17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Zpívající sochy Luxoru: Ukrýval se v nich tajemný mechanismus?
Zpívající sochy Luxoru: Ukrýval se v nich tajemný mechanismus?
od 3.9.2023
3.0tis
Dvojice soch kdysi dávno za úsvitu „zpívala“, foto Antonio Beato / Creative Commons / No restrictions
303
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

Dvojice stojící v Thébské poušti proti městu Luxor obyvatelům starověkého Egypta před dvěma tisíci let jejich nezaměnitelný táhlý zvuk oznamoval příchod nového dne.

Sochy již o svůj hlas dávno přišly a to, jak přesně bylo efektu „zpívajících monumentů“ dosaženo, zůstává záhadou.

Dvojice soch kdysi dávno za úsvitu „zpívala“, foto Antonio Beato / Creative Commons / No restrictions Dnes již jsou sochy bohužel značně poškozené, foto Than217 / Creative Commons / CC BY 3.0 Mohl se uvnitř soch ukrývat nějaký komplikovaný mechanismus? Foto Impr. impériale / Creative Commons / volné dílo

O slavných pyramidách v Gíze se tvrdí, že za určitých podmínek vydávají zvláštní zvuk. Stavby prý díky své konstituci mohou převádět zemské vibrace na zvuk.

Ačkoliv jsou právě pyramidy považovány za vrchol staroegyptského stavitelství, existuje ještě další monument, který si pro své mimořádné vlastnosti zaslouží pozornost.

Jsou to sochy stojící u starodávného města Luxor. vysoké 18 metrů jsou vytesány do kamenných kvádrů, které byly na místo dopraveny z více než 700 kilometrů vzdálených Rudých hor u Káhiry.

Sochy Memnóna původně zřejmě zobrazují známého faraóna a stavitele Amenhotepa III. nebo faraona Amenofise III., kteří žili ve 14. století před Kristem. Řekové jim ale dávají vlastní jméno po mytickém synovi červánků.

Je to proto, že když úsvit zbarví oblohu do ruda, sochy alespoň podle dobových záznamů začínají zpívat. Co tento zvuk způsobovalo a proč o svůj hlas náhle přišly?

Dnes již jsou sochy bohužel značně poškozené, foto Than217 / Creative Commons / CC BY 3.0
Dnes již jsou sochy bohužel značně poškozené, foto Than217 / Creative Commons / CC BY 3.0

Záměr, nebo náhoda?

Sousoší dvou postav sedících na trůnu s rukama na kolenou a hledících směrem k řece na východ zpívá vždy hodinu nebo dvě během východu slunce. Zvuk byl nejčastěji zaznamenáván v únoru a březnu. Zpěv soch prý uchvátí každého, kdo se ocitne sochám na doslech.

Jak zněl si, ovšem, dnes můžeme jen představit. Pozdější zápisky tvrdí, že není příliš líbezný a připomíná spíše vrzání přetržené struny harfy. Další tvrdí, že šlo o zvuk podobný pískání nebo závanům větru.

Sochy ovšem byly v roce 524 před Kristem poničeny a je tedy možné, že před touto událostí zněl jejich zpěv mnohem příjemněji. Co je ale rozeznívalo?

Někteří egyptologové se snažili zvuky vysvětlit jako přírodní jev, který vznikl pouhou náhodou a byl pravděpodobně způsoben rostoucími teplotami a odpařováním rosy uvnitř porézních hornin.

Jenže to, že kameny byly dovezeny na pečlivě vybrané místo ze stovky kilometrů vzdáleného těžiště, jistě svědčí o nějakém záměru. Věděli tedy stavitelé přesně, čeho chtějí dosáhnout a jak to udělat?

Mohl se uvnitř soch ukrývat nějaký komplikovaný mechanismus? Foto Impr. impériale / Creative Commons / volné dílo
Mohl se uvnitř soch ukrývat nějaký komplikovaný mechanismus? Foto Impr. impériale / Creative Commons / volné dílo

Umlčelo je zemětřesení?

Italský badatel Peter Kolosimo se domnívá, že uvnitř soch existovalo složité zařízení, které díky čočce v ústech sochy uvádělo do chodu slunce. Čočka zřejmě byla nastavena tak, aby zařízení rozezněly paprsky slunce jen z určitého úhlu.

Proto bylo slyšet pouze za východu. Takové tvrzení ovšem bylo většinou jiných badatelů zavrženo. Stopy po zařízení nebyly nikdy objeveny. Proč ale sochy náhle zmlkly?

Vinu prý nese některé z mnoha zemětřesení, které sochy poškodily, a zřejmě i následné restaurační práce. „Jisté je, že Memnónova socha navždy zmlkla za vlády prvního římského vojenského císaře Lucia Septimia Severa (vládl v letech 193–211 po Kristu).

Možná kvůli restauračním pracím, které římský vojevůdce nařídil provést. Nové kameny, které kameníci upevnili do těla a hlavy, zřejmě zapříčinily zmlknutí kamenného obra,“ domnívá se rakouský záhadolog Reinhard Habeck (*1962).

Byl tedy stavební materiál klíčem k tajemství zpívajících soch? Roli zřejmě mohly sehrát i jejich tvar a klima, které se od dob jejich vzniku výrazně změnilo. To vše ale svědčí o vynikajících znalostech stavitelů toho monumentu.

Štítky:
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.8tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 2.1tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 3.0tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.3tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz