. Co mohly tajné archivní dokumenty obsahovat?

Sovětská armáda vstupuje do Estonska v roce 1940. Zdroj foto:   Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons Německý voják komunikuje v Litvě s místními obyvateli židovského původu. Zdroj foto: Bundesarchiv, Bild 146-2000-009-04A / Hanisch / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons

Němečtí důstojníci v estonském hlavním městě Tallinu v roce 1941. Zdroj foto: Bundesarchiv, Bild 183-B08041 / Hausen, v. / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons


Lotyšský legion zbraní SS. Zdroj foto:   Bundesarchiv, Bild 183-J16133 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons

Zámek Dívčí hrad. Zdroj foto:  Sovicka169, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Archivní materiály se na zámek Dívčí hrad dostaly v lednu 1945. V té době byl zámek sídlem gestapa, jednalo se tak o navýsost bezpečné místo k uložení tajných dokumentů. Archivní materiály z Pobaltí přivezla kolona automobilů německého Wehrmachtu.

Zámek Dívčí hrad. Zdroj foto: Sovicka169, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Evakuované dokumenty z Pobaltí

V březnu roku 1945 zámek obsazuje Rudá armáda. Množství dokumentů zde uskladněných samozřejmě neunikne pozornosti, jedná se však o frontové vojáky, kteří obsah archivu správně neocení. Po ukončení války se do kontaktu s neznámými archiváliemi dostanou příslušníci československé finanční stráže.

Ti již rozpoznají cennost takového nálezu a uvědomí svoje nadřízené. Zároveň však podají zprávu i veliteli místní posádky Rudé armády. Zde již Sověti jednají velmi rychle.

Němečtí důstojníci v estonském hlavním městě Tallinu v roce 1941. Zdroj foto: Bundesarchiv, Bild 183-B08041 / Hausen, v. / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/de/deed.en>, via Wikimedia Commons

Na zámek přijíždějí nákladní automobily a archiv odvážejí neznámo kam. Sovětský velitel transportu se před nakládkou údajně prokáže dokumentem s rozkazem přímo od generálního štábu Rudé armády v Moskvě.

Paradoxní je, že teprve za dva měsíce přichází na zámek Dívčí hrad zamítavé stanovisko k vývozu archivu od československého ministerstva vnitra. Podle očitých svědků bylo mezi dokumenty i množství velmi starých archiválií vázaných v kůži, které byly datovány do období konce carské vlády a nástupu bolševiků k moci.

Archiv cenný i nebezpečný

Lze předpokládat, že pobaltský archiv uložený na zámku Dívčí hrad mohl obsahovat cenné i „výbušné“ informace, jejichž zveřejnění by nemuselo být Sovětům po chuti. Historie Pobaltí před druhou světovou válkou i během ní, byla velmi bolestivá a komplikovaná.

Nejen ve vztahu k nacistickému Německu, ale i k Sovětskému svazu. Rudá armáda obsadila tyto země pod záminkou ochrany v roce 1940.

Lotyšský legion zbraní SS. Zdroj foto: Bundesarchiv, Bild 183-J16133 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/de/deed.en>, via Wikimedia Commons

Když později vstupuje na jejich území německá armáda, vítají ji obyvatelé Pobaltí jako osvoboditelku od ruského útlaku. Složitá byla situace i před druhou světovou válkou, kdy neutrální Pobaltí čelilo soustavnému tlaku Sovětského svazu, který by zde rád nalezl odbytiště pro zahraniční vývoz socialistické revoluce.

V roce 1949 pak začaly masové deportace odbojných Litevců, Lotyšů i Estonců na Sibiř. Místo nich přicházeli do Pobaltí etničtí Rusové. Litva, Lotyšsko a Estonsko dále existovaly jako sovětské socialistické republiky.

Pokud by archiv zabavený na zámku Dívčí hrad obsahoval například i seznamy osob, které sympatizovaly s německou okupační správou, měli by Sověti již připravenou „černou listinu“.

Německý voják komunikuje v Litvě s místními obyvateli židovského původu. Zdroj foto: Bundesarchiv, Bild 146-2000-009-04A / Hanisch / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/de/deed.en>, via Wikimedia Commons

V takovém případě měl zmizelý archiv pro mnoho lidí cenu života nebo smrti, o historické hodnotě starších archiválií ani nemluvě. Na straně druhé spáchali Němci v Pobaltí řadu hrůzných zločinů na židovském obyvatelstvu, při kterých jim asistovaly i jednotky z řad místních. I o tom mohl archiv ze zámku Dívčí hrad poskytnout cenné informace.

Foto: 1 - Sovicka169, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 2 - Bundesarchiv, Bild 183-B08041 / Hausen, v. / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons, 3 - : Bundesarchiv, Bild 183-J16133 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons, 4 - Bundesarchiv, Bild 146-2000-009-04A / Hanisch / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons, 5 - Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 18.1.2022 94
Skvěle padnoucí oblek, parádní zbraně a chuť i schopnost rvát se za správnou věc. Přesně tak máme díky známé filmové sérii zaškatulkovány muže v černém. Mají chránit Zemi před „šmejdem z vesmíru“, jak zní jejich motto. Jenže co když oni sami vůbec nejsou lidé? Následující příběh z Japonska tomu nasvědčuje! Japonské Tokio se dávno ponořilo […]
od Mirek Brát 14.1.2022 1.8tis
Rok 1946 nebyl pro Evropu jednoduchým obdobím. V paměti byly stále hrůzy druhé světové války, avšak vztahy mezi bývalými spojenci značně ochladly. Studená válka a železná opona se už chystaly rozdělil svět na dva mocenské bloky. Do takové atmosféry začaly ze Švédska přicházet stále další a další hlášení o pozorování neznámých raket. Začalo se jim říkat […]
od Adriana Vojtíšková 13.1.2022 2.9tis
Někdejší první dáma Argentiny Eva Perón (1919–1952) umírá jako teprve třiatřicetiletá na rakovinu dělohy roku 1952 v Buenos Aires…     Když populární Evita zemřela, bylo rozhodnuto, že její tělo bude odborně nabalzamováno. Její manžel, argentinský prezident Juan Domingo Perón (1895–1974) si poté vzal Evitino tělo s sebou do exilu, který trávil postupně ve Venezuele, […]
od Michaela Holubová 13.1.2022 3.4tis
Talentovaná herečka, která je velmi trefně nazývána „Marilyn Monroe“ francouzského filmu, umírá v nedožitých 47 letech. Přes její slávu a bohatství má však Martine Carol osobní život plný zmatků a neklidu…     Pomyslná horská dráha života nešťastné Carol zahrnuje pokus o sebevraždu, zneužívání drog a také čtyři sňatky. V profesním životě se jí nejprve […]
od Pavel Polcar 12.1.2022 2.9tis
Jaroslav Štencl bydlel v přízemí dnes už zbouraného domu v Rolnické ulici v Opavě, kde žil spolu s rodiči, o patro výš bydlela jeho sestra s rodinou. Štencl ji často navštěvoval, když potřebovala pohlídat děti. „Téměř vždy nás ale vzbudil hluk, který přicházel stropem z půdního prostoru. Znělo to, jako když se po podlaze válí […]