Záhada jantarové komnaty nedá spát hledačům pokladů již od konce druhé světové války, kdy se toto rozměrné umělecké dílo mimořádné hodnoty ztratilo. Po jantarové komnatě se pátralo na řadě míst – na souši i pod hladinou moře.

Nyní se zdá, že by se zmizelý artefakt mohl nacházet v oblasti Mazurských jezer v severovýchodním Polsku. Proč právě tam?

Jantarová komnata byla zhotovena pro pruského krále Fridricha I. Později  cestuje do Ruska jako dárek pro cara Petra Velikého. Dvě století je v carském sídle nedaleko Petrohradu. Od roku 1942 je na zámku v německém Königsbergu, dnes ruský Kaliningrad.

Na konci druhé světové války je tato komnata bohatě zdobená jantarem ukryta na neznámém místě.

Německá základna u jezer

Pozornost hledačů jantarové komnaty se zaměřuje na osadu Mamerki v historické oblasti Mazur v současném Polsku. Je to poblíž hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí, tedy i místy, kde byla komnata v závěru války umístěna.

Pro fakt, že jantarová komnata mohla být do lokality Mamerki z oblasti Baltského moře přemístěna, svědčí i důležitost Mazurského pojezeří pro tehdejší německou správu i armádu.

V okolí osady Mamerki stále najdete množství druhoválečných německých fortifikací. Betonové bunkry se zde nachází na ploše dvě stě hektarů. Komplex základny byl postaven v letech 1940-1944. Sloužil pro potřeby velitelství pozemních sil německé armády.

Svědectví nacistického pohlavára

V lokalitě  jsou moderními přístroji detekovány stále další podzemní prostory. Tyto objevy jsou pak dávány do souvislostí s poválečnými výslechy jistého Ericha Kocha, bývalého vysokého nacistického činovníka z východního Pruska.

Ten měl podat svědectví, že jantarová komnata byla v závěru války převezena právě do oblasti Mazurských jezer. Následně byla ukryta kdesi v podzemí velitelských bunkrů v Mamerki.