20. ledna 1996: V jižní části brazilské oblasti Minas Gerais pozorují farmáři August a Enrica Rodriguesovi neznámý objekt, který záhadně zmizí.
Domů     Záhady historie
Kdo zapálil Smyrnu?
Mirek Brát
od Mirek Brát 29.12.2021
2.7tis
Turecká generalita přijíždí do Smyrny. Zdroj foto: Bilinmiyor, Public domain, via Wikimedia Commons
291
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

V novém roce uplyne 100 let od Velkého požáru Smyrny (současný turecký Izmir), který město postihl v roce 1922. Plameny zachvátily Smyrnu v kontextu končící krvavé řecko-turecké války. Diskuze ohledně otázky odpovědnosti za založení Velkého požáru Smyrny, stále i po sto letech od tragických událostí, pokračuje.

Turecké zdroje připisují odpovědnost Řekům nebo Arménům a naopak. Kde je pravda?

Turecká generalita přijíždí do Smyrny. Zdroj foto:  Bilinmiyor, Public domain, via Wikimedia Commons

 
Řecko-turecké vojenské střetnutí v 19. století. Zdroj obrázku:  Sotiris Christidis, Public domain, via Wikimedia Commons V rámci řecko-turecké války byla ničena i dopravní infrastruktura. Zdroj foto: Frédéric Gadmer (1878-1954), Public domain, attraverso Wikimedia Commons

 
Řecká pěchota při útoku. Zdroj foto:  Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons Historické vyobrazení Smyrny. Zdroj obrázku: Public domain, via Wikimedia Commons Výmluvné karikaturní zobrazení řecko-tureckých vztahů na konci 19. století. Zdroj obrázku:  
Le Petit Journal, Public domain, via Wikimedia Commons
Při požáru Smyrny docházelo i k znesvěcení křesťanských hřbitovů. Zdroj foto:  Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Město Smyrna utrpělo při požáru značné škody na infrastruktuře. Střed města bylo nutné doslova vystavět znovu z popela. Plných 40 hektarů oblasti požáru z roku 1922 zabírá v dnešní době park, který zároveň slouží jako největší venkovní výstavní plocha v Turecku.

Řekové versus Turci

Abychom pochopili souvislosti celé tragédie, musíme vnímat historii Smyrny již od antických dob. Už v prvním tisíciletí před naším letopočtem se do této lokality začali dostávat Řekové. Smyrna se později prezentovala jako křesťanské město.

Historické vyobrazení Smyrny. Zdroj obrázku: Public domain, via Wikimedia Commons

Přelomem byl rok 1415, kdy město dobyla osmanská armáda, a křesťanství bylo vystřídáno islámem. Ve Smyrně však na přelomu 19. a 20. století stále žila velmi početná komunita řeckého pravoslavného obyvatelstva.

V roce 1919 Smyrnu obsadila řecká armáda. Cílem bylo město a celou tuto geografickou oblast připojit k Řecku.

Řecká pěchota při útoku. Zdroj foto: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Další tři roky trvající řecko-turecká válka všechno změnila. V roce 1922 obsazuje Smyrnu turecká armáda.

Ohnivá zkáza

Pouhé čtyři dny po obsazení Smyrny Turky se začal městem šířit obrovský požár. Trval deset dní a jeho následky byly velmi tragické. Odhaduje se, že počet obětí z řad řeckého a arménského obyvatelstva Smyrny přesáhl sto tisíc mrtvých.

Při požáru Smyrny docházelo i k znesvěcení křesťanských hřbitovů. Zdroj foto: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Současně začal masivní a bolestivý exodus křesťanské populace Smyrny. Apokalypsu plnou ohně a kouře doprovázely i četné excesy ze strany nepravidelných tureckých jednotek, které se dopouštěly násilí na civilním obyvatelstvu.

Desítky tisíc Řeků a Arménů byly deportovány do tureckého vnitrozemí. Požár ve Smyrně zcela zničil tamní řeckou a arménskou čtvrť. Muslimská a židovská čtvrť byly od zkázy ohněm ušetřeny.

Výmluvné karikaturní zobrazení řecko-tureckých vztahů na konci 19. století. Zdroj obrázku:Le Petit Journal, Public domain, via Wikimedia Commons

První plameny se podle svědků objevily v arménské městské čtvrti (dnešním izmirském obvodu Basmane). Oheň se rychle rozšířil i kvůli panujícímu větrnému počasí.

Kdo založil požár?

V současné době převládá verze, že požár byl jednoznačně dílem turecké armády, která tím chtěla zvýšit tlak na odchod křesťanského obyvatelstva. Zároveň se ale ozývají i pochybnosti po smyslu takového konání, protože Smyrna byla pod plnou kontrolou turecké armády.

V rámci řecko-turecké války byla ničena i dopravní infrastruktura. Zdroj foto: Frédéric Gadmer (1878-1954), Public domain, attraverso Wikimedia Commons

Cílené zničení města ohněm se zdá být kontraproduktivním z hlediska dalšího rozvoje oblasti pod tureckou správou. Někteří badatelé tak dávají vinu za požár tureckým úřadům pouze v tom smyslu, že účinně nezasáhly proti šíření ohně, neposílily hasičské jednotky apod. Je však těžké oddělit probíhající násilí na obyvatelstvu od samotného požáru.

Řecko-turecké vojenské střetnutí v 19. století. Zdroj obrázku: Sotiris Christidis, Public domain, via Wikimedia Commons

Rovněž se na události ve Smyrně dívá historiografie i prizmatem vyvražďování Arménů na území Turecka v letech 1915-1918. Jisté je, že požár Smyrny v roce 1922 se stal symbolem velkého utrpění civilních obyvatel.

Je to stále bolavé místo v řecko-tureckých vztazích v uplynulých sto letech i současnosti.

Foto: 1 - Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - Sotiris Christidis, Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - Bilinmiyor, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - Frédéric Gadmer (1878-1954), Public domain, attraverso Wikimedia Commons, 6 - Le Petit Journal, Public domain, via Wikimedia Commons, 7 - Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 19.1.2022 980
Dokud bude existovat vesmír a v něm i naše planeta, bude Leonardo da Vinci vždy na předních místech seznamu těch největších géniů historie. Renesanční umělec a vynálezce dalece předběhl svou dobu a i téměř 503 let po smrti zůstává obdivovanou postavou, která ještě nevydala všechna svá tajemství. Mysterií obklopujících dílo Leonarda da Vinci (1452–1519) máme […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 1.1tis
Strašidelné zrcadlo z domu z poloviny 19. století jeho majitelé věnují blízkému hotelu. Netrvá dlouho a hosté pokoje, ve kterém je zrcadlo umístěno, si začnou stěžovat na řadu paranormálních úkazů. Věci naberou dramatický spád poté, co se jeden z hostů pokusí u zrcadla provést seanci.     Internetový magazín Supernatural Magazine před lety informoval o […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 1.4tis
V roce 1902 se depozitář Národního muzea rozšíří o dva zajímavé exempláře. Šlechtic Bohuslav Jiruš mu ve své závěti odkáže dvě bedny, jejichž obsah dosud není znám.     Významný lékař, botanik a nadšený cestovatel totiž ustanoví, že smějí být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101! Jaký má jeho odkaz […]
od Mirek Brát 18.1.2022 1.6tis
Příliš nechybělo a statutární město Liberec by se stalo ve svém německém názvu Reichenberg synonymem pro sebevražedné útoky ve stylu „kamikaze“. Za druhé světové války se nacisté inspirovali japonskými akcemi v Tichomoří a vytvořili projekt Reichenberg. V rámci něho vznikla pilotovaná verze střely V-1. Proč se nakonec tento projekt v bojových podmínkách neuskutečnil? V závěru druhé světové války se […]
od Dalibor Vrána 18.1.2022 2.1tis
Španělský architekt Antoni Gaudí (1852–1926) od začátku moc dobře věděl, že se dokončení svého životního díla nedočká. V roce 1882 se v Barceloně pustil do stavby Sagrady Famílii, chrámu tak velkolepého, že by práce na něm měly skončit až v roce 2026! Jaká tajemství jeho zdi ukrývají? Pro srovnání – postavit Velké pyramidy v Gíze […]