V novém roce uplyne 100 let od Velkého požáru Smyrny (současný turecký Izmir), který město postihl v roce 1922. Plameny zachvátily Smyrnu v kontextu končící krvavé řecko-turecké války. Diskuze ohledně otázky odpovědnosti za založení Velkého požáru Smyrny, stále i po sto letech od tragických událostí, pokračuje.

Turecké zdroje připisují odpovědnost Řekům nebo Arménům a naopak. Kde je pravda?

Město Smyrna utrpělo při požáru značné škody na infrastruktuře. Střed města bylo nutné doslova vystavět znovu z popela. Plných 40 hektarů oblasti požáru z roku 1922 zabírá v dnešní době park, který zároveň slouží jako největší venkovní výstavní plocha v Turecku.

Řekové versus Turci

Abychom pochopili souvislosti celé tragédie, musíme vnímat historii Smyrny již od antických dob. Už v prvním tisíciletí před naším letopočtem se do této lokality začali dostávat Řekové. Smyrna se později prezentovala jako křesťanské město.

Přelomem byl rok 1415, kdy město dobyla osmanská armáda, a křesťanství bylo vystřídáno islámem. Ve Smyrně však na přelomu 19. a 20. století stále žila velmi početná komunita řeckého pravoslavného obyvatelstva.

V roce 1919 Smyrnu obsadila řecká armáda. Cílem bylo město a celou tuto geografickou oblast připojit k Řecku.

Další tři roky trvající řecko-turecká válka všechno změnila. V roce 1922 obsazuje Smyrnu turecká armáda.

Ohnivá zkáza

Pouhé čtyři dny po obsazení Smyrny Turky se začal městem šířit obrovský požár. Trval deset dní a jeho následky byly velmi tragické. Odhaduje se, že počet obětí z řad řeckého a arménského obyvatelstva Smyrny přesáhl sto tisíc mrtvých.

Současně začal masivní a bolestivý exodus křesťanské populace Smyrny. Apokalypsu plnou ohně a kouře doprovázely i četné excesy ze strany nepravidelných tureckých jednotek, které se dopouštěly násilí na civilním obyvatelstvu.

Desítky tisíc Řeků a Arménů byly deportovány do tureckého vnitrozemí. Požár ve Smyrně zcela zničil tamní řeckou a arménskou čtvrť. Muslimská a židovská čtvrť byly od zkázy ohněm ušetřeny.

První plameny se podle svědků objevily v arménské městské čtvrti (dnešním izmirském obvodu Basmane). Oheň se rychle rozšířil i kvůli panujícímu větrnému počasí.

Kdo založil požár?

V současné době převládá verze, že požár byl jednoznačně dílem turecké armády, která tím chtěla zvýšit tlak na odchod křesťanského obyvatelstva. Zároveň se ale ozývají i pochybnosti po smyslu takového konání, protože Smyrna byla pod plnou kontrolou turecké armády.

Cílené zničení města ohněm se zdá být kontraproduktivním z hlediska dalšího rozvoje oblasti pod tureckou správou. Někteří badatelé tak dávají vinu za požár tureckým úřadům pouze v tom smyslu, že účinně nezasáhly proti šíření ohně, neposílily hasičské jednotky apod. Je však těžké oddělit probíhající násilí na obyvatelstvu od samotného požáru.

Rovněž se na události ve Smyrně dívá historiografie i prizmatem vyvražďování Arménů na území Turecka v letech 1915-1918. Jisté je, že požár Smyrny v roce 1922 se stal symbolem velkého utrpění civilních obyvatel.

Je to stále bolavé místo v řecko-tureckých vztazích v uplynulých sto letech i současnosti.